Ruffiano and Sweeteeth
Režie:
Karel SmyczekKamera:
Jan MalířHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Jiří Strach, Pavel Zedníček, Barbora Seidlová, Arnošt Goldflam, Marián Labuda st., Jiří Lábus, Miroslav Táborský, Jaroslav Sypal, Ladislav Gerendáš (více)Obsahy(1)
Laskavá pohádka s písničkami pro celou rodinu. Za lesy hlubokými a kopci oblými se rozkládá půvabná česká kotlina. Kromě obyvatel počestných a pracovitých tu ale bydlí také loupežníci. Nejhorší z nich, starý raubíř Lotrando (J. Pecha), si pro samé obírání pocestných málem ani nevšiml, že mu z jeho syna vyrostl pěkný, ale nevzdělaný mladík. Pošle proto mladého Lotranda (J. Strach) do kláštera, aby se mu dostalo řádného vychování. Z chlapce, který dosud rostl jako dříví v lese, se mezi mnichy stane jemný mladý muž. Jako poslušný syn svému umírajícímu otci slíbí, že řádně převezme jeho řemeslo. Když se duše starého arcilotra konečně odebere do pekla, nastanou mladému Lotrandovi těžké chvíle. Jako slušně vychovaný člověk není schopen obrat ani toho nejobyčejnějšího kupčíka. Ještě, že potká drvoštěpa Drnce (P. Zedníček), který se s ním rozdělí o kus chleba s tvarohem. S fortelným dřevorubcem se Lotrando dostane také do daleké Solimánie. Tam už dlouhou dobu shánějí pravého studovaného doktora. Člověka, který má před svým jménem lékařskou slabiku "Dr.". Jedině takový muž by - alespoň podle světaznalého cesťáka pana Lustiga (A. Goldflam) - mohl vyléčit stonavou princeznu Zubejdu (B. Seidlová), nad níž se sultánovi Solimánovi (M. Labuda) bolestně svírá jeho široké otcovské srdce. Jenže drvoštěp Drnec, přestože má u jména hned dvě slabiky "dr.", o opravdické medicíně nic neví a nad hlavami vážených hostů z Čech se začnou stahovat černé mraky. Princezna však projeví nečekaný zájem jak o pěkného drvoštěpova pomocníka, tak i o přitažlivý zvyk, podle něhož si zamilovaný muž bere za manželku pouze jednu ženu. V sultánově paláci je naštěstí také krajanka La Mad (L. Krbová), která dobře ví, co vlastně Zubejdě schází: slunce, vzduch a... samozřejmě láska mladého Lotranda. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (510)
Jedna z mála pohádek, která je imho srovnatelná se Třemi veterány. Kombinace Čapkovy předlohy, Svěrákovského humoru, Uhlířových písniček a dobrého obsazení prostě ladí dohromady. Ze všech těch figurek mám nejradši vezíra Hálího (Táborský) a obchodníka s bižuterií (Goldflam), i když tady nikdo vyloženě nezklamal, ani Jarda "Dagmara" Sypal. Celkově nejlepší pohádka 90. let. Chystej nějaký jídlo máti, jdou k nám cizí diplomati. Seznamte se, seznamte se, seznamte se, seznamte se. To je moje dobrá žena, to jsou naše dobré děti, od rána je zapřažena, neb se musí oháněti. To jsou její rodičové, zdravíčko jim ještě slouží. To jsou moji rodičové, zdravíčko jim také slouží. To je moje sestra Anna, červená se jako kvítek, zatím žije neprovdána, stará se nám o dobytek. Seznamte se, seznamte se, seznamte se, seznamte se, seznamte se. ()
Roztomilost je to, co se mi dere na rty, když vidím tuhle pohádku. Karel Smyczek byl na přelomu osmdesátých a devadesátých let na tvůrčím vrcholu a to by bylo, aby se nepotkal se Zdeňkem Svěrákem, i když trošku oklikou. Ten napsal příběh plný moudra i legrace a Jaroslav Uhlíř zase legendární písničky. A obsazení je z říše snů. Jedna z posledních pořádných pohádek před cca dvacetiletou pauzou, kde se něco povedenějšího objevilo jen tu a tam. 70%. ()
Drvoštěp Zedníček a ten „co nemá pracovat“ syn loupežníka v usměvavé Svěrákově pohádce, která je plná jeho svérázného humoru, jazykolamů a „exotiky“. Tato pohádka sice nepatří mezi moje nejoblíbenější, ale nepohrdnu jí, když se objeví v TV. Barbora Seidlová okouzlující princezna a sultán Solimán okusí českou pracovitost a důvtip, stejně jako Hálí – Belí a Zelí naší pohostinnost. Lepší průměr si to samozřejmě zaslouží, s tím já problém absolutně nemám…60% ()
Jedna z pohádek, na kterých jsem byl i v kině a která mě natolik okouzlila, že si z mého pohledu zaslouží čestné místečko vedle takových velikánů jako Byl jednou jeden král a dalšími Werichovskými pohádkami. K tomu ta nádherná hudba od pana Uhlíře. Mám ji i na kazetě pouze na poslech a když jsem byl malý, tak jsem ji poslouchal dost často. Vypráví ji Zdeněk Svěrák a to se velice dobře poslouchá :-)) 100% ()
Bojovnice za monogamii v islámském světě, fachčenko deformující mladého nefachčenka, sultán nevěřící v arabské jaro, evropský špeh podporující rakovinotvorné bujení v plicích, chemický rozbor ťavova trusu a samozřejmě tlupa sympatických polovičních robinohůdů, co nejsou štonc pochopit rozdíl mezi bižu a kruci-písek, k tomu"...seď, formánku na houni, pře--padli tě vrahouni..." a jeden obrácený akademický titul. Herci jsou sterilní jako eunuch na Attilově dvoře, navíc hrají, jakoby přišli z noční šichty z ostravských dolů, vše je tu strojeně pohodářské. Tento filmek se jednoznačně hodí pro večerní posezení rodiny u televize, všichni se zasmějí, holky se doví, že lepší je mít postavu krev a mlíko než kost a kůže, a děti zjistí, že "ne všechny rady rodičů jsou vždy správné." Ale to se mohli zeptat mě, já to tvrdím už od dob, co jsem dostal od mamky nařezáno za to, že jsem nepozdravil starou komunistku. Ovšem říkat dnes někomu, ať nepracuje, je to samé jako nabádat ámiše, aby si v "OK elektro spotřebiče" nekupovali plazmu. ()
Galerie (22)
Zajímavosti (22)
- Scenárista Zdeněk Svěrák vzpomínal, že "jsem vždycky toužil udělat film s písničkami... ne muzikál, ten bych neuměl. Začínal jsem s rozhlasovými hrami s písničkami, což byl útvar, který se mi líbil. Člověk si na chvíli odpočine od děje a přitom dostane jinou krásu, a když se podaří písničku napsat tak, že děj vylepší nebo poposune, je to ideální. A stejně jsem psal i Lotranda a Zubejdu. To nebylo tak, že jsem nejdřív napsal scénář a pak ho osadil písničkami. Psal jsem, až jsem se dostal do místa, kde jsem si řekl: A tady by už byla dobrá nějaká písníčka. Pak jsem s chutí změnil řemeslo a dokud jsem text písničky nevypiplal, tak jsem nepokračoval." (NIRO)
- Režisér Karel Smyczek komentoval, že film je "víc Svěrák než Čapek. A humor vyprávění, aniž bych chtěl ten termín zneužívat, cimrmanovský. V příběhu se dějí věci, které se dramaturgicky vyřeší větou: 'Svět je malý a o náhody v něm není nouze.' Tím je vyřešen problém, jak se ti dva potkají, který by autora jinak velmi dlouho sžíral a trápil, což pro mě po všech těch realistických příbězích, které jsem dělal, představovalo určité pohlazení." (NIRO)
- Film se natáčel na Valečově, Veselém kopci, Voznici, Zvíkově, Teřmošné, Svatým Janu a Bulharsku (Šumen, Balčik a Nesébar). (M.B)
Související novinky
Vysílá studio Brno
Pojďte si zahrát AZ kvíz a moderovat zprávy ve výstavě na Špilberku. Vybrat písmenko a správně odpovědět, zasednout před mikrofon a čtecí zařízení a přednášet zprávy, nakouknout do zákulisí slavných… (více)
Reklama