Late August at the Hotel Ozone
Režie:
Jan SchmidtScénář:
Pavel JuráčekKamera:
Jiří MacákHudba:
Jan KlusákHrají:
Beta Poničanová, Ondriš Jariabek, Magda Seidlerová, Hana Vítková, Vanda Kalinová, Natálie Maslovová, Irena Lžičařová, Jitka Hořejší, Alena Lippertová (více)Obsahy(1)
Vize světa po atomové katastrofě se záměrně vzdává jakýchkoliv atraktivních prvků a důsledně se soustřeďuje na jediné: jak člověk v takových podmínkách (zde skupina žen, putující zničenou krajinou) klesá na úroveň zvířete, jak v něm začínají převládat zvířecí pudy a instinkty, jak se vytrácejí regulující funkce svědomí jako projevu lidství... Scénář k filmu napsal Pavel Juráček, který se v 60. letech přičinil (jako scenárista a režisér, ale i ve vedení jedné z barrandovských tvůrčích skupin) o vysoký umělecký a ideový kredit české kinematografie, ale později, v období tzv. normalizace, nesměl natáčet ani publikovat. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (134)
Tento film som videl už viackrát a v ohodnotení som opakovane osciloval medzi tromi a štyrmi hviezdičkami. Dnes bez toho, aby som film videl mu definitívne pridávam štvrtú hviezdičku a zaraďujem ho do svojej Top 100. Nie je to film dokonalý. Je vidno, že bol finančne podhodnotený. Nie je komplexný. Je v ňom viacero skreslených obrazov a nelogických činov. Ale má niečo, čím väčšina filmov nedisponuje - zanechá vo vás stopu a tá nezmizne desaťročia. Zabudneme na stovky a tisíce filmov, ale na tento nie. ()
Bezprecedentní blábol. ()
Pavel Juráček nebyl zrovna bytostný optimista. I jeho postapokalyptická vize zbytků lidstva, které svým chováním připomíná spíš zvířata, není nijak utěšená. Dva starší herci a osm mladých dívek, od kterých se chtěly spíše fyzické výkony než herectví, na neúprosnou zprávu o konci nejen srpna stačí. V některých filmech se toho stane tak málo – a bohatě to stačí. ()
Zvláštní film, jehož zvláštnost mě trochu vábí. ()
Miluju československé filmy, mám velice rád období zlatých 60. let... ale tohle byl pro mne téměř nekoukatelný bizár, ke kterému bych dále přirovnal leda tak Herzovu Straku v hrsti. Před filmem jsem se díval na dokument s režisérem Janem Schmidtem z cyklu Zlatá šedesátá, takže jsem přesně věděl, do čeho jdu. Zajímavé momenty už jen v rámci nezvyklého tématu se určitě najdou, za seznámení s tímto kouskem to určitě stojí, ale jako celek mě film spíše minul. Osobně mě mnohem víc zaujal další Schmidtův film Kolonie Lanfieri (1969), vizuálně podobný tím, že se většina filmu odehrává rovněž v divoké přírodě. Největší sranda (byť nechtěná) na tom je, že OZON coby postapokalyptický film putoval na 20 let do trezoru, protože ,,ministerstvu národní obrany se nelíbilo, že by jaderný konflikt neměl vítěze z tábora socialismu" (citováno ze zdejší zajímavosti). :o) No fakt hustý. Jenom doufám, že ten filmový pes byl v reálu opravdu silně nemocný a tímpádem zralý na zastřelení, stejně tak ta kráva pořádně vypěstována. Strašné! ()
Tak tohle nerozdejchám. A je to škoda, myšlenka a vynikající Ondrej Jariabek stojí za to. Ovšem zbaštit Schmidtovi partu brigádnic na chmelu, kterým někdo na poslední chvíli namluvil, že budou v apokalyptické době zachraňovat svět, a úplně náhodou je vyšoupl přímo z kostymérny, perfektně umyté a namalované, aby si hrály na Amazonky a vraždily psy, se fakt nedá. Putování roštím kdesi za Barrandovem coby postjaderným světem, to je k smíchu. Realizace nevyšla. ()
Postapokalyptický snímek v českých kulisách. Nápad odvážný, zpracování slušné. ()
Nic pro milovníky zvířat a submisivních žen... ()
Se současným přívalem postapokalyptických filmů zejména z americké produkce už tento nízkorozpočtový film ničím nepřekvapuje. ()
Ještě za socializmu jsem to shlédl jako doplňkové filmové představení na divadelním festivalu v Hronově. Tehdy se mi to líbilo maličko víc. Neuvědomoval jsem si určitou naivitu, fascinovala mě vize postapokalyptického světa s bloudící skupinou mladých žen hledajících muže. Onu sílu však dílo dodnes má. Snad první československé sci-fi. ■ Začátek s uvedením do děje a historie pomocí letokruhů, je geniální. ()
Na české poměry celkem neobvyklý snímek nové vlny, jež v rámci postapokalyptického žánru vypráví příběh skupiny žen, z nichž si naprostá většina nevzpomíná na svět před katastrofou. Místy mi hodně vadilo dost strojené herectví a vyhrocené chování některých postav, což by se však dalo odůvodnit převládající zvířecí stránkou mysli. Nejvíce mě oslovila poslední třetina filmu, kde už se (hlavně) něco dělo. ()
Škoda, že zabili toho psa. Jednak vo filme neukazovali, že by tie zavraždené zvieratá jedli, preto tá krutosť pôsobí zbytočne. A tiež Tarkovskij si potom musel hľadať nového vlčiaka, aby kolegom z východného bloku v roku 1979 ukázal, ako sa má podobné podobenstvo správne točiť. ()
Dokonalé podobenství o lidské blbosti. Co blbosti, stupidnosti, a neschopnosti pro pár úplatků dnes nekoukat za roh a vidět trochu do budoucna. ()
Nápad fajn, zpracování slabší, scénář nuda, herci nic moc. Apokalypsa, amazonky, krutý svět, lidé jsou na sebe zlí. Škoda, já jsem jinak velmi pro post-apokalyptické filmy. ()
(Lumiere - 4.2.2017) ()
Obsahuje spoiler: Tato vize postapo světa mě vůbec nezaujala. Nepomohlo k tomu nechutné chování ke zvířatům ani primitivní dialogy. Do mého pomyslného žebříčku se film zařadí. Dosud nejnechutnější scénou, jakou jsem kdy viděl, bylo zastřelení psa. Doufám, že to bylo jen nahrané. ()
Československé šedesátkové postapo? No sakra. Nejdřív si člověk říká, že se ty postavy chovají prostě divně. Ale pak se nad tím zamyslí, film doběhne k zajímavému závěru (k němuž to celé celou dobu směřuje) a najednou to dává smysl. Střízlivé, syrové, někdy trošku dobově teatrální a neumětelské, s ne zcela přímočarým poselstvím. ()
Tento film bych nejspíš označil jako zvláštní. Abych řekl pravdu, ty čtyři kousky jsem snímku udělil spíš za pocit, který ve mně zanechal, než za přesvědčivé kostýmy a prostředí. Když to vezmu kolem a kolem, z toho, co jsem viděl mi bylo jasné, že se pracovalo s velmi omezeným rozpočtem, apokalypsu tak reprezentovalo jen několik zchátralých budov a absence mužů, zato tažení žen krajinou mi evokovalo záporáky z levnější verze Mad Maxe 2. Silná a syrová záležitost. ()
Ti, kdož se tu rozčilujete nad tím, že pro film bylo zbytečně zabito několik zvířat... Víte vy, kolik jich bývá zabito (a mnohem drsněji) např. proto, abychom se nafutrovali či si měli co obléknout / obout?? Na kolika se provádí (prováděly) pokusy, různá testování, apod.? Kolik jich umírá při (kvůli) natáčení jiných filmů, jen to (někdy) "není tolik vidět", nebo si to zkrátka neuvědomíme?? A tak bych mohla pokračovat. Čímž to samozřejmě nikterak neobhajuju, jen mě fascinují ty zdejší "výkřiky do tmy". Já bych se spíš pozastavovala nad chováním té "napřesdržku" bandy vypatlaných divošek (ten zbytečný oheň + následné vhazování nábojů do něj, těsně vedle koní, mělo být jako co??!). Jistě, svět kolem je semlel, a ony v něm putovaly už kolik let, ovšem co jsem tak pochopila (dle vyprávění matky, u letokruhů na pařezu), tak dětství ještě zažily doma, společně s otcem (matka sice žádného nezmínila, avšak předpokládám, že je nepřinesl čáp) - pak je krapet nelogické, že by nevěděly, jak vypadá chlap; alespoň ty nejstarší by si otce, či nějakého jiného muže, pamatovaly. Jedině, že by to byla osmerčata, a otec zemřel ještě před jejich porodem, nebo do dvou tří let po něm. Každopádně matka se jevila jako moudrá zkušená žena, takže nějaký kvalitní základ mít mohly, zvlášť když se na pouť vydaly "až" když dívky měly 10 - 12 let. Nehledě na to, že v podstatě vylidněná země, zřejmě byly i svědky smrti svých sester, takže toho života, ale i různých drobností, by si měly setsakramentsky vážit. Takže ano, v tomto případě se jeví ono zabití zvířat jako naprosto zbytečné a dementní (pokud jde o krávu, ještě by se to i dalo pochopit - chtěly se nasytit (ne že by toho pak využily - vskutku do nebe volající), ale pejska či hada usmrtily zřejmě jen proto, aby se pobavily, či si něco dokázaly. Než by raději aspoň v tom hotelu trochu zapojily mozek, mohly se ještě některé události vyvinout úplně jinak, a alespoň se špetkou naděje v nějakou tu budoucnost. ()
Nápad to byl rozhodně zajímavý a ten černobílý obraz stále dokáže vyvolat nějakou tu atmosféru snad u všeho. Bohužel to však celé padá na tom, že se tomu nedaří maskovat, že se tam vlastně vůbec nic neděje. Několik zbytečných úmrtí zvířat si mohli klidně odpustit. Jsem rád, že jsem se mohl podívat český postapokalyptický film, ale kdybych ho neviděl, tak se asi taky nic nestane. ()