Což takhle dát si špenát

Jasný protagonista českej vlny sci-fi komédii 70-rokov v zaužívanej tradícii, ktorú načal Pane, vy jste vdova a jemu podobný, čiže nič nové neprináša. Scenár kráča v tých istých šľapajách diváckeho úspechu narušenia každodennej reality, čo jeho žánrový kolegovia, slovné gagy sú do polovičky filmu približne tiež na rovnakej úrovni, ale potom príde strmí spád v podobe lacnosti dialógov a moc na pílu hraného efektu - špenátománie a jej dôsledkov. Po určitom bode kúzlo humornosti stráca na pôvabe a po slovných šarapatách som si začal pripadať ako v nepodarenej veselohre, ktorej chýba vyciberenejší finiš. A tým špenát zapadá do zabudnutia. Efektnejšie a pohodlnejšie ako Zítra vstanu a opařím se čajem, kvalitou ale nepresahujúcejšie. (26.09.2014)

V tvorbe Václava Vorlíčka sa nájde niekoľko skvelých a originálnych komédií hneď v susedstve nevýrazných a nudných. Je to úplne prirodzené. Nikto nemá potenciál na nakrúcanie samých filmových hitov. Jeho špenátovú komédiu radím medzi menej podarené diela, i keď má medzi tunajšími užívateľmi mnoho priaznivcov a sám uznávam, že časť nápadov je naozaj originálnych. Len sú utopené v záplave opakovane prevarenej kaše, ktorú neochutia ani známi herci. (27.11.2021)

Zábavná história o svetovom objave regeneračných lúčov a o československých podvodníčkoch dostala typicky dobový názov Což takhle dát si špenát a bola uvedená v roku 1977. V čase normalizácie nebolo dohromady čo točiť a tak vznikali takéto potrhlé únikové žánre. Slabšia a ohraná téma s rôznymi zámenami asi typická pre dobu vzniku. Čo však stojí za pozretie sú herecké výkony celej vtedajšej plejády vynikajúcich hercov. Ďalším zážitkom je zhliadnuť hercov, ktorí už nie sú medzi nami a ostatných v ich mladom "vydaní". Československým filmom 70. rokov som nikdy neprišiel až tak na chuť. Hoci sa mnohým z nich dá zasmiať, ich humor jednoducho nie je môj šálok kávy. Môžem tu maximálne obdivovať na kolene robené, ale funkčné triky. Priemerná Československá snímka. (15.09.2019)

Doporučení, což takhle dát si špenát, můžou dostat snad jen političtí vězní v totalitních režimech, protože jíst tak hnusný jídlo je spíš mučení než gurmánský zážitek. Celkem pochopitelně tedy musela nastoupit filmová propagace tohoto tmavě zeleného blevajzu s jasným cílem přinutit lidi požírat tmavě zelený neznámo. Zajímalo by mě, z čeho je vlastně špenát složenej. Na talíři to vypadá jako zelený bahno. Jíst špenát se šeredně nevyplatilo i hrdinům tohoto filmu, v čele s Menšíkem a Sovákem . Vynikající čeští herci ve zcela bláznivých situacích nechali hravě zapomenout na chuť špenátu a naservírovali mě prvotřídní komediální pochoutku po které jsem se ještě dlouho olizoval. (18.02.2008)

Film trpí tím, že se v něm nevyskytuje žádná kladná postava, ke které by člověk mohl cítit sympatie. To je samý zloděj, podvodník, skorovrah, popř. chovatel dobytka. Jediný, kdo měl trochu náběh na kladnost, byl Nárožný, kdyby si to ovšem neskazil svým šlendriánstvím, tím chybějícím knoflíkem na úboru. (30.12.2018)