Reklama

Reklama

Jan Žižka

TV spot
Československo, 1955, 102 min

Režie:

Otakar Vávra

Kamera:

Václav Hanuš

Hudba:

Jiří Srnka

Hrají:

Zdeněk Štěpánek, František Horák, Karel Höger, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Jan Pivec, Václav Voska, Vítězslav Vejražka, Gustav Hilmar, Miloš Kopecký (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Odehrává se v letech 1419 - 1420 a zachycuje stupňování napětí a nenávisti lidu proti teroru všemocné katolické církve a panstva, které přeroste v revoluci a první velké vítězství "božích bojovníků" nad křižáckými vojsky v bitvě u Sudoměře (Sudoměřic). V epickém vyprávění podlehne král Václav IV. hrozbám Říma a dá rozkaz odzbrojit Pražany. Žižka vybojuje velký vnitřní zápas, aby se nakonec postavil na stranu lidu. Neuposlechne králův rozkaz a nechá otevřít královské zbrojnice a rozdat zbraně lidem. Pražskou defenestrací, kdy jsou konšelé vyhozeni z oken radnice, začíná husitská revoluce, proti níž vyhlásí Zikmund křížovou výpravu. Toho už se ovšem král Václav IV. nedožije. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (189)

farmnf 

všechny recenze uživatele

Největší štěstí této komunistické bandy středověku bylo to, že císař Zikmund měl hlavu jak štoudev z Turků. Turci byli pro evropskou civilizaci taková hrozba, že o nějaké nuzáky se sudlicemi se nikdo nezajímal. V opačném případě by byl Žižka nejen bez oka ale i bez hlavy. Proto se jim na krátký čas povedlo to, co se jim povedlo s minimálními náklady. Husitství si vyložil každý po svém. Trhani bez majetku křičeli: bude život bez pánů a ať chleba jí, kdo na něj pracuje. Vlastenci křičeli: Pryč s cizáky, země čechům. Podnikatelé a hlavně defraudanti křičeli: Pryč s papeženci, německý majetek nám! Sexuální úchylové křičeli: pryč s manželkami, ženy jsou všech a tak dále. Každý toho chtěl využít stejně jako v roce 1989. Obávám se, že by se husitstvím Česká republika moc chlubit neměla. Ale co stalo, stalo se. Jinak film vkusně zrežírovaný s hvězdným obsazením. ()

UncleG 

všechny recenze uživatele

Prostřední díl z filmové Trilogie, která se nás „vážně nenápadným“ způsobem snaží přesvědčit, že husitství byla jakási forma protokomunismu. Kde se všichni milovali a žili v jednotě a bratrství bez třídních rozdílů…no zkrátka idyla jak vystřižená ze skutečného Československa padesátých let. Pod taktovkou Velkého bratra tak vznikl film, v němž jsou v podstatě všechny postavy a události pokroucené, jakoby se na ně jeden díval přes prasklé rudé sklíčko. Namlouvá se nám, že český lid byl prost všech špatných vlastností, poháněn láskou k bližnímu svému, a že i nuzáci a lůza v ulicích byli čistí a vymydlení krasavci. Že Žižka byl bůhvíjak významný šlechtic, který trávil život na poradách s tehdejší politickou špičkou (jedou je dokonce přirovnán k Tatíčku Stalinovi). Že Václav IV byl zlý maniodepresivní šílenec. Zikmund proradný slizoun (no to je slabé slovo, spíš absolutní zlo) a všichni ti feudálové stojí za pendrek. Z věrolomných buržoazních měšťanů jsou potom opravdické karikatury – scházelo jim ještě obarvit obličeje nazeleno. A vůbec…Tenhle film se svou hysterickou a nenávistnou agitkou stačí vypořádat s každým, kdo soudruhům z politbyra nešel pod nos: okrajově to slízne inteligence, církev, věřící a všichni, „kdo nejdou s námi, jdou proti nám! A basta!“. Hlavní překážku, kterou tehdejší soudruh scénárista-agitátor obtížně překonával, je fakt, že husité byli taky věřící. Takže husitská víra je tu směšným způsobem prezentována jako „drobná kosmetická vada na kráse prvních světových revolucionářů.“ Skutečným věřícím je mezi husity snad jen Želivský, a ten je v podstatě zaslepený cvok; zbytek husitské kohorty se k víře raději nevyjadřuje nebo se k ní staví vlažně. … Teď něco k filmu samotnému: Hodina dvacet bezbřehých rádobyhistorických pindů a v závěru (na tehdejší dobu) celkem podařená bitevní scéna. Zrychlená vřava sice pro dnešního diváka může působit jak nechtěná groteska, ale takhle se tehdy točilo a bylo to „in“. Co hodnotím opravdu kladně, je vynikající znalost dobových reálií, věrohodné repliky a kulisy, velkolepá (ba přímo monstrózně velkolepá) výprava a úžasné kostýmy od Trnky. Architekti a designéři a technici u mě mají jeden krásný červený puntík. Formálně tedy na výbornou, přes obsahovou část se přenést nedokážu! ()

Reklama

sullafelix 

všechny recenze uživatele

zopar naivnych userov .. sa tu domnieva ze vojny sa daju vyhravat kulturnym sposobom (v rukavičkach ) .. je to len absolutna neznalost veci ... z literatury o taktike vedenia vojen a dobovej neskreslenej literatury jasne vyplýva, že najväčší v odborných kruhoch uznavaní vojvodcovia všetkých čias ..trebars Temuďžin , Temerlan ...viedli vojny mimoriadne brutalnym sposobom : plienili mesta, vyhladzovali kultury , vraždili ženy , deti , starych mladych ..všetkych čo sa previnili už len tým , že žili a boli v posobnosti nepriateľa ,, wehrmacht by im mal čo závidiet ..preto som si naprosto isty ..že Husitske hnutie bol len jeden na pomery vtedajšieho sveta kulturny akt dočasneho prebratia moci .. ak neides po nepriatelovi razne ..terrorom ...zmocní sa výhodneho postavenia práve on , tromfy sa presúvaju práve na jeho stranu .....,,,,. František Horák v roli Želivského . myšlienky boja proti mamone ..fakt pôsobive analogicky aj na pomery dnešneho sveta ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Klasicke Vavrovske filmy su o tomto : ideologicky hnoj, ale technicky a rezisersky genialne, dokonale diela. No a druha cast trilogie Jan Zizka nie je vynimkou. Fakt je tu az neumerne vela toho prorezimneho ideologickeho balastu a film ide pekne ruka v ruke s vtedy oficialnou marxisticko -leninskou historiografiou, ba dokonca opat stavia husitov do pozicii kam nepatrilo a s niektorymi postojmi nemalo dokonca ani nic spolocne. Zdenek Stepanek je vsak aj tu, a pekne je ukazane stupnovanie napatia ceskeho ludu a RKC. Ale uznavam aj ja, ze je to vela prace natocit to, + kostymy, masky, dialogy napisat .....a to si zasluzi uznanie, nech sa ten ideologicky hnoj pocita hoci aj na tony : 86 % ()

Orlau32 

všechny recenze uživatele

2.díl historické trilogie režiséra Otakara Vávry. Film je velmi dobře zpracován podle románu Miloše Kratochvíla, výborně obsazen našimi předními herci. Nevím, čím to je, ale naše hvězdy tehdy byli též mladí, ale jejich výkony neměly chybu amatérství, což se o některých dnešních mladých hercích nedá říci. ()

Galerie (51)

Zajímavosti (25)

  • Pyrotechnici na loďkách pri scénach na jazere vytvárali dymovú clonu, aby neboli vidieť stopy civilizácie, napr. železnice či mohyla od Emanuela Kodeta. (Raccoon.city)
  • Film sa natáčal v lokalitách Sudoměř, Čejetice a medzi rybníkmi Markovec, Škaredý a Prostřední. (Raccoon.city)
  • Niektoré kone zapadli do blata vo vypustenom rybníku tak hlboko, že museli byť vyťahované. Vo filme účinkuje veľa koní, z ktorých mnohí patrili sedliakom z okolitých obcí. Mŕtve kone boli vypchaté konské atrapy. (Raccoon.city)

Související novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama