Reklama

Reklama

Atlas ptáků

Trailer

Když se ve staré rodinné firmě ukáže, že z ní kdosi vyvádí peníze ve velkém, nastává konfrontace s novou realitou, na níž nebyl nikdo připraven. Ivo Róna, dlouholetý šéf prosperujícího podniku Aron, se snaží zorientovat v nechtěné situaci, kterou mu jeho děti ani okolí neulehčují, ale kterou si na sebe dost možná seslal sám. Nový film režiséra Olma Omerzu proplétá komplikované rodinné vztahy se světem moderních komunikačních technologií, které dokáží využít naše slabá místa. Ve válce, která se ve filmu pokradmu rozpoutává, ale není vůbec jasné, kdo stojí proti komu, natož kdo z ní vyjde jako vítěz. (CinemArt)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (24)

Deimos 

všechny recenze uživatele

KINO Scala - úvod s Miroslavem Donutilem/// Obsazení 8/10 Děj 7/10 Hudba 6/10 Kamera 7/10/// PLUS: především kvalitní zpracování ve všech ohledech, uvěřitelné herectví (především Donutil, Křenková), civilnější a skromnější herecký projev (Kotek, Pechlát). typově dobře obsazeno, zajímavé ozvláštnění díky přidaným ptákům MÍNUS: mě film nenudil, naopak jsem byl napnutý a vtáhnutý do děje, ale dokáži si představit, že nudit i může a také je silně depresivní, není to pěkný film na vylepšení nálady, a úvod před filmem mohl být delší, ale když nikdo neměl otázky.../// Shrnutí: Primární narativ vidím jako sondu do korporátu. Do prosperující firmy a do výkladu jejího rozpadu, když zakladatele dožene jeho minulost. Uvěřitelný námět, který si jistě nejednou stal. Loajálnost syna i zetě je možná trochu překvapující, ale je také uvěřitelná a sympatická. Dialogy jsou rovněž poměrně reálné. Náročnější film, který cíleně nevyhledávám, ale jednou se určitě dá zhlédnout./// Celkem 70%/// ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Skoro po roce v kině. OO mě vždycky svými filmy zaujal, ale tady se mu to podařilo tak napůl. O postavách se toho moc nedozvíme, některé jsou dokonce trochu nadbytečné (Kotek) a ptáci mi připadli jako motivační citáty na Fejsu. Na druhé straně výborní herci a dialogové scény (chata, oslava narozenin), zajímavé vylíčení těch, kteří si nedávají pozor na on-line svět a dobře depresivní hudba, ale kladů by snímek potřeboval daleko víc. ()

Reklama

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Výtečně rozehraná první třetina. Zaháčkuje to zajímavými postavami a příběhem zahaleným tajemstvím, opravdu jsem byl zvědavej, kam to celé bude směřovat a co za tím je. Herectví takřka všech je navíc vysoce nadstandardní a Donutil by si klidně mohl odvézt herecký Glóbus. Ale od scény v horské chatě, respektive konkrétně od momentu, kdy se jedna postava úplně mimózně "prokecne" (to je opravdu ukázka líné scenáristiky - až jsem skoro nahlas řekl "au", jak to zabolelo), na mě ten film úplně přestal fungovat a zdá se mi, že se celý rozpadl. Tematicky, tónem, logikou chování postav i hereckými výkony. Najednou je jasné, o co jde, a film jen přešlapuje na místě. To, o čem Atlas ptáků ve výsledku je - a co samozřejmě nechci spoilerovat - je zajímavý filmový námět, známý z občasných policejních svodek, ale z mého pohledu nebyl v tomto snímku zpracován přesvědčivě. Za mne tedy bohužel zklamání, v první třetině jsem si přitom fakt říkal, že to je hodně dobrý. A ty scénky s ptákama ... mi tedy přišly jen jako dost random a prvoplánová srandička, jak snímek na sílu něčím formálně ozvlášnit. Úplně organicky to se zbylými scénami nepůsobilo. ()

Jhershaw 

všechny recenze uživatele

Jedním z trendů letošního festivalu jsou filmy s nesympatickými postavami. V případě Atlasu ptáků jsou ty nesympatie dané nelogičností jejich chování. Postavy, které by na základě předchozích životních zkušeností či postavení měly být chytré a schopné, se chovají přesně opačně. Respektive tak, jak se to scénáristovi hodí, i když to nedává žádný smysl. Facepalm během filmu zažijete několikrát. Ptačí monology patří do kategorie WTF a jak jich přibývalo, v sálu začínal propukat smích. Že konec filmu nemá žádné pořádné dovršení ani rozuzlení dříve nakousnutých zápletek, je jen dalším z hřebíků do rakve. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Uf, tak tohle je "anatomie zločinu", vážení! A zároveň anatomie - a břitká a chytrá reflexe - současného "společenského" systému, který takové zločiny dopouští, který v lidech podporuje určité typy maligního, sebe/destruktivního chování, určité typy slabostí, obran před vnímáním syrové reality, stejně jako u jiných typů lidí predátorství, tyranství, despotismus - u jedněch podléhání mechanismům moci, u druhých podléhání mechanismům bezmoci, přičemž si obojí vzájemně nahrává. Anatomie nelidskosti systému, který je vším jiným, jen ne "společenským". Film na české scéně opět jedinečný svým nadhledem, ironií, lakoničností, odvahou i rozvahou. Bezchybný scénář, vynikající nasnímání. Záměrně rušivé vytrhování komentáři z ptačího světa, které mnozí vnímali pro tu nepříjemnost jako chybu filmu - jako by ta schválnost záměru vyvádět diváka z komfortní zóny noření se pouze do příběhové roviny nebila do očí -, je brilantní, drzý a skvěle funguje. *** A pozor! Vlastní hlavou ručím za to, že film je celistvý, plynulý, že spínající smysl celého příběhu i finální vyznění snímku vyvrcholí přesně až v poslední vteřině, že stížnosti na rozpadlost se s filmem jednoduše míjejí. *** Co vytýkám já, je snad jedině obsazení. Alena Mihulová zahrála zoufale trapnou, dojemnou a bezbrannou hlavní postavu naprosto úchvatně, jenže po jejím podobném výkonu v Domácí péči to silně oslabuje autenticitu díla: nelze nepřemýšlet o tom, jak to pro režiséra bylo zjednodušené ready-made řešení, jak i on sklouzává k nešvaru českých tvůrců obsazovat české herce do typizovaných rolí jednou pro vždycky. Jednou vyzkoušené schopnosti českých herců z velké části určují, co se bude psát, točit, na co se budeme dívat. Kdyby Omerzu ke stejnému výkonu přiměl jinou herečku, to by bylo úplně jiné umění, majstrštyk v hereckém vedení, o který si ale takový scénář implicitně říká. Takhle to bohužel působí, jako že příběh vznikl minimálně zčásti proto, že režisér viděl Alenu Mihulovou v Domácí péči, což mu značně ubírá na autenticitě tvůrčí nezbytnosti, originality. Druhá výtka v obsazení je pak za Elišku Křenkovou. Doprčic. Já vím, že ji teď všichni obsazují. Ale k tomu, aby se postava párkrát prošla po scéně s teenagerovským úsměškem nebo smutným ksichtíkem a třikrát řekla Ale mami!, nepotřebujeme Elišku Křenkovou. Jde zase o stejnou typizaci, a je to nefér i k mladé herečce, která má talent - a pokud chce režisér z nějakého důvodu obsadit ji, měl by jí vytvořit roli, v níž ji někam posune. S jakoukoli neznámou holkou, která by sehrála takhle nenáročnou postavu dcery, by tohle dílo bylo výrazně působivější. *** Nicméně nebýt těchhle dvou kiksů v obsazení, bylo by to u mě opět za plný počet, a Olmo Omerzu se mi po Všechno bude potvrzuje dál i Atlasem ptáků jako jeden z pranepatrna svrchovaných, sebevědomých tvůrců současné domácí scény, jehož jemně a nenápadně složitě spřádané a řemeslně výborně zvládnuté filmy, jimž zároveň nechybí atmosféra, bohužel přesahují představivost a vnímavost tuzemských kritiků  zůstávají těžce nedoceněné. *~ ()

Galerie (9)

Zajímavosti (2)

  • „Pevně věřím, že ten příběh mnoho diváků hluboce zasáhne,“ uvedl Miroslav Donutil. (SONY_)
  • Film podpořil Státní fond kinematografie částkou 11 milionů korun. (SONY_)

Reklama

Reklama