Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky

Neviděl jsem žádnou klasickou Bondovku (ostatně, z pohledu dobového kontextu: kolik našich diváků tenkrát v roce 1967 ano, že jo?), nepatří mezi mé vyhledávané filmy – Agent W4C coby československá obdoba mne už dlouho velice zajímal a fascinoval, jak byl za hranicemi úspěšný. Nemusím moc ani Jana Kačera – i když je to hlavně tím, v jakých pro mě nezajímavých intelektuálních filmech Schorma, Bočana a spol. tenkrát hrával – zde mne naopak velice bavilo sledovat jeho počínání v roli západního (francouzského) agenta zapojeného do mezinárodní špionáže napříč socialistickým Československem. Kačer to skutečně zvládl s gracií, ani Květa Fialová nepostrádala svým typickým šarmem, Jiřímu Sovákovi v době svého vrcholu velice sedla postava typického "malého českého" úředníčka v roli amatérského špiona. Snímek na mne od počátku dýchal neskutečnou propracovaností scén skrze kameru, nasmínání scény (třeba v nočních ulicích), hudbu (přidávám se k těm, který zde chválí úžasnou titulní písničku v podání nedoceněné Judity Čeřovské). Ten snímek chvílemi dost vypadá, jakoby šlo o velice vážné (kontra)špionážní drama na pozadí období studené války, o to více coby lahůdky zapůsobí pravidelně se objevující, někdy až minimalistické gagy, různé drobné vtípky i pořádně rozjeté groteskní a přímo parodické scény. Měl jsem pocit, že většina tvorby Václava Vorlíčka, ať už komedie, pohádky klasické i moderní, sci-fi,..., je neustálým omíláním v TV hodně profláklá a nemůže už přinést nic nového, a ejhle! Navíc obrovským překvapením je značný podíl scenáristy Oldřicha Daňka, zaměřeného více na různé historické a komorní hříčky, který si tímto počinem doslova zaexperimentoval, a to znamenitě! Občas film sice přejde do stěží uvěřitelných momentů (Sovákova plavba po záměně plavců pomocí posunu elektrického drátu už byla trochu na hraně), ale jako celek určitě velká spokojenost. (75%) (Československá filmová výzva) (21.05.2019)

Krásná česká parodie na Bondovky v komunistickém a českém stylu. Macourek a Vorlíček pro mne je sice stále dobrý humor, ale přijde mi druhořadý v porovnání se Smoljakem a Svěrákem a nebo s Lipským. Přijde mi to prostě lehce mimo mísu oproti jiným komediím z komunistické doby, ale i tak se mi tato blbinka líbila. Nelámal jsem se u toho smíchy, ale byly taky dobrý momenty. "Co tady děláte člověče?" - "Já jsem agent číslo 13!" - "Poslyšte, dejte si černou kávu a jděte se vyspat. A příště si dejte pozor, rozumíte?" - "Počkejte... já jsem vážně špijón." (15.04.2016)

"S dýmějovým morem Black and White zásadně nepiju." Nepíše se mi to snadno, ale agent W4C je větší bourák než já. Jenom on se dokáže z nejmenovanýho města s Eiffelovkou dopravit kanálem do jinýho nejmenovanýho města s Pražským hradem, zmlátit agenty celýho světa (s výjimkou Grónska) a zajistit plán na vojenský využití Venuše. Prostě borec. Nicméně tohle je kravina na kvadrát, takže konkurent je taky silnej - účetní Foustka alias ekvádorskej plavec Juan Alvarez. Do boje těchto dvou titánů nepolezu, budu vše sledovat z povzdálí v posteli s Alicí Roberts, popíjet s ní Koňak značky Whisky a budu se u toho skvěle bavit. (27.01.2022)

Velice důmyslná parodie na Bondovky a podobné špionážní filmy. Ale něco tomu chybí. Ptáte se co? Miloš Macourek! Oldřich Daněk si sice se scénářem pohrál, ovšem, narozdíl od ostatních crazy parodií Václava Vorlíčka, film postrádá více absurdity, nadsázky a černého humoru. Jinak skvělá komedie s perfektním hereckým obsazením a znamenitou scénou v bazénu. 75%. (06.09.2009)

Parodie, to Vorlíčkovi šlo. Tato, kde to mírumilovný pan účetní natře všem světovým agentům sice v jeho tvorbě obsadí až pomyslnou třetí příčku za Vdovou a Jessie, přesto je výborná. Vorlíček s Daňkem a Macourkem to natřou všem světovým žánrovkám, protože co střela to trefa do černého. Co scéna, to fór, co dialog, to perla, které neodolatelným způsobem boří všechno, co špionážní žánr vybudoval, včetně samotného Veličenstva Bonda. U toho dokonce pár věcí trefně parodují ještě dřív než se u samotného Bonda mohly stát základem image. A zůstává vtipná i po letech a několika reprízách. (07.10.2013)