Režie:
Volker SchlöndorffKamera:
Igor LutherHrají:
Mario Adorf, Angela Winkler, David Bennent, Katharina Thalbach, Daniel Olbrychski, Tina Engel, Berta Drews, Andréa Ferréol, Heinz Bennent, Ilse Pagé (více)Obsahy(1)
Děj se odehrává v letech 1899 - 1945 a sleduje osudy postav na pozadí proměn města Gdaňska, sleduje také Oskarův příběh. Oskar má podle Schlöndorfa dvě typické vlastnosti své doby: odmítání a protest. Brání se účasti ve světě dospělých tak důsledně, že odmítne vyrůst. Protestuje tak hlasitě, že jeho hlas rozbíjí sklo. Jedním z mnoha problémů realizace bylo obsazení hlavní role. Po dohodě s autorem bylo rozhodnuto, že Oskar musí být chlapec, nikoli lilipután. Šťastná volba padla na Davida Bennenta. Snímek získal Zlatou palmu na MFF v Cannes ex aequo (s Coppolovou freskou A nyní apokalypsa) a Oscara za nejlepší cizojazyčný film. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (225)
Zabudnite na „výnimočných” mladých,detských hercov,ako sú: Haley Joel Osment zo Šiesteho zmyslu alebo napríklad Dakota Fanning z Vojny svetov,či aj Macaulay Culkin zo Sám doma,títo herci sú určite kvalitní alebo niekedy boli,ALE na Davida Bennenta,skrátka nikdy nebudú mať,ktorý má jednu vec s nimi spoločnú,a to že jemu stačilo na to,aby sa navždy vryl do mozgov, táto rola,ktorá mne vyrážala niekoľko krát dych z nasadenia a absolvovania,čo musel filmom prejsť...Oskar Matzerath! Kontroverzný,Oscarom ovenčený snímok v spolupráci viacerých štátov Európy na čele so slovenským kameramanom Igorom Lutherom,s nemeckým režisérom Volkerom Schlöndorffom,známy francúzsky scenárista Jean-Claude Carrière,ktorý pracoval na snímku Miloša Formana, Taking Off,aj hudobný skladateľ Maurice Jarre pochádza z Francúzska... Ja by som začal švajčiarskym hercom Davidom Bennentom,ktorý sa podujal na extrémne náročnom stvárnení malého chlapca v tak sugestívnom deji,kde v jeho očiach vidieť dospievanie,kde sa zastavil fyzicky rast,stagnuje,nerastie,ale okolo neho čoraz viac rastú problémy,ktoré nie a nie prestať,a tak je čoskoro svedkom extrémnych udalostí,ktoré z neho neurobia toho malého chlapca,ale už úplne niekoho iného v tak depresívnom stvárnení,že si vravím,či nevidím náhodou detské porno z explicitných záberov,ktoré by som zakázal neplnoletým... Mazacia hlava od Davida Lyncha vyniká najmä atmosférou,zvukom a extrémnou bizarnosťou,t.j nehrozí,že by som niekedy zabudol a v tomto prípade nikdy nezabudnem na Oskara,ktorý spadol na hlavu,prestal sa vyvíjať,okolo neho začala prekvitať doba jedného Vodcu,ktorý narobil spúšť,z ktorej sa nespamätalo okolie a Oskar robí také nechutnosti,ktoré sa podobajú netvorovi... Nebezpečný film,ktorý by mal vidieť len človek,ktorý nemá psychické problémy,lebo po tejto projekcii by mohli nastať? PS:Je hlasnou trúbou,a to vďaka jeho neustálemu bubnovaniu,ktoré sa začne meniť extrémnym smerom... Povedal by som,že asi nejestvuje zahraničný oscarový film s takýmto obsahom,aký má Plechový bubienok. ()
Tak o tomhle filmu jsem neměl ani páru. Takže tímto o5 musím poděkovat uživatelce Ratchetka, protože bez jejího doporučení bych na tenhle kousek možná nikdy nenarazil. Jde o hodně zvláštní a těžko zařaditelnej snímek. Film je to ale bezesporu silnej, místy nechutnej(pro někoho určitě) a taktéž tak trochu absurdní. Popravdě ani nevím co bych k tomu víc dodal. Snad jen to, že David Bennent v roli Oskara předvedl jeden z nejlepších dětských hereckých výkonů. ()
Kongeniální převedení prvních dvou třetin Grassova románu na plátno (Zatímco film končí Oskárkovým odjezdem z Gdaňska, kniha pokračuje líčením jeho osudů v poválečném Západním Německu). Schlöndorffova režije je jako vždy suverénní, Lutherova kamera působivá, scénář vynikající (jak jinak, u J. C. Carriéra). Podstatnou měrou se ale na výsledné podobě filmu podílejí zejména představitelé celé řady hlavních i vedlejších postav příběhu. O Davidu Bennentovi je zbytečné mluvit, právem je tu chválen v každém druhém komentáři. Vedle něj tu ovšem ztvárnila jedny ze svých nejlepších rolí také trojice (!) jeho filmových rodičů - A. Winklerová, D. Olbrychski a M. Adorf, z nichž toho posledně jmenovaného jsem nikdy neviděl v lepší formě, než právě v "Plechovém bubínku". ()
"Ale Jéžíšek byl ve skutečnosti plynař!" Když se tenhle vynikající film v devadesátých letech objevoval v artových kinech, párkrát jsem na něj zašel, protože jeho bizarní poetika (nebo spíš poetická bizarnost?) se mi hodně líbila. Četl jsem tehdy i knihu, ale v paměti mi z ní nic nezůstalo, myslím jen, že byla vrstevnatější a dějově obsáhlejší než film, což bývá u knižních předloh obvyklé, a že její děj pokračoval ještě několik let po válce. Teď jsem si Die Blechtrommel po dlouhé době pustil znovu a znovu jsem z něj nadšený; postava bubeníka Oskara je skvělá i skvěle zahraná, a nezapomenutelná je i spousta dalších postav - rozpolcená a labilní Oskarova matka, dobrácký hlupák Herr Matzerath, oddaný polský milovník Jan Bronski, smutný hračkář Sigismund Markus, kleine Luderchen Maria, Bebra a signorina Raguna... Několik dobrých momentů - polévka pro Oskara, kadiš na hřbitově, srdcová dáma v ruce Jana Bronského, hrátky se šumákem, Bebrův trpasličí Front-Theater, odznak NSDAP v nepravou chvíli zapíchnutý do dlaně Alfreda Matzeratha a nesmazatelně se mi vryla do paměti syrově naturalistická scéna lovu mořských úhořů na koňskou hlavu. A taky jsem se kdysi díky tomuhle filmu dozvěděl o existenci Kašubů. ()
Tento snímek jsem se rozhodla zhlédnout po roce znovu - a vyplatilo se. Když jsem se totiž s Oskarem a spol. setkala poprvé, nebyla jsem schopna sledovat film s úplným zaujetím či porozuměním - prostě jsem se celé téměř 2 a půl hodiny moc nechytala. Navíc se dá říct, že na onen první pohled jsem většinu postav přímo nesnášela - a nejvíc samotného Oskárka. Ovšem jak říkám - naštěstí jsem Bubínku dala ještě jednu šanci - a tentokrát jsem se už od prvních minut rozplývala blahem, ať už nad všudypřítomnou kritizující symbolikou nebo nad naprosto neuvěřitelným Davidem Bennentem. On tady předvádí jeden z nejlepších dětských hereckých výkonů, jaké jsem kdy viděla - né-li ten úplně nejlepší! Krom jiného opravdu nezapomenu na jeho "erotické" scény - až jsem si říkala, jestli tvůrci filmu tak trochu neporušují zákon - a samozřejmě hlavně z paměti už nikdy nevymažu ten jeho mrazivý, naprosto nedětský výraz v očích. Kromě dokonale ztvárněné postavy Oskárka je jednou z největších zbraní filmu jeho naturalismus - a to myslím naturalismus v ryzím slova smyslu - například takové chytání úhořů na návnadu v podobě koňské hlavy nejspíš opravdu není podívanou pro každého. Toto nesmlouvavé obrazové ztvárnění diváky nejspíš rozdělí do dvou skupin - na ty, kteří zhnuseni nepochopí "proč", a na ty, kteří budou uznale pokyvovat hlavou a užívat si obrazovou sílu výpovědi (já osobně jsem samozřejmě v té druhé skupině, neboť podle mě zde snad není jediný zbytečný záběr - a je jedno jak nechutný se ten který může zdát). Jak jsem již řekla, film (tedy samozřejmě kniha, podle které byl natočen - ovšem tu jsem bohužel nečetla a pravděpodobně se v nejbližší době ani nechystám, neboť její rozsah je opravdu enormní a navíc film je podle všeho knižní předloze dosti věrný) je plný symbolů a kritiky nejen té doby - ať si však každý sám přijde na to, co ten který záběr či konání hlavní postavy znamená pro něj osobně. . . . . Tento snímek je sice místy vtipný, místy smutný, místy pro někoho nechutný - avšak celkově je to především jedno z nejsilnějších filmových děl s naprosto specifickou, nádhernou a lehce depresivní atmosférou, hořce pravdivými myšlenkami a geniálními hereckými výkony, v čele s nezapomenutelným a jedinečným originálem Davidem Bennentem. . . . . Člověk nemůže zůstat navždy tříletým dítětem, neboť okolní svět je příliš krutý a zkažený na to, aby v něm takto bylo možné přežít... ()
Galerie (42)
Photo © New World Pictures
Zajímavosti (13)
- David Bennent, predstaviteľ Oskara, trpel špecifickou telesnou poruchou, ktorá spôsobovala, že rástol veľmi pomaly. V čase natáčania filmu mal 11 rokov a výšku 114 cm. Postupne narástol do výšky 155 cm, a rástol naďalej ešte vo svojich tridsiatich. (Georgei)
- David Bennent, představitel Oskara, je synem Heinze Bennenta, který ve filmu hrál obchodníka se zeleninou Greffa. (ČSFD)
- Film bol spočiatku zakázaný v Írsku. Po odvolaní sa ho však bolo možné pustiť do obehu nezostrihaný už v roku 1981. (Georgei)
Reklama