Nastala chyba při přehrávání videa.
  • RHK
    ***

    Vávru mám rád, jeho husitskou trilogii taky. Tenhle díl je však asi nejslabší, nejvíce poplatný době vzniku. Náboženští fanatici jsou až příliš trhlí a nesympatičtí (snad později inspirovali i autory 30 případů majora Zemana - blouznivec Bič Boží má svůj předobraz právě zde). Právoplatný český král Zikmund Liška Ryšavá je jen záporným cizákem, zato Žižka svým jednotícím projevem připomíná totalitní všechny sjednocující Národní frontu. Pořád je to však pan Vávra, s velkolepými historickými scénami, včetně dobývání Tábora a bitvy na Vítkově, a s nejlepšími českými herci té doby. Skvělý byl např. Stanislav Neumann v roli ukňouraného zarputilého popa. Ukázka - bitva o Vítkov: http://www.youtube.com/watch?v=afEfCniXWV8(30.5.2010)

  • bari68
    ****

    Posledný diel tejto husitskej trilógie je určite najslabší. Má už viacero prázdnych pasáží a momentov, postavy, resp. celé hnutie je tu vyjadrené až príliš maximalisticky - naopak bitva na Vítkově je takmer dokonalá. Navzdory všetkým neduhám Boží bojovníci sú základnou kostrou naších dejín a celú trilógiu tu hodnotím predovšetkým ako celok.(1.12.2016)

  • strikeman
    *****

    Odhlédneme-li od politických dobově tendenčních aspektů snímku (jakože v tomto třetím díle trilogie až tolik ze scénáře nečouhají) a odpustíme-li tvůrcům těch pár historických nepřesností (ale proboha - který historický film zobrazuje holou skutečnost?), zbyde nám dle mého soudu nejlepší český historický velkofilm, který je v rámci žánru bez problémů srovnatelný s americkou či italskou tvorbou padesátých let. Navíc ze všech tří dílů trilogie u mne tento kraluje, a to je myslím velké pozitivum, protože kolik filmů s pokračováním se může pyšnit tím, že každý další díl je o stupeň lepší?(5.11.2007)

  • ripo
    ****

    Husitské revoluční hnutí za náboženskou, národní a sociální svobodu českého národa tvoří nejslavnější stránku našich dějin. Význační čeští spisovatelé mu vzdali hold svým dílem. Nejšíře je husitské hnutí zachyceno v díle klasika naší historické prózy Aloise Jiráska. Již dříve dalo Jiráskovo dílo několik námětů českému filmu a nyní se stalo podkladem k Vávrově velkoryse koncipované husitské trilogii. Můžeme směle říci, že tato mohutná freska slavné epochy našich dějin nebude v československém filmu tak brzy překonána. Vávrově trilogii lze leccos vytýkat jak v celkovém pojetí, tak i v jednotlivostech. Jisté však je, že všechny tři filmy dovedly přiblížit dnešnímu filmovému diváku vzdálenou dobu české historie, ukázat na naši slavnou minulost, v níž naši občané neváhali obětovat v boji za pravdu a právo své jmění i své životy. A v tom vidíme největší význam Vávrovy husitské trilogie. Filmový přehled 30/1957(11.10.2007)

  • Lottr
    ****

    Hodnotím celou trilogii jako celek a nutno vyzvednout hlavně výborně zpracovanou technickou stránku a především pak velkolepé bitevní scény s velkým množstvím komparzu. Davové scény jsou na tu dobu fantastické a můžou konkurovat zahraničním filmům s mnohem většími možnostmi. Bitvy jsou velkolepé a přehledné a Jiráskova i Vávrova představa doby a poměrů mě prostě baví. Vyloženě krásné je gradování náboženského fanatizmu až do úplných extrémů. Je škoda, že už se u nás netočí filmy takového rozsahu. Ta přehnaná ideologie mi vůbec nevadila, prostě mi k tomu sedí a dokonce bych řekl, že k tomu všemu patří. Politická šlápota doby sice zanechala jasný otisk, ale nic mi nezkazila na tomto historickém filmovém zážitku.(2.4.2014)

  • - Premiéry tohoto filmu (4. 10. 1957) se nedožili tito zúčastnění herci: Jana Rybářová (zemřela 12. 2. 1957) a Vladimír Řepa (zemřel 19. 8. 1957). Kromě toho byl tento film posledním pro herce Adolfa Vojtu – Jurného (bratr Jaroslava Vojty a Hermíny Vojtové) a J. O. Martina, kteří zemřeli nedlouho po premiéře. (krib)

  • - Ve třetím díle husitské trilogie se někteří z herců objevují v jiných rolích, než v předchozích dílech. Např. Vlasta Matulová hrála původně královnu Žofii, nyní hraje dceru husity Zdenu. Stejně tak i Miroslav Doležal, původně šlechtic, později husitský kněz Bydlinský, nebo Václav Voska, nejprve Čeněk z Vartenberka, později husitský kněz Kániš. (lucascus)

  • - Chyby ve filmu: v záběru svlékající se zfanatizované táborské ženy (Blanka Waleská) je vidět ramínko od podprsenky, která v 15. století ještě neexistovala; na poradě před bitvou na Vítkově má Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek) v jedné scéně před sebou na stole červenou čepici lemovanou kožešinou, ale následně má před sebou místo čepice železnou přilbu; při útoku na Vítkov kopne jeden z jedoucích koní do velikého kamene, a ten odletí jako pírko; Jaroslav Vojta, který hraje ve filmu Šimona „Ohnivce“, se účastní bitvy u Tábora a je zabit jako fanatický Pikart na Příběnicích, ale vzápětí bojuje opět živý na pražském Vítkově. (krib)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace