Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, Gustav Hilmar, Vlasta Matulová, Bedřich Karen, Jan Pivec, Miroslav Doležal, Václav Voska, Jana Rybářová, Petr Haničinec, Stanislav Neumann (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Po bitvě u Sudoměře se husitské hnutí šíří po celé zemi a lidé odcházejí budovat opevnění města Tábor. Pražané žádají o pomoc proti Zikmundovým vojákům a táborští pod vedením Jana Žižky se vydávají ku Praze Opevní se na hoře Vítkově, aby se v krvavé bitvě střetli s početným Zikmundovým vojskem. (oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (137)
To samé, co platilo u předchozích dvou dílů - skvělá výprava, kulisy, kostýmy, plus dvě skvostné bitvy. Bohužel ty revoluční žvásty v tomto díle už přesáhly pro mě hranici únosnosti a navíc ten příběh byl takovej o ničem, takže za to strhávám dvě hvězdy. Nejlepší postavou byl pro mě asi sympaťák Zikmund. ()
Na tehdejší dobu to vlastně byl Československý velkofilm, s velkolepou výpravou a napětím. Myslím že dozrál čas k tomu aby se natočil remake tohoto filmu, abychom si také konečně uvědomily kdo jsme a že né vždy jsme bývaly národem který se vždy všem jen vzdal, ale dokázal i statečně vzdorovat a nenechal si nařizovat diktát. Nebylo by od věci aby se postupně natočila série novodobých Českých výpravných velkofilmů z mezníků dějin našeho národa, za které se nemusíme stydět, ale můžeme být na ně právem hrdi. 75%. ()
Pro třetí (a závěrečný) díl husitské revoluční trilogie si Otakar Vávra a Miloš V. Kratochvíl zvolili adaptaci stejnojmenného románu Aloise Jiráska, což má za následek, že kromě ideologie 50. let sem přibyl vypjatý nacionalismus 19. století, který s dobou husitskou nemá nic společného. Nicméně opět platí to, co jsem napsal k předchozím dvěma dílům této trilogie. Tady to zvedají bitevní sekvence, především bitva na Vítkově. ()
Film, který drží pozornost různými prostředky od začátku až do konce, a také výborná komedie. Vynikajícímu režisérovi Otakaru Vávrovi se podařilo natočit zajímavou variaci toho, čemu se říká nadčasový snímek. Dílo má schopnost uchvátit diváka i v roce 2014, avšak z větší části z jiných důvodů, než tomu bylo v době jeho vzniku, se zřejmým potenciálem tímto proměnlivým způsobem oslovovat i generace příští. V původně oslavné ódě na velké Žižkovy bratry dostávají soustředěně vykulené výrazy jak po požití belladony, blouznění zcela šílených nadšenců, věčných nespokojenců se vším, kteří si to s pány vyřídí (ale pracovat samozřejmě nebudou, vždyť bude konec světa), či okrádání příchozích táborských o poslední mince do "společného", avšak s následnou všudypřítomnou táborskou bídou, která se nevyhne nikomu, něžně komický nádech. Díky dobovým replikám se film stává také nechtěným zdrojem milého slovního humoru. Přesto se jedná dle mého soudu s přihlédnutím k době vzniku o překvapivě realistický pohled na proběhlé události. Je s podivem, že místy velmi nelichotivé vykreslení "husitské" základny v padesátých letech nikomu z komunistických potentátů nevadilo - nejspíše měli za to, že je divák automaticky propojí pouze s onou zavrženíhodnou vrstvou kněží. I ústřední heslo "proti všem" je tu překvapivě zasazeno do reálného kontextu, který nenechává na pochybách o jeho skutečném, odpudivě nechvalném významu. Zdálo by se, že takřka jediný, kdo zůstává nedotčen a schematicky zidealizován na pilíři absolutní ctnosti, je lapka, nájemný vrah a později vynikající vojevůdce Jan Žižka. Je ovšem smutné, že i dnes se najde mnoho blouznivců, jež se aktivně hlásí nikoli k odkazu vřelé moudrosti Jana Husa, nýbrž tohoto náboženského fanatika a armádám jeho vnitřně znesvářených anarchistických šašků, kteří v zájmu bojů o moc mezi sebou a s církví jiného vyznání neváhali vyplenit takřka celé Česko. Je však pochopitelné, že jej do svého erbu přijala předchozí totalitní moc. Bojové scény z bitvy na Vítkově jsou špičkou tohoto žánru, která svou kvalitou nepochybně překračuje i dobu svého vzniku. Film má až omračující kulisovou a produkční základu, která musela ve své době přijít také na pěkné peníze. Ani detaily nejsou ponechány náhodě (například rozpraskaná skla v oknech, která se skutečně dlouho nechávala v trámech, protože sklo bylo drahé, atd.). ()
V treťom dieli prichádza najväčší fanatizmus a to na obidvoch stranách a v rôznych formách. Ocitáme sa na viacerých miestach a stretávame množstvo postáv so všelijakými osudmi, takmer všetky sú zaujímavé. Scény nie sú pridlhé, boj vyzerá skutočne, stále buráca Ktož jsú boží bojovníci. Jednoznačne najlepší diel trilógie a asi k tomu prispela aj dobrá predloha. –––– Bude boj! Proti domácím, proti cizím. PROTI VŠEM! –––– V tom opravdovém království nebude, sestry milé a bratři milí, žádného trápení, zarmoucení přestane. Ženy budou tělesně rodit bez bolesti. Všichni budou stejně čistí, takže nebude třeba manželství a oddávání, muži a ženy budou žíti společně, všechny svobodní synové a dcery boží. ()
Galerie (57)
Zajímavosti (14)
- Po závěrečné bitvě na Vítkově Jan Želivský (František Horák) vyhlásil nad Prahou diktaturu a zahájil teror proti všem nepřátelům husitské revoluce. Postavil se do čela husitů při tažení do východních Čech a po fatální chybě v bitvě u Mostu jej nahradil Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek). Nakonec byl Jan Želivský zajat a popraven v Praze roku 1422. (Nick321)
- Premiéry tohoto filmu (4. 10. 1957) se nedožili tito zúčastnění herci: Jana Rybářová (zemřela 12. 2. 1957) a Vladimír Řepa (zemřel 19. 8. 1957). Kromě toho byl tento film posledním pro herce Adolfa Vojtu – Jurného (bratr Jaroslava Vojty a Hermíny Vojtové) a J. O. Martina, kteří zemřeli nedlouho po premiéře. (krib)
- Radovan Lukavský hral vo všetkých troch dieloch trilógie, ale vždy inú úlohu. V Jan Hus (1954) kaplana v Hornom Falcku, v Jan Žižka (1955) kňaza Bilinského a v Proti všem hejtmana z Hroznějovic. (Raccoon.city)
Reklama