Kmen Andromeda

Mám rád sci-fi. Ještě radši mám inteligentní sci-fi s dobrým příběhem, atmosférou a chytrou zápletkou, která se dokáže obejít bez dnešních digitálních efektů, příšer a hromady výbuchů. Když je navíc poctivě natočena a ještě k tomu z počátku sedmdesátých let, jsem ještě radši, protože v té době se filmy natáčely opravdu s láskou. Přesně tohle všechno splňuje Kmen Andromeda. Skupina vědců, uzavřená v podzemní laboratoři, zkoumá záhadný mikroorganismus, který se dostal na Zemi při pádu vesmírného modulu. Postupem času zjišťují, že mají co dočinění s nebezpečným virem, který by mohl zasáhnout a zamořit celou planetu. Film je natočen skutečně výborně, líbí se mi například několikrát použité rozdělování obrazovky, díky kterému se divák výborně orientuje v příběhu a zároveň to vypadá povedeně a kreativně. Každá scéna je zde důležitá a vtahuje diváka do napínavého děje. Zhruba v polovině snímku je i jedna scéna, při které i otrlého filmového fanouška, který už má dost sci-fi filmů za sebou - zamrazí. Ano, scéna s makakem. Posledních pět minut je pak neskutečně napínavých - vážně zajímavá sekvence na kterou se nezapomíná. Působivý, silný film, který by si žádný fanda tohoto žánru neměl nechat ujít. Tento snímek je pro mě na půdě sci-fi poněkud nepochopitelně opomíjen a podceňován. Neprávem. Měl by být zařazen v každé filmové science fiction učebnici a to na těch nejpřednějších místech. (04.01.2011)

Film sa snaží vykresliť a nájsť riešenie, ako by sa čo možno najúčinnejšie dala zvládnuť neznáma nákaza z vesmíru. Všetko sa tu teda zameriava na skupinku dopredu vybraných vedcov, elít vo svojich odboroch, a ich vzájomnú spoluprácu pri odhaľovaní mimozemského ohrozenia, a to naozaj v prísnych podmienkach. Napriek snahe a pár výborným klaustrofobickým scénam si film nedokázal udržať moju pozornosť po celý čas. Často ma vo svojich rozvláčnych scénach nudil, pričom na kvalite nepridala ani občasná vedecká naivita, hlavne v prípade procesu dekontaminácie. Keďže si snímok snažil udržať dojem dokumentárnej rigoróznosti, je z tohto pohľadu pre súčasného diváka už pomerne dosť zastaralý, avšak zase nepovažoval by som to za nejakú veľkú chybu. Našťastie film obsahuje aj celú radu zaujímavých situácií, čo celkový dojem značne zlepšuje. Len pre zaujímavosť, ľudské telo obsahuje dohromady niečo vyše kila baktérií, bez ktorých by sme si ani len neškrtli. 65/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. (20.10.2015)

Dokonale soustředěný film. Robert Wise režíruje s pečlivostí chirurga a ten chladný, sterilní styl k dané látce skvěle sedí. Veškeré drama se odehrává v jednom uzavřeném, klaustrofobickém komplexu a napětí plyne čistě ze situace "co by kdyby" bez nějakých podbízivých vějiček. Vyzdvihnul bych i práci kamery, kde se často pracuje s více plány akce, takže jeden předmět či postava je nalepena blízko kamery, přičemž ostatní se vyskytují ve standardní dálce a jsou taktéž dokonale zaostřeny. Z toho později udělal svůj trademark Brian De Palma. Teď už vím, kde vzal Carpenter podklad pro podobně laděnou Věc. (12.02.2012)

Líbila se mi kniha i film. Film jsem viděl poprvé kdysi dávno v bavorské televizi. Začínal po desáté hodině večer a hlasatelka upozorňovala diváky se slabšími nervy, že film obsahuje drastické scény.....a hádejte! Kupodivu nešlo o strašidelnou úvodní část ani o napínavý závěr, nýbrž o část prostřední - pro mnohé velmi nudnou. V ní se vědci uzavření v laboratorní budově snaží zjistit vše o mimozemském organismu pojmenovaném Andromeda. Drastické scény přicházejí na řadu, když vědci zkoumají Andromedu na zvířatech. Sledovat kruté umírání malé roztomilé opičky, která se svíjí v bolestivých křečích, je opravdu děsivé. Člověka napadne, zda v tom filmu nezemřela opravdu...tak věrohodné jsou záběry trpícího zvířátka ( ani bych se tolik nedivil, na poč.70. let ani filmaři v Americe nemuseli brát na zvířata příliš velké ohledy...) Do určité míry polodokumentární forma připomíná místy daleko svižnějšího Vetřelce... A nutno dodat, že ani po letech mě film nezklamal! (18.08.2010)

Původně jsem zde měl 3 hvězdičky, ale s postupem času (a mého stárnutí) musím hodnocení zlepšit. I přes velkou délku a pomalé tempo se daří udržet diváka v napětí. Zejména pak druhá část odehrávající se přímo v systému laboratoří, která evokuje popisné pasáže Vesmírné Odyssey. Sympatická je postava mikrobioložky Leavittové. (05.01.2011)