Nastala chyba při přehrávání videa.
  • tomtomtoma
    ****

    A do třetice velkofilm, kde je krásně zdůrazňována nutnost kolektivismu a to vše s národním vlastenectvím, kdy se země musí bránit útokům celé katolické Evropy. Zajímavé je pro mě třenice mezi husitskými, kdy kněží Jan Bydlinský (Miroslav Doležal) a Petr Kániš (Václav Voska) volají po sexuální revoluci, protože trpí neustálým chtíčem a zlobou, že nemohou volně souložit a vládnout ostatním. Tábor je sice ukazován jako město, kde je rovnoprávnost, ale je to jen iluze, neboť stále vládnou ti, co vládli i předtím a pracují ti, co vždy pracovali. Ale je jiná možnost? Neboť pokud stále bude hnacím motorem moc a bohatství (a může se říkat, že kolektivní), tak to vždy tak bude. A kdo je lepší a kdo horší? Cizáčtí katolíci, kteří jsou zde ukazováni, jako vrazi žen a dětí, nebo husité, kteří z pomsty zaživa upalují katolické kněze, tak i souvěrce z bludného poblouznění? A krvavá cesta? I když snad nejdříve vznikla z nutnosti obrany, se nakonec mění v silu útočnou, která chce ostatní spasit a tím hubí sama sebe. Jedinou cestou by snad byla cesta vzděláním, ale je toho nějaký národ schopen? Aby mu pojmy jako moc a hamižnost a závist byli cizí? Jan Žiška (Zdeněk Štěpánek) už mě moc nepotěšil po herecké stránce, spíše zde vystupuje jako rázný, ale velmi moudrý předseda osvíceného kolektivu. Zajímavé postavy: Ctibor z Hvozdna (Gustav Hilmar), který neváhá zmlátit svou dceru hlásající pomatené bludy, probošt (Bedřich Karen), bojácný, ale stále přesvědčený o vítězství křižáků, samozřejmě Zikmund (skvělý Jan Pivec), svérázní kněží Bydlinský a Kániš, pyroman Šimon (Jaroslav Vojta), který se po příchodu do Tábora nestačil divit, že musí stále na někoho dřít a manekýn Oldřich z Rožmberka (Václav Špidla). Film je ukončen úchvatným vítězství husitů v bitvě na Vítkově. Z pochopitelných důvodů, ani Jirásek, ani Vávra nepokračovali v dalších osudech husitů. Oba z vlasteneckých důvodů, Vávra navíc také z ideologických. Nemohlo být zobrazen postupný rozkol, úpadek a nevraživost prvních komunistů na světě (i když prvním komunistou byl Ježíš, jehož pokračovateli byli husité). Stejně je zajímavá netolerance jedněch k druhým a ospravedlňování, že ti druzí jsou kacíři, protože si myslí něco jiného. Skutečnost je zkrátka frustrující.(13.3.2010)

  • dvopet
    ***

    Poslední díl Vávrovy trilogie, který hned na počátku ukáže odlišnou tvář oproti dvěma jeho předchůdcům. Rozdíl je v tempu. Vávra tentokrát postupuje velmi pomalu, rozvážně a daleko přesvědčivěji. Vetší prostor dostávají i vedlejší dějové linie, o kterých rozhodně nemůžu říct, že by byly nedotaženy či ošizeny. I ideologická stránka je malinko jinde. Herci nezklamou ani pro tentokrát, byť jim často toporné texty doslova hážou klacky pod nohy. Vlasta Matulová, jednoznačně nejvýraznější ženská herecká osobnost celé trilogie podává opět přesvědčivý výkon, je ale trošku divné dívat se na ni, jako na postavu dcery zemana, která na plátně pobíhá v šatu připomínající řádovou sestru, když v prvních dvou dílech hrála královnu. Ale takové věci musíme Vávrovi v tomto spektáklu prostě odpustit, co bych pak měl říkat třeba o takovém Vojtovi, že? Apropos bojové scény - ty jsou sice velkorysé, při podrobnějším pohledu ovšem vyplynou na povrch vyloženě směšné detaily. Ve výsledku se nakonec jedná opět o kus velmi dobré filmařiny, ovšem do jisté míry pro mě značně rozporuplnou, proto tedy hodnocení přesně na půli cesty...(18.2.2009)

  • pytlik...
    ***

    No myslím, že nám moderním lidem připadá předmět hádky mezi husity a katolíky malicherný a hlavně maximálně nechutný. Neboť pokud křesťané doopravdy věří v transubstancianci, tj. že se se z oplatky a vína při svatém přijímání stává ve všech směrech skutečné a pravé Kristovo tělo a krev, jedná se vlastně o hádku mezi dvěma skupinami lidojedů (a zároveň bohojedů), jestli jako dlabat jen lidské maso, anebo onu chutnou krmi zapíjet i krví. Dobrou chuť, pokud právě obědváte! Přesto mi ale husité přijdou o chlup sympatičtější, páč to mysleli upřímněji, chtěli spravedlnost pro širší vrstvy obyvatelstva a katolická církev v těch letech byla doopravdy skrz naskrz prohnilá. Nicméně i husité to ve svém svatém nadšení přeháněli, třeba s těmi adamity, já teda chápu, že dívat se na nějaké holé zadky nemusí být vždy vrcholný estetický zážitek a že né každý musí být příznivcem (homosexuálního) swingers, ale upalovat je kvůli tomu mi připadá moc, zvlášť když bylo zřejmé, že tak jako tak vzhledem k jejich preferovanému módnímu outfitu nemají šanci přežít první větší zimu. Jinak co se týče samotného filmu, co si budeme nalhávat, stará herecká škola se moc nepředvedla. Ano, všichni hráli exaltovaně, což mi přijde jako správné vystižení doby, neboť když někdo chudý a ponižovaný získá reálnou naději na krásný nebeský život, asi se moc kysele tvářit nebude. Nicméně ono vytržení bylo hráno tak ochotnicky, že to hodně kazilo dojem z celého filmu, zejména Vojta se v tomto ohledu překonával, a koneckonců Štěpánek taky, jak v dlouhých detailních záběrech ostřil do dálky, ještě že měl jen jedno oko, jinak by to bylo dvakrát horší.(13.12.2014)

  • Terva
    *****

    Kdož jste Boží bojovníci a zákona Jeho. Kdož chce od Boha pomoci, tak doufejte v Něho. " Zde Landovo bojovníci " : http://www.youtube.com/watch?v=8q3AapFxk0Y&feature=related Že konečně s Ním vždycky zvítězíme. Nepřátel se nelekejme a na množství nehleďme..... Rok 1420. Husitské revoluční hnutí zachvátilo celou zemi. Pražské měšťanstvo vidělo sice v králi Zikmundovi ( Jan Pivec Laureát státní ceny Klementa Gotwalda ) svého nepřítele, ale zároveň se bálo revoluční chudiny. Tento třetí díl husitské trilogie je nejnapínavější, city a emoce cloumají českým lidem. ...všichni musí být jedné mysli... Je zajímavé sledovat, jak se Kalich rozštěpí ve své podstatě do čtyřech skupin - 1, Táborité, 2, šlechta a Pražané, 3, fanatická skupina okolo obou knězů Jana Bydínského ( Miroslav Doležal ) a Petra Kániše ( Václav Voska ) a jejich samotné rozdělení, kdy se odtrhne 4, Bydínský a Zdena ( Vlasta Matulová ), kteří chtějí svou pravdu.... Možná to chtělo ještě čtvrtý díl, mě se to zdá nedodělané...škoda. Hlavní kameraman filmů byl Václav Hanuš..... Bůh nám pomáhej proti všem.(23.7.2010)

  • Historik
    ****

    Já si myslím, že ta Vávrova trilogie není tak špatná, jak se o ní říká. Jistě, je to didaktické, ilustračně popularizační, zjednodušující, místy i naivní, používá se tu slovník padesátých let, ale přesto je to dobře koukatelné. Jsou to velkoryse udělané filmy s výbornou režií. Na to, v jaké době filmy vznikly, je to dobrý počin. Rozhodně to mohlo být horší, kdyby to točil nějaký břídil a skutečný zaprodanec režimu.(17.7.2008)

  • - Ve třetím díle husitské trilogie se někteří z herců objevují v jiných rolích, než v předchozích dílech. Např. Vlasta Matulová hrála původně královnu Žofii, nyní hraje dceru husity Zdenu. Stejně tak i Miroslav Doležal, původně šlechtic, později husitský kněz Bydlinský, nebo Václav Voska, nejprve Čeněk z Vartenberka, později husitský kněz Kániš. (lucascus)

  • - S rozpočtem 25 milionů Kč se tehdy film stal nejdražším v české historii. (Karlos80)

  • - Premiéry tohoto filmu (4. 10. 1957) se nedožili tito zúčastnění herci: Jana Rybářová (zemřela 12. 2. 1957) a Vladimír Řepa (zemřel 19. 8. 1957). Kromě toho byl tento film posledním pro herce Adolfa Vojtu – Jurného (bratr Jaroslava Vojty a Hermíny Vojtové) a J. O. Martina, kteří zemřeli nedlouho po premiéře. (krib)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace