Známí neznámí

Pre niekoho "známy", pre niekoho "neznámy" film a čím viac je pre vás neznámy, tým lepšie. Prečo to tak je, je jasnejšie ako Slnko. Československá adaptácia je verná kópia talianskeho originálu, vrátane pointy, ktorej sa napríklad vyhla nemecká verzia. Dôležitejšie ale je, že herci sú vo svojich úlohách presvedčiví a námet a scenár originálu je skvelý a tak to stačilo iba nezmrviť. No a k tomu našťastie nedošlo a tak sú Známi neznámi nie zbytočným filmom, ale celkom príjemným prekvapením. (17.08.2021)

"Kdo se ráno nestyděl, ten se večer nebavil." Já jsem se bavil. Třetí verzi toho samýho jsem sice moc vidět nechtěl, ale ono se to zase povedlo. Zejména pánové byli vynikající. A i když považuju hru s odemčenejma mobilama na stole za nebezpečnou, tak bych se jí klidně zúčastnil. Hrdě bych totiž ustál esemesku od pošťáka, že mi veze balík nebo telefonát od kámošů ohledně biatlonu. S mým štěstím by mi ale spíš zavolala slečna, kterou neznám, nikdy jsem s ní nesouložil v ledničce a proč u toho byla ta ovce, tak to už si vážně nepamatuju. Takže žádnej mobil. Nemám sice co skrývat, ale stejně to skryju. Ať se odhalí Známí neznámí. Těm se to celkem daří. (11.03.2023)

Česká verze populární italské konverzačky, kdy si parta přátel, jeden večer budou navzájem číst aktuální sms a zvedat hovory a samozřejmě se ukáže, že si všichni navzájem lžou a podvádějí se. Kdybych neznal jiné verze asi bych byl shovívavější ale už to vážně nemá co nabídnout a česká parta mi přišla ze všech ostatních nejméně sympatická. (22.09.2022)

Genoveseho scénář už přebral leckdo od Korejců až po Nory a i když jsem kromě původní italské žádnou jinou verzi neviděl, není důvod si myslet, že, kromě určitých lokálních specifik, bude něco jinak. Naše federální zpracování se neliší prakticky vůbec a přestože je to už nějaká doba, co jsem viděl originál, začalo se mi postupem času všechno vybavovat. Ale to vůbec nevadí. Proti dobrým remakům nic nemám a tak podobně jako před lety jsem byl celkem napnutý, co na koho praskne a užíval si slovní přestřelky, které se z lehkých tónů přirozeně přelévaly do vyhrocených situací. Herecky to bylo trefeno takřka přesně, nicméně místo Polnišové bych si dokázal představit vhodnější herečku. Na originál to samozřejmě nemá, ale za vidění film určitě stojí. 70% (06.09.2022)

Určitě už o tom (italský tragikomický originál z roku 2016 nebo celá řada adaptací napříč světem) každý slyšel. Tři manželské páry a jeden vlk samotář se při společné večeři rozhodnou, že učiní pokus. Každý si položí na stůl svůj telefon, a když mu v průběhu večera přijde jakákoliv zpráva, nebo obdrží hovor, musí se o obsah podělit s ostatními. Vždyť se přeci dobře znají, o nic tedy nejde. Jenže! Viděl jsem německou předělávku, která si šla asi trochu „svou“ pěšinkou, zatímco domácí se rozhodli jít cestou co nejmenších zásahů od zdroje – někdy až moc, tudíž na stole mají mascarpone nebo třeba kapary, které se používají hlavně ve středomořské kuchyni, zároveň závěr byl v německé verzi pojatý odlišně. Výsledek je nicméně solidním hořce komediálním filmem, který si užijí hlavně ti, kteří žádnou z verzí neviděli. Série nepříjemných situací postupně získává solidní tempo, pochopitelně je ale třeba myslet na to, že je to celé HODNĚ přitažené za vlasy. Prakticky každá z postav má tu smůlu, že zrovna v daný večer „něco“ vyplave na povrch. A nejsou to žádné malichernosti. V důsledné česko-slovenskosti castingu vyniká skvělý Martin Hofmann. Spíš než o smíchu to bylo o cukání koutku. Ale uběhlo to fajn. Důstojný zástupce, něco mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Ač je to tedy samozřejmě „nefér“ (chvála za někoho jiného). (06.09.2022)