Kladivo na čarodějnice

Pro mě nejlepší český film :) (26.05.2010)

Perfektne spracovaný film, ktorý sa zaoberá presne tým ako to chodilo a bohužial aj chodí v našej spoločnosti a hnusnej cirkvi. Jedinec, aby dosiahol úplný vrchol, je schopný zahubiť skupinu. Takto to funguje aj v dnešných dobách len sa to viac tváry humánne. Nesúdia spravodlivý a poctivý, ale súdia a trestajú bohatý a mocný, tý čo majú známosti hýbu svetom, ľudia pritakávajúci im za pravdu, len aby sa im niečo nestalo. Človek je schopný všetkého, a len preto aby sa mal ako prasa v žite. Nájdu sa aj ľudia s chrbtovou kosťou, poctivý, spravodlivý, ale vždy budú patriť pod tieto svine a musia sa im prispôsobovať inak skončia ako žebráci alebo pod zemou. Takto charakterizuje náš svet tento film pri ktorom je nádherne ukázané aj škaredé scény. Táto myšlienka filmu sa stala aj mojou a pravdivou. (05.08.2010)

Kladivo na čarodějnice je sice historický film, ale nese v sobě nadčasovou myšlenku zneužití nekrontrolovatelné moci ve svůj prospěch. Není divu, že se z Vávrova díla stal za minulého režimu trezorový film. Pro mě osobně je Kladivo na čarodějnice skutečně jedním z nejlepších českých filmů a také výbornou ukázkou toho, jaké kvality mohla česká kinematografie dorůst nebýt normalizace. Historické nepřesnosti nehodnotím. Důležitá je dokonalá atmosféra, kterou si v sobě ponesu nejspíš ještě dlouho... (05.09.2011)

Neuveriteľne silný film. Ku koncu ma pomaly napínalo na vracanie.. "ja už nejsem obyčejnej člověk. Ja už jsem nahoře!" (30.10.2011)

Když vidím ty stoprocentní herecké výkony všech zúčastněných, nemohu hodnotit jinak než pěti hvězdami. Scény vyslýchání rádoby čarodějnic mně zůstanou dlouho v paměti. (02.02.2012)

Jsem ráda, že pana Vávru napadlo tento film natočit. Ze začátku přišel tento nápad, když p. Vávra sledoval p.Slánského, jak se obviňuje z věcí, které neudělal a vyžaduje trest smrti, kterému se nakonec dostalo (což jím hluboce otřáslo)-- poté si vzpomněl na knihu p. Václava Kaplického, který literárně ztvárnil tuto skutečnou událost konce 17.století na Severní Moravě a v Slezku (patřilo Německu), která měla podobný příběh. Název Kladivo na čarodejnice je dle knihy, kterou sepsali dva němečtí mniši v 15.století (žena= nepřítel lidstva). Tamější archivář z Šumperku František Spurný přeložil pro pana Vávru 180 ze 240ti listů ze soudních procesů (-brkem psané staroněmčinou) --z čehož vznikl scénář a poté film. Natáčelo se to opravdu na místě činu na zámku v Locinách, což působilo o to víc věrohodně a autenticky. Nikdo tehdy bohužel nebyl osvobozen, ikdyž jeden kněz vydržel všechna ta muka a nepřiznal se, tak Boblig z Edelstadtu vítězoslavně prohlásil, že by to nikdo nevydržel- A TOTO JEN DŮKAZ toho, že je posedlý ďáblem. Je to odporné, čeho jsou lidé schopní. Tento snímek mi bude ještě dlouho vryt do paměti. (10.02.2012)

Budeš podroben/a tortuře (budeme tě brutálně mučit) až se nakonec doznáš ke spojitosti s ďáblem. A poté budeš upálen/a, aby tvá duše byla očištěna od hříchu. A když se nepřiznáš, nebo když budeš mlčet, je to známka toho, že tě ovládl sám ďábel. Nikdo nemůže vydržet nekonečné mučení a dozná se. Pokud ne, může za to ďábel. Ať tak či tak, jsi v hajzlu. Zemřeš. - PS: Svině s velkou, ba přímo neomezenou mocí, obklopení debilními idioty, vždy byli a vždy budou. V tomto ohledu se jedná asi o přirozenost hamižné a sobecké lidské rasy. Děkuji za pozornost! Právě jsi přečetl/a slova Luciferova a brzy budeš zatčen/a a podroben/a tortuře. A ty se nakonec rád/a doznáš, že jsi tyto řádky četl/a. Pokud se nepřiznáš.... Ale ty se přiznáš! (18.04.2012)

Tuhle legendu čs. filmový tvorby jsem neustále odsouval a opomíjel až do nedávna; hlavně proto, že se mi nelíbila knížka od Kaplickýho a taky proto, že mě kámoši varovali, jakej je to odpornej snuff. Ale protože jsem čím dál tím zarytější fanda Josefa Kemra a taky Pepíčka Bláhy, mrkl jsem na to už kvůli nim a byl docela příjemně překvapen. Brutální mučící scény, kvůli kterým jsem byl varován, se tam prakticky nevyskytují (anebo jsem vůči nic obrněn díky sledování americkýho exploitationu), herci hrajou jak o život a dialogy jsou vynikající. Trošku mě tam sral Elo Romančík, kterej je tam jako jedinej spravedlivej a když se z něj stane mučedník, tak rétoricky i svou vizáží se promění v Ježíše Krista a to už bylo moc. Mizerové Šmeral s Kemrem jsou ti správní barokní zmrdi a jejich dvojice byla dokonalá. No a jen tak na okraj mi hlava nebere, že ty procesy trvaly v kuse 17 let a vrchnost s tím byla celkem v pohodě. A Soňa Valentová coby andělská oběť Bobligova útisku je skutečná krasavice a sluší jí to. (01.11.2012)

Mistrovské dílo! (24.11.2012)

Tak tento film ve mně vzbuzuje nerozhodnost. Opravdu je to skvěle natočený i zahraný film, ale vím, že znovu se už na něj nepodívám. To se mi u filmů často nestává, takže proto o tu jednu hvězdu méně. 80%. (06.12.2012)

Hnusny nadčasový snímek, který vypovídá hodně o lecčems, nejen o naší historii, ale i o manipulaci, chtíči, srbactví, podrazáctví a lži. Film o tom jak satan soudí a vraždí nevinné lidi ve jménu boha. Tak nějak jsem doufal, že inkvizitor zemřel brskou a hnusnou smrtí, ale co mě nejvíc nasralo, že umřel bohatý a v pozdním věku. A že prý boží mlýny melou, zdá se, že jak komu. Výborně natočeno a zahráno. (24.03.2014)

GOTTA BURN 'EM ALL? .. film mi z nějakého důvodu prostě není příjemný a nutil jsem se, abych film dokoukal. Ve filmu je dobře ztvárněný problém s inkvizicí a pálením čarodějnic, tohle téma bylo zdrcující, ale při sledování jsem se nudil. Podle mě zbytečně přehodnocený. Mimochodem Kemr, Šmeral neskutečně dobře zahrané své role. Celkově kvalitní obsazení herců ve filmu. A z Václava Lohniského jsem se skoro posral strachy.. (06.07.2014)

Režie a herecká hra společně s obrazem a střihem je koláží tradice filmařského řemesla... (13.09.2014)

Absolutní klenot s nezapomenutelným Vladimírem Šmeralem v hlavní roli. Takhle mi mráz po zádech neběhal už hodně dlouho. (03.01.2015)

Depresivní klasika, které se podařilo překročit práh zdejších luhů a hájů. Kladivo na čarodějnice vypráví o tom, jak nespravedlnost a lidská chamtivost hýbou světem. Naneštěstí zde pořekadlo, že účel světí prostředky platí dvojnásob. (23.02.2016)

Otakar Vávra v životní formě. (03.12.2018)

Mrazivá sonda do ľudskej obludnosti, ktorá sa dá parafrázovať na viacerých frontoch náboženskej i politickej "pospolitosti". Čo sa dá s prehľadom určiť, že má spoločné to, kto bude pri nej trpieť. Film je natočený na základe súdnych spisov zo 17. storočia aké sa pravdepodobne nezaoberali detailnejším popisom ľudí ani chronologickým vyobrazením ich života mimo sieň, preto oceňujem ako sa s tým tvorcovia filmársky vysporiadali a ako si šikovne vypomohli napríklad takou postavou rozprávača, ktorý dej nenápadne smeruje vpred bez toho, aby pôsobil útržkovito. V samotnom deji sa ľudské práva rovnajú celziovým hodnotám kdesi na Antarktíde a neviem, či ma viac boleli praktiky tortury, alebo tie najstupídnejšie argumenty inkvizítora, ktorý na základe nich rozhodoval o žití - nežití. Teda vlastne o nežití, nakoľko dokazovanie neviny nebolo ani v rukách (môžme povedať vždy) odsúdeného, ale na výpovediach "spolupáchateľov" s rozmačkanými prstami a roztrieštenými nohami. Diskutabilná tu bola pre mňa iba paralela osudu dekana s krížovou cestou, ktorá ako utrpením, tak podozrivo podobným fyzickým vzhľadom i prejavom odpustenia tým, ktorí ho pod bolesťou zradili, medzi riadkami hlási, že kresťanstvo nemusí byť vo svojej podstate zlé, len my sme ho zle pochopili a z toho plynuli podobné procesy. Aj keď súhlasím s tou časťou, že šlo v prvom rade iba o dokazovanie si sily a majetkové vykorisťovanie, tak si myslím, že tento druh postoja filmárov mal zostať nevyslovený a nech si naň divák spraví vlastný názor. (26.11.2019)

"Skrze ženu přišel na svět hřích. Žena je hřích. Lůno ženy je brána do pekla."     Nesmierne silná historická dráma s vrcholne nepríjemnou témou, ktorá je špinavou škvrnou na dejinách európskej civilizácie (ako jedna z viacerých). Človeku sa až rozum zastavuje nad tým, že ešte na konci 17. storočia niekde vládol hlboký, temný stredovek. Kde v pekle ostal zdravý rozum, keď boli zaužívané takéto nechutné, maximálne idiotské praktiky? Vyvstáva potom otázka, či už nebola lepšia hlúpa poverčivosť, než takáto viera, hlásaná všetkého schopnou cirkvou, ovládanou odpudivými černokňažníkmi. Aj keď vysoko uznávam kvalitu tohto diela a aj jeho výpovednú hodnotu (nadčasový odkaz o krutom zneužívaní moci), môj čisto subjektívny pocit mi bráni v najvyššom hodnotení - sledovanie takejto koncentrovanej depresie mi proste neprináša potešenie (ja viem, ani by nemalo). V každom prípade však oceňujem výborné podanie danej doby, pôsobivú kameru Josefa Illíka a skvelé herecké výkony, najmä Vladimíra Šmerala (Boblig) a Josefa Kemra (Ignác) ako odpudivej dvojice inkvizítorov, Ela Romančíka (Lautner) ako statočného mučeníka a Václava Lohniského (Mnich) ako diabolského rozprávača.     "Díval jsem se jim do očí, když už to hořelo. Byli nevinné." (26.02.2024)

Silný a působivý film, který bohužel vychází s historických událostí, které jsou z dnešního pohledu naprosto nepochopitelné a nepředstavitelné. Je vidět, že koncem 60tých let, měl český film velký potenciál, který bohužel zůstal nevyužit. Velká škoda. (30.06.2006)

Strhující, mrazivé, dokonalé po všech stránkách. Vedle Spalovače mrtvol nejlepší český film. (05.10.2008)