Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Grigorij Kozincev se chopil klasického Shakespearova dramatu s velmi osobitým a netradičním pojetím. Jeho adaptace ostatně nebyla ve své době jednoznačně přijata a rozpoutala řadu diskuzí na téma pietního vztahu Shakespearova dramatu a jeho filmového zpracování. Kozincev se rozhodl základní myšlenku i ústřední postavu důsledně oddramatizovat a zbavit divadelně nadneseného patosu. Jako základ svého scénáře zvolil prozaický překlad Borise Pasternaka, čímž hamletovské téma dostalo přirozeně narativní epický ráz. K tomu přispělo také zasazení většiny scén do přírodních exteriérů. Film nepostrádá dramatické napětí a divák sleduje vývoj tragédie téměř jako detektivku. Kozincev pak výrazněji posunul také své pojetí postavy Hamleta. Hlavní tragédie vychází z hrdinova rozporného vztahu ke společnosti, do pozadí je však poněkud odsunut vnitřní rozpor Hamletovy osobnosti. Herec Innokentij Smoktunovskij dánského prince představuje jako chladného a rozvážného muže, jako civilní postavu, která odráží úvahy a jednání člověka doby vzniku filmu. Využívá střídmých, nepatetických gest, s civilní dikcí pronáší známé monology, přesto ale dokáže velmi intenzivně vystihnout (ztvárnit) sílu, se kterou se vzpírá osudu. Působivost filmu pak dotvářejí sugestivní, malířsky komponované obrazy kameramana Jonase Gricijuse i využití hudby Dmitrije Šostakoviče. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (18)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Po Branaghovej mohutnej verzii mi pripadala táto ruská asi až priveľmi skratkovitá. A to sa stále jedná o takmer dva a pol hodinový film. Atmosférou však možno aj nad všetkými slávnejšími Hamletovskými adaptáciami víťazí. Morské pobrežie, vlny narážajúce na mohutné skaly, nad ktorými tróni stredoveký hrad. Vyzerá to presne tak, ako znie. Film pripomína expresionisticky ladené horory štúdia Universal, poprípade niečo temné od Hammeru. Na druhej strane však Hamletov prejav expresionistický nie je, všetko sa odohráva v jeho vnútri bez výraznejších vonkajších znakov. Možno to bude niekomu pripadať ako povrchné stvárnenie najslávnejšej rozporuplnej postavy svetovej prózy. Na adaptáciách Shakespearovej hry je myslím najhodnotnejšie, že každá je výrazne iná a každá sa snaží ťažiť z iných aspektov tohto diela. Táto je viac filmovejšia, ako divadelná, napriek tomu sa blíži tej Olivierovej. ()

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Avonská labuť byla dravý pták, pod jehož perem hynul svého času každý, kdo se jen mihl na obzoru. Rouhačsky by se chtělo říct, že pro samý mrtvý není kam plivnout. Filmová adaptace, která zároveň využívá možností divadla, nejen toho, které ve svém pátrání použije Hamlet sám, i nádherných exteriérů a hradu, který je vskutku důstojným královským sídlem. Být tam sem tam plyšový velbloud, tak bych tam od minuty chtěla bydlet. ()

Reklama

pm 

všechny recenze uživatele

Innokentij Smoktunovskij mne poprvé skutečně zaujal právě v Hamletovi. Mám sice ráda klasické adaptace této hry, ale myslím, že civilní ztvárnění prince zajímavé je, ať už jde o jeho obyčejný oděv, teatrální rétoriky prostý nepatetický projev nebo gesta. Tím, že ho hraje velmi úsporně, na první dojem působí snad až pasivně, přesto pod jeho klidnou slupkou je znát dramatický a emocionální náboj. 90% ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

"Hamlet" na ruská způsob? Jak se ukázalo, proč ne. Funguje to a to jak proto, že je to velmi dobře zahrané, tak i proto, že jsou skvěle zvládnuté kulisy. Neupustilo se od divadelního pojetí, není to zbytečně rozmáchlé, naopak, zůstává zde důraz na myšlenku, která je v této tragédii zásadní. Tohle se Rusům povedlo. ()

dzej dzej 

všechny recenze uživatele

Kozincevův Hamlet je kostýmy a rekvizitami zasazen do renesanční doby (oproti Branaghově verzi s uniformami, jejichž styl spadá do 19.století). Tím se nabízí jeden výklad textu - Hamlet jako představitel renesančního člověka... Smoktunovsého výkon je strhující a opět úplně jiný než výkon Branaghův. Zajímavé je upozadnění skutečnosti, kterou Branagh naopak velmi akcentoval - Elsinor (potažmo celé Dánsko, celá Evropa) jako vězení. Kozincev několik zásadních scén "přesazuje" ven - mezi nimi i klíčový monolog "být či nebýt". Při tomto monologu stojí Hamlet na břehu moře, které symbolizuje nekonečnost pochybostí a neprobádanost končin smrti. Syntéza obrazu a textu je v této scéně strhující... Každá generace má svého filmového Hamleta (pokud budu mluvit za dnešní mladou generaci, bude jím zřejmě Halmlet Branaghův), přesto je Kozincevova verze nezapomenutelná a silná. ()

Galerie (70)

Zajímavosti (1)

  • Maketu Hamletova hradu postavili pracovníci Lenfilmu a studenti tallinnské Stavební školy č. 1 na skalních stupních útesu Türisalu v katastru estonské vesnice Vääna-Jõesuu. (MeGab)

Reklama

Reklama