French Cancan
Francúzsky kankán
Only the French Can
Režie:
Jean RenoirKamera:
Michel KelberHudba:
Georges Van ParysHrají:
Jean Gabin, Françoise Arnoul, María Félix, Anna Amendola, Jean-Roger Caussimon, Dora Doll, Giani Esposito, Jacques Jouanneau, Jean Parédès, Franco Pastorino (více)Obsahy(1)
Jean Gabin jako kabaretiér, který založil Moulin Rouge aneb zlaté časy Montmartru. Francouzská komedie, v níž zpívá i Edith Piaf... Paříž 1900. Henri Danglard, který vede kabaret na Montmartru, objeví v jednom lidovém podniku mladičkou pradlenu a přivede ji do souboru tanečnic. Její snoubenec žárlí a vyhrožuje, ale Nini se stejně stane Danglardovou milenkou a brzy „primabalerinou“ nového souboru. Danglard totiž zakládá nový kabaret a oživuje slávu francouzského kankánu. Sbírá talenty po všech koutech Paříže, prochází kavárnami, kabarety a poslouchá každý pouliční zpěv. Ve filmu Jeana Renoira Francouzský kankán ožívá atmosféra doby, genius loci jedinečného místa, které tolik znamenalo nejen pro malířství a literaturu, ale zároveň pro šanson, humor, satiru přelomu století. Montmartre, nejznámější část Paříže, kde si své místo nalezla lidová zábava stejně jako moderní umění. Titulní roli muže, který se nedal spoutat konvencemi, natož ženami a svůj život věnoval kabaretu, ztvárnil Jean Gabin. (Česká televize)
(více)Recenze (47)
Prostě Renoir a Gabin. Ne vždy mi tohle spojení sedí stoprocentně, ale v tomhle případě se to hodně povedlo. Kankán, který filmem prostupujem mu dává svěží tempo, stejně tak jako obsazení Francoise Arnoul. Ta je hravá a krásná a skvěle se hodí k opět bezchybnému Gabinovy. K totmu příjemná hudba, nějaké to zábavné hudební číslo či fór a samozřejmě taky samotná přítomnost a spjatost s Moulin Rouge - čtyři hvězdy. Kateřina Velká byla vždy při chuti ()
Nakonec za krásné 4.. Renoir vytvořil barvitý a chytlavý svět ve kterém sleduje krkolomný zrod jedné show. Problémy a překážky v záležitostech srdce, uražené pýchy i chybějících peněz se ale nakonec krásně vzájemně vyřeší a pod heslem: Show Must Go On vše vygraduje v euforickou explozi radosti a energie francouzského kankánu. Poctivá, oldschoolová a roztomilá filmařina. ()
Pořádná kuriozitka a je zajímavě že ji má na svědomí zrovna encyklopední režisér Jean Renoir s hereckou ikonou Jeanem Gabinem. No ale kde jinde uvidíte Gabina se takto usmívat a dokonce i tančit? Celkem pěkně mu to sedlo, dokud se v závěru nepokoušel o válení se v křesle do rytmu, ale o tom radši nebudeme mluvit. Film sám o sobě je občas dost debilní a samozřejmě zestárlý. Podobnou burlesku v dohledné době vyhledávat znovu nebudu ale tahle mě ani tolik neurazila. Nebyla to zas tak špatná filmová zkušenost, dalo se to CELKEM sledovat, místy to bylo poměrně milé. a jako taková fajnšmekrovina to k zavrhnutí není. A Renoirovi se nemůže upřít alespoň pěkný vizuál s krásnými restaurovanými barvami. Pokud jste někdy chtěli vidět film s mnoha zvednutými nohami do kamery, tak vám prozradím, že tady máte tu možnost a vůbec nic za to nechci. Světe, nemáš zač a dobrou noc. ()
Nemůžu si pomoct, ale kromě toho, že je film takový příjemně uvolněný a má velmi dobrou dobovou výpravu, mi to zase tolik nedalo. Jean Gabin je tu příjemně padnoucí dané roli, ženy jsou zde krásné, ale kankánu jsem asi nepropadl. Film mi nepřišel moc sexy, spíš jen hezké zachycení určité doby ve Francii. ()
Ó tak to byla lahůdka ! Film nadupaný písněmi, tancem, hvězdami Francouzského filmu a šansonu, v čele s nepřekonatelným Gabinem. ()
Hezké melodie, pěkná taneční čísla, úsměvný příběh. ()
Hudba: Georges Van Parys. Choreografie: Georges Grandjean. ()
Tento film snaží ukázat věci tak jak byli, jak se rodil kankán (původně chahut), ale není úplně tak přesný. Až natolik ne, že tedy vůbec. Renoir až tak moc nás neoklamal, jen staral se spíš o Moulin Rouge, a můžeme si myslet že jsme dozvěděli mnoho, ale ani ne, je blíž k románu od Verneho než k filmu který se dá brát vážně. 3/5 ()
Kanonický výstup. Ikonický výskok, z prachu do zlata šarlatového šantánu. Rozverný výskot řazených figur, nařasených kanýrů "do větru." Pro oči, na parketu. ()
Nebyl to muzikál dle mého gusta - taneční výstupy žádné, písničky o ničem, na závěr sice hezký dlouhý kankán, ale ani to nemohlo zachránit 90 minut nudy. A navíc i ta romantika nakonec dostala na frak. Takové barevné nic s Jean Gabinem v hlavní roli. ()
Musím o tomto filmu napsat hned po jeho shlédnutí, protože druhý den už pracně hledám slova, která by vyjádřila mé včerejší pocity. Paříž, Montmartr, Moulin Rouge, kankán a Jean Gabin v dokonalé harmonii. V tomto skvostném muzikálu jsem snad prvně viděla Gabina se smát a tančit a dokonce i v milostné scéně. Jeho herecký výkon byl excelentní - jak jinak, a stejně tak i všech ostatních okolo. Výborný příběh, skvělá i když převážně kulisová výprava, spousty lidiček kolem a pohádkové kostýmy. K tomu musím připočíst barevnost, působivou dobovou atmosféru, krásnou hudbu, živelné a strhující taneční a pěvecké výkony. Byl to prostě mimořádný poslechový i vizuální zážitek i když možná dneska už jenom pro pamětníky. Ale, ne, určitě nejen pro ně. ()
Jean Gabin ako šéf kankánu v Paríži.... Celkom pekný film, vždy som obdivoval výdrž tých tanečníc.....75%. ()
Renoir vzdává krásnou barevnou poctu francouzskému kulturnímu dědictví. ()
Začátek byl tak nudný, že jsem to málem vzdala, pro mě moc muzikálový Moulin Rouge. 2* ()
Povrchní a ctnostné vyprávění o věčně zbankrotovaném provozovateli všech možných varieté a jeho trablech s náladovými "umělkyněmi", jejich žárlivosti a jeho sukničkářství. Nad zápletkou tak nějak zůstává logika stát, jde stejně jen o to, že vymysleli kankán, založili Moulin Rouge a posledních 20 minut jej předvedli. Hrozně zastaralé. ()
Dnes už dost staromódně působící operetně limonádový melodram, který vydatně vylepšil strhující závěr. ()
Tento film šel opravdu daleko mimo mne... ()
Bohužel jsem zatím neměl moc příležitostí vidět Jeana Gabina ve filmu. S tímto jsou jen dva. Tím vůbec posledním byl Svatý rok. A co je slavnějšího na Francii, kromě Eiffelovky, než kankán a Moulin Rouge. Kromě sympatických herců jsem slyšel i spoustu pěkných písní. Škoda jen, že je tak jasně patrné, že se natáčelo ve studiu. Na druhé straně správně v závěru Henri Danglard říká, že v umění nezáleží na ničem jiném než na tom, co herci předvedou divákovi a vzájemné vztahy musí jít bokem. Skutečný umělec je prostě jen umělec. O tvrdém chlebu tehdejších umělců, francouzském šarmu a temperamentu pojednává tento film. A přiznávám, že šantán pro mě má jisté kouzlo. ()
Neviděl jsem snad tak výtvarně dokonalý film. Měli jsme možnost pozorovat Paříž, kudy se potuloval Toulouse-Lautrec. Jako by ožil Renoirův obraz Tanec v Moulin de la Galette. Každý záběr byl promyšlený - barevně i kompozičně. Vždyť taky mohl režisérovi jeho tatík vyprávět... A že byl děj slaboduchý? Skutečnost byla přece taková: malá dramata žárlivosti, lakotnosti a závisti. Zkrátka taková operetka. ()
Příjemný film o tanci kankán. Hodnocení: 60 % ()