Režie:
Steven SpielbergKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
John WilliamsHrají:
Richard Dreyfuss, François Truffaut, Teri Garr, Melinda Dillon, Bob Balaban, J. Patrick McNamara, Warren J. Kemmerling, Roberts Blossom, Philip Dodds (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Francouzský vědec Claude se svým tlumočníkem, kartografem Davidem, objeví letku vojenských letounů, která zmizela před třemi desetiletími. Letadla nejsou poškozená, fungují, ale po pilotech není ani stopy. Starý muž, který byl jediným svědkem, tvrdí, že v noci vyšlo slunce a zpívalo mu. Brzy poté se v poušti Gobi objeví pohřešovaná řecká loď Cotopaxi. V Indianapolis se zase krátce poté na řídící věži podaří zachytit hovor dvou pilotů civilních letadel o zjevení UFO. Stát Indiana je postižen masivními výpadky proudu, a tak je do práce povolán i technik Roy. Právě on na opuštěné silnici zažije setkání s UFO. Začne ho ve vozidle pronásledovat a spolu s ním tak činí i policie, ale kosmická loď mizí na noční obloze. Roy je UFO fascinován a stává se stále více posedlým obrazy, které se mu v mysli stále objevují. Vidí horu a neznámá síla ho nutí ji neustále z něčeho modelovat. (Nova Cinema)
(více)Videa (2)
Recenze (765)
(1001) "Oh, it's waterproof, it still works!" Film jsem poprvé viděla u babičky na prázdninách a pamatuji si, jak jsme potom se sestrou a sestřenicí komunikovaly pomocí xylofonu a během stanování na zahradě po sobě pořvávaly: "Pojď si hrát dveřmi!" To je konec nostalgického okénka. Na filmu oceňuji to, jak široký a epický záběr má, kolik postav svádí dohromady, kolik linek v průběhu slétá, kolik triků to všechno dotváří a jak PŘIROZENĚ to působí! Civilní přístup přes lidské postavy, jejich vztahy a emoce, nikoliv žádná pomatená exhibice naplněná scénářovým prázdnem a pózujícími modely a manekýnkami. A takových krásných her se světly a stíny! I dneska skáču nadšením jako malé děcko, když s Dreyfussem laškují světla při bloudivé noční cestě pustinou. A obraz, kdy Dreyfuss háže cihly oknem do kuchyně by měl speciálně být vyhlášen nějakým významně významným obrazem. Já tedy Spielberga nemám ráda, mám najednou dojem, že by to mělo být řečeno, ale tenhle film je dokonalý. Spolu s Červeným trpaslíkem (epizoda Výměna těl) také definoval můj vztah k bramborové kaši. ()
Blízká setkání jsem viděl krátce po premiéře v kině jako kluk a to se ví, tehdy na mě svým vizuálem i poselstvím udělal Spielbergův velkofilm velký dojem. Jenže čas se nedá zastavit a dnes ten snímek vnímám úplně jinak. Když se podíváte na raného Spielberga, takový Duel nezestárl prakticky vůbec, kterýkoli béčkař dneška ho může považovat za svůj vzor a nebýt účesů, tak na něm nemusíte nic měnit. Čelisti zestárly jen nepatrně a pořád to je velmi dobře fungující hororový thriler, zatímco Blízká setkání zastarala z mého pohledu přímo děsivým způsobem. A nejde tady ani zdaleka jen o triky, z tohohle pohledu totiž první Indiana Jones zestárl rovněž a přitom dobře funguje. Jde především o celkový pohled na problematiku a odstup a to, jak Spielberg zobrazuje mimozemskou vivilizaci a její setkání s naší kulturou. Je to silně naivní až nechtěně úsměvné. Spielberg totiž pracuje s těmi nejprofláknutějšími motivy tzv. ufologie a jejich oblíbeného motivu únosů lidí. Od 50. let v americké populární kultuře ufologie nabyla bezmála náboženského rozměru a stala se východiskem pro nejrůznější konspirační teorie. Spielbergovi ufoni jsou přesně takoví, jak je vyobrazovaly americké noviny a časopisy nebo podřadné sci-fi snímky minulosti, jen je to všechno vyfutrované vysokým rozpočtem. Zemeckisův Kontakt je úplně jiná liga. Spielbergův film není ani tak sci-fi, jako svého způsobu fantasy pohádka. Celkový dojem: 45 %. ()
Naprosto výjimečné dílo v žánru sci-fi. Film, u kterého mi poprvé naskakovala silná husí kůže. Film rozhodně nepatří mezi ty nejakčnější sci-fi, má celkem pomalé tempo, ale právě to je jeho největší síla. Všechno tak působí mnohem více reálněji a hlavně ta atmosféra celého filmu je naprosto úžasná. A ta závěrečná půlhodina, ta je zkrátka fascinující. Spielberg je génius. ()
Překrásná podívaná. Úchvatná, barevná, okouzlující. Mistrovské dílo natočené geniálním režisérem, zápis do kronik těch nejslavnějších snímků historie a jeden z těch nejlepších sci-fi kousků, které kdy spatřily světlo světa. Ve své době to byl první film, ve kterém byli mimozemšťané vykresleni jako přátelé a nejen proto znamenal jistý mezník. Natočit někdo Blízká setkání dnes, šlo by zřejmě jen o bezduchou střílečku bez jakéhokoliv děje, s mimozemšťany, kteří mají chapadla a lasery. To Spielberg nechtěl a ani to neumí. Svůj klenot vybrousil k dokonalosti a když přičteme výborné herecké výkony Richarda Dreyfusse, Teri Garr či Françoise Truffauta a tradičně podařený Williamsův hudební motiv, je na světě něco neobvyklého, něco mimozemského, něco, co se vymyká žánrově podobně laděným dílům. Výborné triky, chytrý scénář, místy až hororová atmosféra, přímo hmatatelné napětí, tajemno, vzrušení - toho všeho je ve filmu požehnaně. Spielberg jako režisér (a zde i scénárista) prokázal své jedinečné nadání. Nejkrásnější a zároveň velice inteligentní film o setkání s mimozemšťany, jehož závěrečná, hudebně světelná půlhodinka - patří k tomu nejlepšímu, co je možné v rámci žánru dodnes spatřit. Naprosto odzbrojující, atraktivní sci-fi lahůdka. ()
Nevhodné pro výchovu dětí, neboť ty pak můžou lehce nabýt dojmu, že stavění mohyl z kaše je u večeře přirozené.. V 70. a 80. letech byly údajně Blízká setkání třetího druhu spolu s filmy Starman a Zámotek považovány ufology a vědci zkoumajícími možnou existenci jiných civilizací ve vesmíru za stěžejní díla připravující lidstvo na přílet mírumilovných mimozemšťanů na naši planetu. A vida, uběhlo pár let, zelení mužíčci nikde a tak to někdy ti samí tvůrci (Válka světů), někdy blázniví jiní (Den nezávislosti), začali hrát na poněkud temnější strunu. Spielberg nasliboval tajuplným úvodem s letkou Avengerů velký zážitek, aby mě nakonec uspokojil až audio rozkoší v samém závěru. Nemůžu si pomoci, ale podobná Cameronova Propast bylo o několik oholených vousů Richarda Dreyfusse lepší.. ()
Galerie (230)
Photo © 1977 Columbia Pictures
Zajímavosti (112)
- Model mateřské lodi se později stal součástí sbírky Střediska Stevena F. Udvara-Házyho, spadajícího pod National Air and Space Museum ve městě Chantilly (Virginia). Můžeme si tam zblízka prohlédnout, že loď byla složena z různých letadel, robota R2-D2, poštovní schránky nebo například modelu hřbitova. (Othello)
- Když Roy Neary (Richard Dreyfuss) mluví se svou ženou (Teri Garr) po telefonu, v pozadí dávají v televizi telenovelu Tak jde čas (od r. 1965). (Othello)
- Postava Clauda Lacomba (François Truffaut) byla inspirována skutečným francouzským expertem přes UFO, Jacquesem Vallée. (džanik)
Reklama