The Hippo
Režie:
Karel SteklýScénář:
Karel SteklýKamera:
František UldrichHudba:
Jaromír KlempířHrají:
Svatopluk Matyáš, Helga Čočková, Oldo Hlaváček, Helena Blehárová, Miroslav Homola, Zdena Hadrbolcová, Eduard Dubský, Jiří Lír, Slávka Budínová (více)Obsahy(1)
Karel Steklý se ochotně přizpůsobil normalizačním požadavkům a v první půli 70. let mimo jiné vytvořil "satiru" na dění v roce 1968. Zvolil nadsázku, když do centra dění postavil mluvícího hrocha (z jehož břicha se ovšem ozývá spolknutý člověk), kterého se snaží ke svým mocenským zájmům zneužít proradní politici. Veselí tu nalezneme málo, zato převažuje nebývalá trapnost. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (118)
Steklý na drogách, opět, gratuluji umělče. Hvězdu si to ovšem zaslouží, tak nebývalou, smysl nedávající až zábavnou trapnost jsem zatím neměl možnost vidět. A také proto, že nedokázal klesnout hlouběji, než v případě hnisajícího československého filmového vředu jakým je Soudružka Proletářka. Ďábelská Strougyho pomsta. Subjektivně naprosto nehodnotilné. ()
Už když jsem byl malej, rád jsem listoval časopisem Kino. Dodneška si pamatuju fotku pana Hlaváčka v útrobách hrocha. Tenkrát jsem ještě neuměl písmenka a z tý fotky jsem si odvodil, že ten film musí být třeskutá legrace a že to chci vidět. Pak jsem se naučil číst a vyrozuměl jsem, že ten film není potřeba vidět. Nicméně, po letech se zadařilo. Naštěstí se většina zúčastněných herců nemusí stydět, protože své schopnosti prokazovali často a jinde a Hroch je naštěstí hodně zapomenutý a jen těžko se k němu dá dostat. Tak nešťastně zpolitizovaný film s nálepkou komedie, to je vážně unikát (místy navíc hodně špatně ozvučený). Navíc, tady ani nikdo nehraje, všichni předvádějí jen upocený pokus o humor. Líto mi je snad jen Heleny Blehárové. Ta se před kamerou objevovala jen hodně málo, přitom to byla krásná ženská s výborným hlasem. Ovšem tady dostala velký prostor v hodně blbém filmu, navíc s divnou vizáží a naprosto pitomými písněmi. ()
Opravdu hodně trapná normalizační agitka, plná známých českých herců. Pobavila zvláště komunistická představa Karla Kryla, zpívajícícho Dubčekovým spiklencům ve sklepě. Jeden bodík dávám za to, že jsem se konečně dozvěděl, proč Naďa Urbánková odjakživa nosí ty obří brejle... a ne, ten vtip jsem, stejně jako většinu v tomhle filmu, nepochopil. Hlavně proto, že nejsou vtipné. ()
Co jiného čekat od filmu s tak sexy názvem? Díky hnusnému vizuálu a otřesným zvukům to nefunguje ani jako pásmo surreálných scének, což je nesmírná škoda. Po čtyřiceti letech od svého vzniku se pro člověka jenom lehce orientovaného v odkazovaných událostech stává takřka nemožným úkolem rozluštit jakékoli narážky na skutečně existující osobnosti a tím se poklesle bavit. Satiru, která totálně vyčpěla už v době svého vzniku, je smutné sledovat. Nicméně šílené outfity Svatopluka Matyáše doplněné kovbojskými klobouky si odpad nezaslouží, stejně tak i pár herců nezesměšňujících se v rámci rolí tak, jak bych čekal. ()
Aj v ´´onej´´ dobe sa propagovali nezmysli, ako je to dnes. Síce archaickými spôsobmi ( žiadny net, či influencerské rádoby múdrosti ), ale v konečnom dôsledku to malo podobný význam. Odrb@ť dav. Táto groteska, ale nevie s materiálom pracovať. Nevie, či chce byť satirou, socialno-kritickým zrkadlom, či paródiou v štýle Lipský, Macourek, Vorlíček. ()
Občas se prostě stane, že se film nepovede, ale v tomto případě nehoráznou slaboduchost nemůže omluvit ani dobrý úmysl - Hroch je koncipován jako výsměch reformátorům Pražského jara, kteří zde chodí v bílých sakách a se srandovními kovbojskými klobouky a neustále plánují, jak se zbavit jeden druhého. Z toho se jednomu dělá blbě. Hroch je bez pardonu jedna z největších debilit v dějinách kinematografie. Superkravina, kterou nelze pochválit vůbec, ale opravdu vůbec za nic. Sami si udělejte obrázek, o jaký žvást musí jít, když ho pomlouvá i oficiální distributor... ()
Čekal jsem hodně, ale takhle brutální bizar opravdu ne... Trapný pokus o satiru, který nudí k smrti. Vše, co jsem chtěl říci, tu de facto napsal Tetsuo. Jen bych dodal, že zpěvačku nehraje Naďa Urbánková, ale Helena Blehárová (původní interpretka hitu Š š š) a spíše než Jan Patočka to je Eduard Goldstücker. ()
To je hroch? Ano, ale zpívá jako kráva. ()
Říká se blbý jak tágo! Tady ale platí: Blbý jak hroch! A to nebohé zvíře ať mi promine! ()
Snad nejtrapnější a nejútrpnější film československé kinematografie. Karel Steklý se pokoušel o satiru na události ze srpna 1968, jeho pokus je ovšem natolik bizarní, že to nefunguje jako vůbec nic. O příběhu nemá smysl přemýšlet, protože žádný není a celé je to jen sled prapodivných scének, které nedávají moc smysl (jaký význam má třeba to, že zpěvačka má brýle, bez nichž není schopná zpívat? jaký smysl má to, že učitelka ze školy vidí v Hrochovi převtělení operního pěvce a zblázní se?) a mají pouze zesměšnit tehdejší reformní komunisty, na něž přímo odkazují konkrétními momenty nebo nenápaditými jmény. Humoru je tu naprosté minimum a snad jen podvratný vtip o dočasném uzavření hrošího pavilonu funguje, jinak opravdu prázdnota, nuda a vůbec nic. Jako by tvůrce tohle ani nebavilo, protože střih je leckdy odfláknutý, scény na sebe někdy moc nenavazují a hudba je totálně zoufalá, vyjma "hroší" písničky, která je ucházející. Je až fascinující, jak prvoplánový Hroch je, protože je to opravdu ta nejjednodušší a nejzoufalejší satira, jaká by kohokoli napadla při změně politického režimu. O tom, že asi sami tvůrci neočekávali větší úspěch, svědčí i obsazení, v němž není jediná velká hvězda, ale spíš povědomé tváře, mezi nimiž vyniká přehrávající Matyáš, totálně mimózní Jiří Lír a prkenná Helga Čočková. Hroch je opravdu film, který stojí za vidění kvůli tomu, jak je trapný, nudný a zlý, jen je potřeba při jeho sledování znát reálie a osoby, na které odkazuje, protože bez nich už půjde o opravdový a nepochopitelný odpad. 15 % ()
Brutálně ubíjející nudná hovadina. ()
Samotné téma satira na rok 1968 by mi nevadila,ale to prevedenie....čerstvo vykadený kravinec,ktorému punc pravosti dáva so svojou "brilantnou češtinou" Oldo Hlaváček.No čo už Oldo ,vtedajší prezident Husák so svojou "čechoslováčštinou " by mal z teba radosť :))))) ()
Na úvod musím říct, že přesto, že mi bylo značnou část filmu nazvracení z překrucování dějinných událostí i lidských charakterů, tak jsem se bavil velmi. Chtěl bych být u toho, když se tenhle kousek vymýšlel. Představoval bych si to asi takto: "Máme tu průser, nějaký Pražký jaro bo co... Měli bychom se s tím nějak vyrovnat." "Ale jak?" "No, Češi jsou přece odjakživa srandisti, tak uděláme nějakou satiru." "To jako politickou?" "No, jasný" "Ale to bude vo kejhák, ne?" "To je fakt, to máš pravdu." "Ty jo, mě napadla báječná myšlenka, bude to celý o hrochovi!" "Co?" "No jasně, bude to celý o hrochovi a chlápkovi, kterýho ten hroch spolkne." "Cože? Proč jako?" "No, to nevim, ale tak, to by šlo, ne?" "Asi jo, to by šlo. A co kdyby se ten chlápek jmenoval Hroch, co? To by bylo vtipný, ne?" "Jasně, to by bylo k popukání." "A co kdyby toho hrocha bolel zub?" atd. atd. ()
Mam rad normalizacne filmy /Marecku, Jachyme ...../ ale Hroch od rezisera Stekleho je svetla vynimka. 0 % ()
Byl to příšerný blábol, to je pravda, ale pro mě stejně navždy zůstane nejtrapnějším českým filmem Kameňák. :-) ()
Ti všichni, kteří v tomto filmu vidí jedinečnou a trefnou satiru v nezapomenutelném avantgardním hávu, jsou pravověrní komunisté, přihlouplí pozéři, nebo duševně nemocní jedinci. Všichni tito oslavovatelé už přišli o rozumné uvažování ve své zapálenosti a zaslepenosti ideologické víře, nebo při sledování vysoké kultury českých komerčních televizí. O satirický pokus se jedná. Stejně tak se jedná o pokus vytvořit bláznivou taškařici. Ale autor se především pokouší ukázat všechny ty pomýlené názory, postupy a osobnosti, které z nejrůznějších důvodů žádají změny. A tím vším chce odsouhlasit správnost zvolené cesty normalizačního procesu s pocitem umělecké velikosti. Z Karla Steklého začínám mít stejně nepříjemný pocit jako z Otakara Vávry. I z psího lejna uprostřed chodníku se lze pokoušet vyčíst podobenství a znamení. A ten kdo je tam chce vidět, spustí duchaplný proslov angažované vznešenosti. Stále ovšem půjde pouze o hovno. A snad nalezne i početné zástupce svého výkladu. Své poslušné a ustrašené stádo ovcí, které obětavě půjde za hlasem vykládané pravdy. Stále ovšem půjde jen o to hovno. A budou se hledat podobné úkazy a znamení a všechno to, co jejich věc podpoří. Bude se manipulovat a lhát a činit podivné nesmyslnosti. Stále ovšem půjde jen a pouze o hovno. Hlavním hybatelem filmu je ambiciózní novinář Pip Karen (Svatopluk Matyáš), který každou situaci považuje za příležitost k velkým činům a zásluhám. Důležití jsou hroši: ten obojživelný na řetězech malého bazénku zoologické zahrady a také ten bankovní úředník (Oldo Hlaváček), který doslovně prozkoumá obrovské útroby nešťastného zvířete. Z dalších rolí: Hrochova zoufalá manželka Dáša (Helga Čočková), na různé způsoby zneužívaná populární zpěvačka Soňa (Helena Blehárová), oblíbenost lovící lidový ministr Borovec (Miroslav Homola), oddaná uctívačka reinkarnovaného operního zpěváka a učitelka základní školy Plašilová (Zdena Hadrbolcová), politicky a společensky uvědomělý a průbojný profesor Fibinger (Eduard Dubský), citlivě ledabylý ošetřovatel hrocha Řeháček (Jiří Lír), aktivní Sonin manžel a manažer (Jiří Holý), opatrný ředitel zoologické zahrady (Josef Větrovec), či odejetý a ochotný novinář (Tomáš Sedláček). Film je to hrůzný a nefunguje ani jako komedie. Na politická témata lze pohlížet z různých úhlů sympatií a přesvědčení, či ustrašeného přitakávání. Svým způsobem každé dílo a každý výtvor manipuluje a směřuje. Objektivní objektivita neexistuje. Zvratky a kocovinu může opěvovat pouze psychopat. Film si zaslouží jednu hvězdičku za autorovu nestydatost, se kterou zdání satiry propůjčil normalizační představě o stavu věcí. Je to zářný příklad manipulující ideologie. A avantgarda? Kdo je schopný o ní mluvit ve spojení s tímto výtvorem?! A proč? ()
Hnus! ()
Tak na tento pocin jsem byl hodne zvedavy. Opakuji se, ale takovy film je z historickeho hlediska strasne dulezity a prinosny. Film je tak absurdni, ze jsem si dvakrat behem sledovani vzpomnel na Bunuela (promin:-) ). Scenar je hodne zoufaly, nektere metafory jsou vsak cilene "dobre". Nedivim se, ze je ve filmu hned nekolik neokoukanych hercu. ()
A vám se to jako líbilo pane Steklý??? Kdo neviděl neuvěří... ()
Přiznám se.... nedokoukal jsem to.... ()