Maso a krev

Deromantizace časů, kdy zemřít přirozenou smrtí mělo trošku jiný význam než dnes.. Dobrodružství kolem kejklířských žoldnéřů, zištně vyložených znamení, protržených blán a uchvacování moci nemá vyloženě kladnou postavu (mladej MacGyver Arnolfini, co během chvíle sestrojí teleskopický dobývací žebřík, se nepočítá) a taky se tak s nimi v lehce improvizačním chaosu nakládá. Mohlo to být něco jako středověká Wild Bunch, ale na naléhání producentů se dostal do popředí milostný trojúhelník s vrcholy lady Agnes, pro kterou kvůli výrobě mečů už nezbylo železo na pás cudnosti. Nevadí, pod Verhoevenem klasické romanci mandragora nikdy nekvetla a on pak alespoň věděl, že na kompromisy není místo.. (25.04.2023)

maso a krev.. co byste čekali od filmu s takovým názvem? maso a krev? áno, áno.. dočkali byste se.. já se navíc dočkala úžasné, cynické, černočerné komedie z temného středověku, kdy na dobro a zlo sral černej pes, kdy vaše bylo všechno, co jste si prostě vzali, aniž by vás okradl někdo další, případně vám rovnou vrazil kudlu do zad.. máme tu mladého, naivního šlechtice, tlupu zlotřilých žoldáků v čele s charismatickým (a neuvěřitelně šukézním) martinem, jednu andělskou nevěstu (krom toho nestydatou manipulátorku, ááách..:), spoustu nebeských znamení.. a taky tu máme jeden nesplněný slib a jeden dobytý hrad.. je to pohádka, je to fantasy, je to drámo, je to komedie.. je to všechno, co budete chtít.. račte vstoupit do těchto dávno zapomenutých časů alá paul verhoeven.. račte vstoupit a nečekejte nic, co jste už stokrát před tím viděli.. je to maso.. (díky drahý příteli, tenhle film byl opravdu neskutečným zážitkem.. a já se bála, že tě zklamu..:) (12.09.2008)

Film, který jsem viděl před řadou let, a dodnes o něm občas PŘEMÝŠLÍM. Asi tak... (15.07.2007)

Opravdu úsměvná variace středověku s nevídaně kreténským mysteriózním (?) "feelingem" a rádoby krvavými akčními scénami. Celé poselství tohoto filmu opravdu nechápu, jelikož občas má divák tzv. WTF pocit a říká si jestli měli tvůrci všech pět pohromadě. A věřte tomu nebo ne, to dvouhodinové hašteření herců působí všelijak jen ne filmově. Očividně byly časy, kdy byl Verhoeven ještě v plenkách a do šokujícna a mraziva měl ještě ke zdolání velký kus cesty. Alespoň se na tomto paskvilu nacvičil. Bohužel však způsobil i v podstatě konec Rutgera Hauera, který se postupem času začal objevovat stále více a více ve vedlejších rolích, což je relativně podivné, neboť i jako úchylný žoldák s kolečkem navíc má poměrně dost charizmatu. (09.06.2008)

Hollywoodští producenti a popcornoví diváci tenkrát jistě civěli, co že ten Holanďan, který nedávno přišel, vytvořil za dílo. A civěl jsem i já, ani ne tak nad otevřeností a brutalitou (existuje spousty násilnějších filmů), jako nad naprostou uvolněností, nekomerčností a autorskou svobodou. Paul Verhoeven nám servíruje jeden zajímavější nápad za druhým a ani na okamžik nenudící svěží romanticko-dobrodružný děj, postrádající jakákoli žánrová klišé. Rutger Hauer v největší životní formě se pro roli žoldáka Martina narodil. Nejedno mužské oko jistě spočinulo na lepé Jennifer Jason Leigh, která tu svojí vypočítavou mrchu Agnes zahrála s grácií. Tom Burlinson byl rovněž skvělý a hodně se mi líbila postava kapitána Hawkwooda, kterého se na výtečnou zhostil Jack Thompson. Maso a krev určitě potěší každého milovníka dobrodružných filmů, kde se používají meče. P.S.: A taky jsem fandil Martinovi, skutečně měl vyhrát on. 80%. (03.05.2009)

Pořádně šťavnatý flák syrového masa nakládaného v takřka průzračné krvi. Těžistě avizované drsnosti Verhoevenova pseudo-historického filmu nespočivá tolik ve scénách explicitního násilí (jako že i to je zde přítomno v množství větším než malém), nýbrž v postavách samotných. Ty jsou totiž opravdu jen "maso a krev" - o slušném stolování nikdy neslyšely, sex si vynucují násilím a problémy řeší pomocí zbraní. Vyšší cíle neexistují, jste buď živí nebo mrtví, máte plné stoly jídla nebo strádáte v zabláceném tábořišti. Na černé a bílé rozděluje scénář charaktery až v samotném finále, které tak již odkazuje na klasická pravidla žánru a je snadno předvídatelné, což se naštěstí nedá říct o ději předchozím, jehož síla spočívá právě v neotřelosti a neodhatelnosti dalšího vývoje událostí. Zaskočí akorát některé konverzační scény, kdy Verhoeven z neznámého důvodu přepíná do divadelního režimu, ve filmu působícího značně strojeně. Co na jeho režii naopak potěší, je velice zajímavé, dynamické vedení kamery (akorát samotný obraz nevypadá nejlépe, bůhví na jaký materiál to bylo točeno). ..Tenhle krvavý biftek, kořeněný atmosferikckou hudbou Basila Poledourise zkrátka chutná náramně dobře a nevidím důvod, proč je alespoň nezkusit ochutnat. Dobrou chuť...90% (12.04.2008)

Filmové středověké běsnění s hollywoodským koncem. (04.11.2018)

Po usídlení na hrade to už nie je tak super ako prvá polovica, no ako ako (veľmi) drsná stredoveká "rozprávka" to stále funguje viac než dobre. Jeden zo slabších amerických Verhoevenov, no stále veľmi slušný nadpriemer. Škoda, že sme sa od neho nikdy nedočkali Crusade s Arnoldom. 7/10 (13.01.2019)

Opravdové středověké maso a ne žádná navoněná napodobenina z Hollywoodu. Kdo zná Verhoevena, tak jistě už tuší co jej v tomhle filmu čeká. 75% (10.01.2022)

Viděla jsem tenhle film jednou snad před 15 lety a dodnes si ho pamatuju se spoustou detailů. Na tehdejší dobu předvedl nebývalou brutalitu středověku, nenabízel kladné hrdiny ani romantické scény... ta syrovost a realistická krutost mě dostaly. Možná bych hodnotila plným počtem hvězdiček, ale přece jen si nechám rezervu a snad jednou dostanu příležitost ohodnotit tenhle film s "čerstvými" poznatky a zážitky. (28.11.2008)

Rutger Hauer ve své nejlepší formě a ve filmu plném násilí, lásky, středověké krutosti a nejzákěřnější nemoci našich prapředků, která citelně oslabila celý evropský kontinent. (01.10.2009)

Paul Verhoeven je jeden s tých režisérov, ktorý sa vyžívajú v brutálností, či násilí, ale nesmieme zabúdať na to, že je to aj jeden s tých režisérov, ktorý natočil veľké hity (Total Recall, Robocop, Starship Troopers). A Krutosť a láska je jeden s tých filmov, ktorý sa radí medzi tie lepšie. Okrem spomínaného Verhoevena, tu narazíme na ďalšie zvučne mená, ktoré majú nemali podiel na kvalite - Jan de Bont (kamera), Rutger Hauer (anti-hrdina Martin) a predovšetkým Basil Poledouris, ktorý pre Verhoevena už skladal hudbu v neskoršom Robocopovi, či Hviezdnej pechote a výsledok je pár rokov po nezabudnuteľnom Barbar Conanovi skvelý aj tu. Flesh+Blood okrem dobrých hercov, nepredvídateľného hlavného hrdinu, skvelej hudby a kamery, ponúka predovšetkým aj veľkú dávku násilia, ale hlavne nádhernú výpravu, lokácie a kostýmy. Oblúbený soundtrack: Main Title, Wagon Attack, Martin & Agnes Love Theme, Denouement - End Title. 80% - 4* (12.12.2015)

Tak předně, děj filmu se má odehrávat v roce 1501.Těžko tedy hovořit o středověku jak zde řada komentujících dělá... (..já vím, byl tam hrad, princezna, kralevic, král a bojovníci s mečema - tak to krapet mate..:-). Film měl na začátku slušný potenciál a úvodní bitva vypadala docela solidně, ještě i panovníkovo povolení k jednodennímu plenění se plně krylo s tehdejšími zvyklostmi vítězného vojska. Jakmila však na scénu vstupuje Jennifer s alabastrovou pletí začíná se nám historický film solidně se rozjíždějící díky nedodržení panovníkova slova mělnit. Nic mu nepomáhá naturální zobrazování drsných a sexuálních scén (mrtvé novorozeně, znásilnění, románek pod oběšenci atd..). Předesílám že nejsem citlivka. Když koukám na film z těchto dob, nečekám žádné vymydlené herce. Naopak pokud nemají řádně mastné vlasy, ubírám hodnocení. To platí i o krvi a násilí vůbec. Psal jsem to už u Ironcladu (2011). Tohle byla drsná doba. A očekávám, že ji tvůrci tak podají. Kdo to má rád s dezertním příborem, ubrouskem a jemně pocukrované ať kouká na papundeklového Prvního rytíře (1995) nebo rovnou Angeliku.. Jenže tady mi připadalo, že to násilí jaksi dominovalo chabému ději. Uznávám, že na rok 1985 to asi muselo působit dost kontroverzně a MGM docela překvapili. Jenže jenom drsnost některých scén, nedržících navzájem moc pohromadě nestačí. Mně tedy ne. Od poloviny se film mění v jakousi podivnou, těžko uvěřitelnou báchorku, kdy unesená a znásilněná šlechtična se zamiluje do svého únosce (Stockholmský syndrom?), mor se šíří rychlostí nákazy v zombie filmech posledních let a závěrečné útěkové eskapády ať už Arnolfinihu juniora pomocí blesku s celou řadou silvestrovských pyrotechnických efektů či zázračný únik Rutgera mi nadzvedly obočí...Závěr se zachráněnou princeznou s kulisou hořícícho hradu a Rutgerem lezoucím z komína mi už spíše připomínal pohádku O létajícícm ševci.... Škoda. Mělo to ten feeling, bylo to správně, mastné, špinavé, surové, krvavé a páchnoucí... Bohužel to nemělo solidnější děj. Takže zbyla jen špinavá páchnoucí pachuť. Tři ukradené zlaté kalichy. * * * (15.11.2013)

Dobrý film. Hauerovi historické role vždycky sedly, vedle Navarra z Ladyhawke jeho nejlepší role, ve které jsem ho viděl. Naprosto beskrupulózní, egoistický žoldnéř, žádný nagelovaný hrdina, co nám vykládá etický kodex po americku. Už jen pro Verhoevenovu "nepokřivenou" vizi (ono je to relativní) mám tenhle film rád. Ani andělsky vypadající princeznička není nevinná panenka. Film, jehož atmosféra dýchá středověkem i dráždivou erotičností. Nebere si servítky, evidentně si nehraje na film, který chce zachovat dekórum. Takové filmy mám rád. Spolu s velmi dobrou hudbou Basila Poledourise jednoznačně jeden z TOP historických filmů. (19.09.2006)

Přesně takto jsem si vždy představoval skutečný středověk a přitom nikdo nikdy nic podobného neměl koule natočit. Nekompromisní a tvrdě nekorektní příběh o potulných žoldácích které zajímá jen plenění, vraždění a znásilňování... nádhera . 9/10 (04.09.2009)

Provokatér Paul Verhoeven zato zase jednou pořádně vzal a natočil krvavý film ze středověku. Všude přítomný mor, špína středověku a množství šarvátek. Prosadil si svého oblíbence a krajana Rutgera Hauera do jedné z hlavních rolích a natočil naturalistické drama, kterému by pomohlo, kdyby se z filmu nechtělo udělat krvavou řež. Děj mně přišel oproti cákancům krve o dost slabší. Hauer to jako sympatický žoldnéř uhrál, bylo to období, ve kterém sbíral svoje největší úspěchy, ale ostatní herecké obsazení už nepatřilo k tak známým. Také to bylo vystavěno tak, že se spíše dalo fandit záporákům, kteří byli podáni propracovanějším způsobem. Pak se do toho přidá milostný motiv mezi žoldnéřem a šlechtičnou a film pak začne připomínat krvavou pohádku, než nějaký reálný historický film. Spousta naturalistických scén, dobrá režie Paula Verhoevena, hudební doprovod Basila Poledourise a navrch kvalitní výkon Rutgera Hauera, to jsou hlavní přednosti filmu, který se svého času stal hojně vyhledávaným na vhs. 60% (14.06.2012)

táto brutálna rozprávka plná moru o pomalom rodení sa renesancie má svoje nespochybniteľné miesto v kinematografii vďaka nahej jennifer jason leigh (07.03.2015)

Poněkud opomíjený Verhoevenův snímek. Odehrává se na začátku 16. století ve válkou zmítané Evropě. Zaměřuje se převážně na princeznu Agnes, která je unesen a žoldáky a vězněna na hradě. Její snoubenec Steven se ji vydá zachránit. Nemá to ale vůbec jednoduché a překážky se mu staví do cesty. Obránci se hradu nechtějí vzdát. Proto musí zapojit svůj intelekt a sestrojí důmyslné zařízení. Ani to ale záchranu princezny nezaručuje. Ve filmu je dost zvratů a postavy často mění strany. Chce být vůbec princezna zachráněna? Netrpí Stockholmským syndromem? Místy je to hodně drsné. Jennifer Jason Leigh se na roli princezny podle mě hodila skvěle. "Ty zrůdo!" (13.09.2023)

Musím pochvalně zatleskat pazourama... Tohle se Verhoevenovi vážně povedlo. Středověký novověk (1501, přes veškerý vliv renesance se toho zas tak moc nezměnilo) je sice přece jen oproti tomu, jak to asi vypadalo ve skutečnosti, celkem čišťoučký, ale zas tak to moc nevadí. Jennifer Jason Leigh tu předvání něco naprosto mimořádného, s její Agnes bych se opravdu chtěl potkat, to je neuvěřitelně silná a zároveň sympatická žena... Nakonec tam té krve anoncované v názvu ale zas tak moc nebylo. (11.06.2008)

Paul Verhoeven je kontroverzní a neortodoxní, leč dle mého názoru i velice talentovaný režisér. Nejednou si sice vybere zrovna žánr nebo námět, který mi moc neříká a když už se konečně odhodlám podívat na jeho film, provází mě první minuty pocit, že mě slavný režisér mine velkým obloukem. Jenže to se opět nestalo, tentokrát mě upoutal snad ještě víc, než většinou předchozích, ryze nizozemských počinů, a z Masa a krve se brzy rozjel zážitek, tentokrát v duchu výpravného žánrového dobrodružství se špetkou fantasy a romantického nádechu v prostředí středověkých reálií. Divoká putování žoldáků jsou ze strany režiséra doplněna rovněž divoce naturalistickým ztvárněním soubojů, zhoubného moru, tragických skonů a mrtvol, nespoutanosti a erotiky, nicméně atmosféra spolu s mnoha zajímavými prvky v čele s magickou sochou svatého Martina dělá své a díky svižnému epickému vyprávění fungovalo na mě Maso a krev jako osobitá žánrová zábava. S příchodem na hrad a během následných opulentních hodů se děj ještě lépe roztáčí a těch nezapomenutelných akčních scén přijde hromada... ať už souboje s nečekaným střetem na mostě, série akcí s jezdícím dřevěným krytem, žebříkem a bombou, později se studnou, řetězem a bleskem... nebo v protikladu k výpravné akci upoutá i komorní chvilka pro hravé stínové divadélko rytířských siluet na bílé zdi. U této velkolepé, leč drsné podívané jsem byl nečekaně nadmíru spokojen. [85%] (07.05.2023)