Poslední představení

Pravdivost některých zobrazených událostí v dokumentu lze zpochybnit, ale jeho celkovou kvalitu nikoliv. Jordan měl toto nepřeberné množství materiálu dlouhá léta schované ve skříni a povolil jeho zpracování až před čtyřmi roky. Prý se obával, že jeho hvězdné postavení nejlepšího hráče přebírá LeBron James. I proto je nutné k této sérii přistupovat s vědomím, že vše prošlo dramaturgickým schválením samotného Jordana. Mnoho lidí už některé vykreslení události zpochybnilo, sám Scottie Pippen prý nebyl s jeho zobrazením v dokumentu vůbec spokojení. Když ale opomenu kontroverzi, tak je The Last Dance v mých očích dokonale vystavěná dokumentární série plná exkluzivních záběrů - zachycuje esenci 80. a 90. let, citlivě převypráví lidské osudy a nechá člověka v úžasu pozorovat zákulisí NBA a vítěznou mentalitu jednoho z největších sportovců všech dob. Přesto že se v sérii zobrazují dvě časové linie současně, tak neztrácí na přehlednost. Ba naopak posiluje napětí s blížícím se koncem jedné éry basketbalu. Zkrátka Jordan chtěl vyhrát i tímto dokumentem a to se mu povedlo. (08.07.2020)

Vždycky půjde v mém případě o extrémně vychýlené subjektivní hodnocení. Takže přehlédnu mimo jiné fakt, že Jordanova účast v projektu byla podmíněna "mít vždy poslední slovo" (pokud chtěl okomentovat tvrzení někoho jiného z vystupujících, mohl - typicky třeba Isiah Thomase, se kterým se upřímně dlouhé roky nemají rádi). Navíc je třeba uvědomit si, že značka Michael Jordan dalece přesahovala a stále přesahuje nejen basketbal, ale celý sport a jde pravděpodobně o největšího a nejslavnějšího sportovce všech dob. Mohl si tedy klást v podstatě jakékoli podmínky. Nikdy v případě takové persony nedostanete autorizaci k projektu, který by měl ukazovat jeho zásadně stinné stránky, nebo jednoduše ty, které by mu nebyly po chuti. Tím pak tvar může dostat nádech onoho "stalo se to vůbec?" [==] Pravděpodobně se už nikdy nebude opakovat obdobná příležitost, jakou dostal filmový štáb u Bulls během sezóny 97-98, kdy mohl sledovat jejich Poslední tanec. A přesto je celá dokumentární série z větší části hlavně o Jordanovi, což je zcela pochopitelné. Žádný jiný sportovec neměl tak unikátní kariéru s tak jedinečnými "highlights", které pro zainteresované během let naprosto zklasičtěly - vítězná střela při finále NCAA 1982, nováčkovská sezóna 84-85 a titul ROY, zlomenina nohy v průběhu sezóny 85-86, postup do playoff na poslední chvíli a bodová exploze (rekord 63 bodů je platný dodnes) v zápase proti Celtics, dominance v sezóně 86-87, "The Shot" proti Cavaliers, první three-peat 91-93, první retirement, baseballové intermezzo během sezóny 93-94 a části 94-95, "I'm back!" a "Double-Nickel Game" proti Knicks v sezóně 94-95, 72-10 run v sezóně 95-96, resp. 87-13 včetně playoff, "Flu Game" (ze které se vyklubala údajná otrava jídlem) a "The Last Shot" a druhý retirement. Ne, to není, film, to byla kariéra Michaela Jordana, jehož dvojsezónní labutí píseň za Wizards už netřeba více zmiňovat. [==] MJ byl mým dětským hrdinou, mým vzorem. Vzbudil ve mně vášeň pro soutěžení, pro sběratelství. A ačkoli jsem o to coby teenager postupně přišel, vše se opět vrátilo a už těžko někdy zmizí. Dojmologie out. Trochu promyšlenější komentář snad někdy později. (18.05.2020)

Televizní událost roku? Minimálně. Dokonce se mluví o tom, že LD může být pro basketbal a sport jako takový podobnou událostí jako tomu bylo v připadě Dream Teamu z roku 1992. Last Dance nenabízí pouze unikátní záběry z dob, kdy se hráči a souteže s medii tolik nebratříčkovali. Unikátní je i celkem pohled na věc MJ23 kako hrdina i psychopat v jednom. Časová osa jednotlivých událostí jako spojitost. Dříve upozaďovaní spoluhráči a jejich bolesti i slasti ve stínu toho nejvyššího. Skvělá práce a oprávněný hit. (24.05.2020)

Když se řekne sportovní dokument, vzpomenu si na tohle. Neviděl jsem lepší. Vše zde naprosto funguje. Od rozložení příběhu, odhalování informací, sestavení rozhovorů a témat, které se zde řeší. Hudba, jenž doprovází tuto neuvěřitelnou sportovní éru, kterou musí docenit každý, kdo se zajímá o sport. Ne o basketbal. O sport. Mě třeba basketbal moc nezajímá, občas se kouknu na highlights důležitých zápasů a sleduju olympijský turnaj, mistrovství světa a euro (jo ve výsledku se to zdá hodně, ale já takhle sleduju každý sport). Nicméně vždy pro mě byl Michael Jordan nejlepším a nevlivnějším sportovcem historie. Byl to dokonalý člověk? Ne. Byl to talent? Ano. Padlo mu všechno do ruky? Ne. Byl ochoten se vypracovat tak, aby se to dělo? Ano… Neměl to nejlehčí, ani nejtěžší, ale ukázal nám všem, že prostě je vzorem, ke kterému by se mělo vzhlížet. Netflix… klobouk dolů. Chicago Bulls… klobouk dolů. Takhle se dělá sportovní dokument. (07.12.2023)

Tohle je hodně těžké. Rok 2020 stojí za vyliž. Buď tu máme patlaniny z pomocných dílen a nebo nějaké paskvily. A poté něco, co skoro všichni milují, ale je to nařčeno z manipulace faktů a stavění kultu osobnosti. Ano, mluvím zde o tomto. Ale abych byl sám za sebe konstruktivní, tak musím říct, že jsem zde nic takového přímo nezažil. Asi možná protože neznám tolik ten druhý pohled, ale co už. Přeci jen i toho podkuřování eMDžejovi se trochu dost najde, ale v případě jeho asi jako nejlegendárnějšího hráče NBA se to dá skousnout. Sportovní seriály a hlavně dokumentární jsou ošemetné. Docela dost od nich očekávám, protože vím, že jsou velmi kvalitní. Přeci jen, Až na vrchol mě dokázalo přimět obdivovat víc motosport než bych si kdy představil a seriál o Formuli minulý rok se ukázal být naprostým skvostem, který mě opět přiměl se aktivně o tento sport zajímat. Zde nemáme nástin celého NBA. Máme zde záležitost starou skoro 30 let o jednom týmu jedné éry. Dejme tomu o jednom muži. Cože je zvláštní, protože je jasné, že seriál je hlavně o Jordanovi, ale přitom vám tam v poslední epizodě jsou ukazovány portréty hráčů, kteří tam byli už od začátku. Zrovna u Kerra to ale mělo hezkou návaznost a logiku. Jinak to působilo dost random a divně. To ani nemluvím o tom, že člověk očekává nějakou linku okolo toho sportu samotného. Ale vy jste schopni sledovat epizodu věnovanou jenom tomu jak eMDžej fotí fotky a spoty pro McDonald a nevím, co ještě. Což je dost mimo a nejednou člověka napadne na co vlastně dívá a proč. Pro mě asi největším problémem, který mě štval celou dobu je absolutní nekonzistentnost vyprávění. Čekáte příběh posledních zápasů, ale vy na jednou koukáte na naprosto divné odchylky pět let zpět, abyste se vrátili do "současnosti". Kdyby to jelo tak nějak logicky chronologicky od začátku do konce, tak bych neměl žádný problém, protože by to obecně vzato dávalo smysl. Místo toho máme něco, co skáče v dějové lince, tak chaoticky, že se máte šanci chytat jen když i víte v jakém období měl Rodman jaké háro. A to je vše. Obecně vzato, dobře natočené, hezky motivované a i tak hezky odvyprávěno. ALE! Je tu dost kravin, které prostě nejsou vůbec přehlédnout. Opět. Asi jsem trochu divný a asi jsem ztratil rozum, ale podobně jako u mnoha dalších letošních seriálů je toto zvedáno do nebe. Pro mě je toto alespoň ne katastrofa, ale nic než příjemný nadprůměr. Toť vše. (24.07.2020)