Proti všem

Proti všem aneb Návrat krále českého socialismu. Žižka se v první třetině filmu neobjevuje a vše tak stojí na zástupu vedlejších postav, které však kvůli nedostatečné stopáži nemají prostor se představit, natož aby pořádně zaujali. Naštěstí v závěru přichází vrchol celé trilogie. Pokud Vávra něco uměl, tak to byly davové scény, které jsou na bitevním poli v doprovodu chorálů o to působivější. (10.05.2020)

Poslední díl Vávrovy trilogie, který hned na počátku ukáže odlišnou tvář oproti dvěma jeho předchůdcům. Rozdíl je v tempu. Vávra tentokrát postupuje velmi pomalu, rozvážně a daleko přesvědčivěji. Vetší prostor dostávají i vedlejší dějové linie, o kterých rozhodně nemůžu říct, že by byly nedotaženy či ošizeny. I ideologická stránka je malinko jinde. Herci nezklamou ani pro tentokrát, byť jim často toporné texty doslova hážou klacky pod nohy. Vlasta Matulová, jednoznačně nejvýraznější ženská herecká osobnost celé trilogie podává opět přesvědčivý výkon, je ale trošku divné dívat se na ni, jako na postavu dcery zemana, která na plátně pobíhá v šatu připomínající řádovou sestru, když v prvních dvou dílech hrála královnu. Ale takové věci musíme Vávrovi v tomto spektáklu prostě odpustit, co bych pak měl říkat třeba o takovém Vojtovi, že? Apropos bojové scény - ty jsou sice velkorysé, při podrobnějším pohledu ovšem vyplynou na povrch vyloženě směšné detaily. Ve výsledku se nakonec jedná opět o kus velmi dobré filmařiny, ovšem do jisté míry pro mě značně rozporuplnou, proto tedy hodnocení přesně na půli cesty... (18.02.2009)

Už předchozí snímek "Jan Žižka" ukázal, že by síla Vávrovy trilogie mohla být i v bojových scénách, a právě snímek "Proti všem" to naplno potvrzuje. Vynikají velmi dobrým provedením, kdy skutečně máte pocit, že jste se ocitli na středověkém bojišti. Není to tak hluboké jako "Jan Hus", ale bavilo mě to více než druhý film. (28.07.2017)

Původně jsem tu měl jen jednu hvězdičku, ale po nedávném shlédnutí se musím opravit. Jakoby opatrné politické tání v polovině 50. let zaznamenal i tandem Vávra-Kratochvíl, a na poslední chvíli je vtělil do filmu. Hlavní dějová linie se vůbec nezabývá nějakými husity, křižáky apod. Jsme plně soustředěni na tragický osud mladé ženy Zdeny, kterou pomýlí charismatičtí táborští kazatelé Kániš a Bydlínský. Jejich soustředění na sexualitu a blížící se svět bez tělesného hříchu Zdenu fascinuje a přitahuje, navíc se do Bydlínského zamiluje. Na poslední chvíli si oba uvědomí, že Kániš nemá budoucnost, ale je pozdě. Kto za pravdu horí... Je otázka, dá-li se tento příběh považovat za jakousi antitezi Husa, nebo jde-li o relikt tažení KSČ proti různým úchylkám, ale připadá mi to velmi odvážné. Vždyť táboři byli první dva díly neustále předváděni jako předchůdci komunistů, jako bojovníci za spravedlivý sociální řád a teď tohle. I mezi nimi byly černé ovce. Škoda jen, že ona sexuální přitažlivost charismatických kazatelů není kromě nějakého toho nahého ramene předvedena lépe... Kladem této hlavní linie je také poměrně životaschopné filmařské ztvárnění. Kamera se občas hýbe, střih je funkční a vůbec je vidět, že Vávra a jeho spolupracovníci se za první dva díly leccos naučili. Druhá linie je tradiční, Žižka, Zikmund, křižáci a bitva na Vítkově. Bohužel je tradiční i v provedení, zvláště dobře je to vidět na bitvě, srovnáme-li ji s přepadem tábora Rakušanů před Táborem. Vše je statické, bez invence a i herecké výkony se plně podřizují monumentální neživotnosti. V ní vyniká především Žižka, u kterého je jediným zdrojem vzrušení otázka, upadne-li či neupadne Štěpánkovi latexový nos. Z celé Vávrovy husitské trilogie je tento díl rozhodně nejlepší. (29.11.2007)

První díl byl emotivní, druhý ideologický a třetí idealistický. Trilogie si prošla vývojem, ne nepodobným tomu historickému. Od počátečních nadějí zoufalých poddaných, přes boj za lepší svět, až po budování odkazu. To poslední symbolizuje postava Jana Žižky, který se snaží najít v lidech to lepší a ostře se vymezuje proti adamitům a jiným radikálním proudům. Otakar Vávra si uvědomoval, že jen s tímhle by film nenatočil a proto se znovu spolehl na bitvy. Je jich několik, a zvlášť ta na Vítkově je opravdu povedená. (15.05.2020)