Tvůrci:
Mike WhiteRežie:
Mike WhiteScénář:
Mike WhiteKamera:
Xavier GrobetHrají:
Jennifer Coolidge, F. Murray Abraham, Adam DiMarco, Meghann Fahy, Sabrina Impacciatore, Michael Imperioli, Theo James, Aubrey Plaza, Haley Lu Richardson (více)VOD (1)
Epizody(7)
-
Ciao (S02E01)
-
Italský sen (S02E02)
-
Sloní býci (S02E03)
-
In the Sandbox (S02E04)
-
That's Amore (S02E05)
-
Abductions (S02E06)
-
Arrivederci (S02E07)
Obsahy(2)
Biely lotos HBO z dielne vynikajúceho scenáristu, režiséra a showrunnera Mikea Whitea ponúkla tak prenikavý pohľad pod pozlátko luxusného havajského letoviska, že si nečakane vynútila druhú sériu. Osobití hostia a vskutku zaujímavý personál počas jediného týždňa presvedčil televíznych divákov, že dokonalosť turistov, široký úsmev zamestnancov aj idylickosť prepychového rezortu je úplná ilúzia. Teraz čakajte úplne nové tváre (až na citovú vydieračku Tanyu v podaní vynikajúcej Jennifer Coolidge) a inú destináciu, Sicíliu. Dej sa bude skôr než o dynamiku medzi „pánmi“ a „sluhami“ opierať o mýtus maskulinity a feminity a o motív žiarlivosti. (HBO Max)
(více)Recenze (90)
Druhá sezóna seriálu mě přesvědčila o dvou faktech. Prvním je to, že Mike White ví, co dělá a dělá to moc dobře. Druhým je jistota, že kdybych se někdy mohl hypoteticky vydat za hranice všedních dnů, určitě bych se nenechal ubytovat v jednom z hotelů řetězce Bílý lotos. Byl by to sice adrenalin, ale ta rizika jsou přece jen příliš velká. Postavy z první série na mě působily přece jen depresivněji, druhá řada mě zase potěšila mnohem zajímavějším prostředím. Naprostá většina postav byla opět skvěle vykreslená, jejich příběhy stály za pozornost, Mike White spáchal i napodruhé drama, které mě zaháčkovalo, zpestřil ho inteligentním humorem a občas mě překvapil myšlenkou, která se mi zdála být na běžný seriál až nečekaně hluboká. Asi to nebude úplně běžný seriál. S optimismem (u mě ne zrovna častým) hledím směrem ke třetí sezóně. / Poučení: Co se stane na Sicílii, zůstane na Sicílii. ()
Ani druhá série mě nezklamala, byl takový krásný nenápadně gradující výkres lidských charakterů nebo spíš bezcharketerů. Scénaristiky vybroušené a obrazově dokonalé vyobrazení lidských povah a přetvářek. ()
V naprosto totožném duchu, jako první série. Jen to finále je vytaženo do emocionálního absolutna, takže tomu musím zákonitě dát o chlup lepší hodnocení. Každopádně je fascinující, jak autoři v této sérii opět otevřeli sociální témata vyšší střední třídy. Všichni se tu chovají jako totální kokoti, že je Vám až odporně na ně koukat. Zároveň ale musíte, protože jste fascinování tím, co se na scéně děje. Nejlepší role tu pak jednoznačně mají Jennifer Coolidge, ale i F. Murray Abraham. ()
První série měla atraktivnější prostředí Hawaie, tedy né že by Sicilíe nebyla krásná, ale ta hawajská exotika měla svůj půvab, ale musím říct, že druhá série má naopak zajímavější postavy, lépe vyhrocenější zápletky a celkově mě bavila o chlup více. Ze známých tváří potěší Theo James, Aubrey Plaza a návrat Jennifer Coolidge. Simona Tabasco v roli šlapky instant crush a za největšího sympaťáka je tu Will Sharpe, kterého mi bylo celkem líto. Ten jejich vztah byl celkem dost toxic. Na postavách tu divákovi opravdu záleží, jejich vývoj a jejich vztahy jsou velmi dobře scénaristicky napsané, úvodní znělku první sérii nesnášíte a poté ji milujete a závěrečnéj zvrat je opravdu víc než povedený. Velmi zábavná,chytlavá a návyková věc, jsem rád, že jsem tomu dal šanci. 8/10. ()
Mike White scenárista opět v roli potměšilého hostitele. Trestá nesympatické viníky a stejně tak i sympatické oběti nebo jedince, kteří životem ledabyle proplouvají. Nezáleží na zásluhách, nezáleží na proviněních nebo karmě, každý dostane hořkou pilulku a jde jen o to, zda bude jedna nebo jich bude potřeba spolknout celou hrst. Mike White režisér pak překonává první sezónu, mořské vlny halí do ještě neodolatelnějšího hávu a vytahuje z rukávu překvapivější trumfy. K nejvyššímu hodnocení se neuchyluji ani tentokrát, byť je to napodruhé jen těsně. Bolestivé závěry jsou totiž někdy tak palčivé, že je mi i pár týdnů od skončení dovolené až hmatatelně teskno. ()
Nečekal bych, že druhá série tohodle skvělého seriálu mi sedne ještě víc a neskutečně mě vtáhlo prostředí Itálie i příběhy skvěle prokreslených postav a už teď se nemůžu dočkat třetí řady..Must see.. ()
V druhej serii, ked uz pozname "pravidla hry", sa divak dostane ovela skor do rytmu, taktiez je viac casu vsimat si jednotlive charaktery blizsie a v konecnom dosledku tym nasobi napatie, ktore paradne vygraduje v poslednej epizode. ()
První série je chytrá, řezavá ale nadsazená satirická jednohubka, a funguje tak dobře. Druhá série se zbytečně vleče. A má ambice být filmařsky barvitější - jako social drama s vážně míněnými přesahy do žánrových postupů thrilleru a detektivky až k hororu. Mnohem častěji tak cringe a sporadický smích doprovází povedeně tíživý pocit ztracení: spolu s hlavními postavami nevíme, zda věřit svým smyslům, dedukci, blízkým. Jsme spolu s nimi v pasti - nebo spíš v nejistotě, zda jsme v pasti. Ztrácíme spolu s nimi své hodnoty, ideály, zpronevěřujeme se sami sobě a pak jdeme zkrátka dál a nebo ztratíme kontrolu nad svým osudem a prohrajeme. Ale zážitek je to značně nekonzistentní, místy nedůvěryhodný. Konání postav je v klíčových momentech vyšroubované do jen těžko uvěřitelných poloh (zejména v případě příběhu dvou "starých" přátel z vysoké). ()
Druhá řada se zaměřuje více na jednotlivé charaktery hotelových hostů a dává jim větší prostor (v zásadě sledujeme tři skupiny), i proto je možné si zde najít postavy pro exkurz do jejich duše. Vedle toho však White ukrajuje značný kus sociálního vhledu na Sicílii a hodně ořezává pohled z druhé strany (tedy personálu hotelu) a nahrazuje ho pohledem dvou eurokámošek. Kriminální dějová linie je trochu nadnesená, nicméně její závěr velmi černohumorně povedený! Navíc díky ústřední čtveřici prokreslených amerických zbohatlíků se nám satira přelévá do vod cynismu. Za mě rozhodně palec nahoru, i když je to na úkor komediálních situací. Obsazení je skvělé, italština dodává jiskru, hudba báječná! Pro mě osobně je druhá série lepší, než ta první! 90% ()
Tak tohle byla trefa do černého, vážení a milí a za mě určitě lepší, než první série. Podobný koncept, ale lépe vystavený příběh a pak hlavně herci, kteří tomuhle lehce cynickému, ale o to lepšímu seriálu dodali ten správný šmrnc. V případě "MCBP" Jennifer Coolidge by se hodilo i nějaká to herecké ocenění. Nepochybně by si ho za svůj výkon zasloužila...........což se nakonec za pár dnů naprosto zaslouženě stalo. ()
O fous lepší než první série i díky zajímavějšímu prostředí a hrdinům. Pořád ale zbytečně táhlé bez výraznějšího tahu na branku. Alespoň ten gradovaný konec to vytáhne. 70% ()
Dokonalá benefice zoufalství! Za mě výrazně propracovanější a inteligentnější, než Trojúhelník smutku. ()
Překvapivě je druhá série možná ještě o kousek lepší než první. Stejně jako minule, i tady je rozehraných hned několik linií a všechny mi přišly něčím zajímavé. ()
So simple, yet so f*cking amazing!!! Druhý White Lotus je definice slova dokonalost a nese se úplně ve stejném duchu jako první série. Postavy jsou jedny z nejzábavnějších na filmovém poli, jejich charaktery, vývoj a herecké vcítění se do role je bezkonkurenčně na oscary, a to snad rovnou všem hlavním postavám, protože takhle zahrát a nechat diváka doslova hltat každý díl, to se stane jednou za život. Nástup celého koloběhu je plíživý a chytře navnazuje skrze excelentní interakci postav v hotelu, přičemž se pomalu, ale nervydrásajícně blíží do finále, ve kterém vše praskne a je to (zase!) mentální masakr jako kráva. Přidejme k tomu chytrou scénáristickou práci, znepokojující všudypřítomnou hudbu naznačující, že „je něco ve vzduchu“ a máme vyhráno. Bezesporu seriálová údálost roku a Mike White to opět dokázal. Tohle bych mohl sledovat denně. I WANT MORE! ()
Tak minule to nebyla náhoda, Mike White je velký vypravěčský talent, který umí budovat napětí. Mistr komorní vyhrocenosti. A že je to o mini chlup horší než první série je vlastně zázrak (nebo potvrzený talent). ()
Mike White úspěšně pokračuje v započaté práci, přenesl mě na Sicílii a naservíroval další filmové sousto, které je zajímavé, působivé, kritické a hlavně vnímám tu snahu o pravdivost a pojmenování.. Mezilidské vztahy jsou nesmírně složité, rodinné vazby stejně tak a témata jako zneužívání jeden druhého, sobectví, podvádění, lhaní jsou tu zpracovány neotřelým způsobem a divák se může pozastavit i zamyslet, nejen nad postavami.. ()
Tak přesun na slunnou Sicílii se vydařil na jedničku s hvězdičkou. Fakt jsem si prostředí Itálie dokázal užít o trošku více. Co se týče audiovizuálu, tak opět naprostá žánrová špička! Tolik oku lahodících scenérií, jednoduše wow! Potěšil mě návrat jedné staronové postavy, ale i nové přírůstky v této kategorii dokázaly zazářit. Z celého obsazení za mě asi nejlepší Will Sharpe a Aubrey Plaza, sledovat totiž duo Willa a Harper pro mě jako diváka nebylo snadné..prostě rozpad ideálního vztahu před očima. Ale i ostatní perfektní, třeba ta celá italská rodinka s nestárnoucím Murray Abrahamem si ukradla dost scén pro sebe. Nádherné lokace, do dokonalosti vypiplaný scénář, grandiózní finále, které na nikom ze všech zúčastněných nenechalo nit suchou. Fakticky mě zajímá, kam se přesune třetí řada. Nápad s nějakým lyžovacím střediskem nezní na papíře vůbec špatně! Uvidíme. Druhá série si ode mě odnáší skvělých 8,5/10 ()
Škoda posledního dílu, jinak bych dala plnou palbu. Za ně rozhodně lepsi než první serie... ()
V hodnocení druhé série se neshodnu zřejmě s nikým. Už od prvních minut mě ty postavy nebavily, nebylo tam nic bizarního ani ftipného jako v jedničce. Až do pátého dílu jsem trpěla a nevěřila, že něco tak nudného se může tolika lidem líbit. Pak to do sebe přeci jen zapadlo a závěrečný díl už byl takový milý horůrek se Stiflerovou mámou na palubě i v podpalubí. Takže třetí hvězda je za poslední díl a za to krásné moře. ()
Související novinky
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Opět se nám blíží konec roku, ale ještě před tím, než se všichni ČSFĎáci rozutečou do víru silvestrovských oslav, máme tu tradiční ohlédnutí za nejlepšími filmy a seriály roku podle nejoblíbenějších… (více)
Není vůbec na místě srovnávat, která série byla v čem povedenější, tvoří spolu jediný celek, jenž v závěru druhé série exponenciálně znásobil svou výpovědní hodnotu. Vzájemně se dourčují, rozvíjejí, doplňují, posouvají a vyostřují svá sdělení, důvtipně, hravě i s mrazivou analytickou logikou, přičemž je - formálně velice odlišně budované a odlišně, ale naprosto stejně precizně a zodpovědně pracující s divákovým vnímáním a očekáváním - spíná neúhybný, konzistentní záměr provést diváka různými aspekty nemožnosti bohatých ani chudých (tj. žádných) lidí fungovat v čistotě úmyslů v mezilidské vzájemnosti a péči, důvěře, bezpečí a spolehnutí, v čisté lásce, jestliže se naše vztahy chtě nechtě budují v kapitalistickém světě drsně orientovaném na soutěž, úspěch, zisk, moc, postavení, výhody, úlevy..., tedy ve světě neodmyslitelné zištnosti a závislosti (v jakékoli podobě), v krutém světě, kde se individuální neúspěch, slabost, nemilosrdně trestá přinejmenším ztrátou důstojných podmínek k životu - ale kde nicméně jejich obstaráváním tak či onak ztrácí na důstojnosti život sám, jeho lidská hodnota. ***** Postavy se tak ocitají v modelových životních situacích, v nichž mohou s určitou mírou jistoty buď říci, že byly (případně jsou) podvedeny či podváděny, zneužívány, anebo to s určitou mírou nejistoty nikdy nemohou vyloučit. A před stejnou nejistotu je postaven i divák, nejen ohledně interpretace příběhu a vztahů a životních situací postav (která z nich nebyla využívána nebo někoho nevyužívala?), ale nezbytně i v reflexi vlastního života, hodnot a záměrů, ryzosti svých vlastních vztahů, rozhodnutí, cílů, motivací, konání - svého sebeurčení a své pozice mezi druhými. ***** Protože pokud v dnešním mocensko-finančním soutěžním systému nelze oddělit jejich systémovou výhodnost od jejich jedinečné lidské hodnoty, nikdy si nemůžeme být jisti nejen ryzostí úmyslů druhých lidí vůči nám, ale ani nezištností svých vlastních. ***** Mark White tne opět nelítostně a bez obalu do živého jako snad nikdo před ním a druhá série toliko posouvá závěry té první do ještě univerzálnějšího a krutějšího (ovšem žel i pravdivějšího) konstatování o možnostech a limitech aplikované lidskosti: Ukazuje, že holou pravdou o našem soudobém společenském zřízení je, že pokud lidské vztahy musí být z životní nezbytnosti vždy zároveň i transakční, osobně (resp. vzájemně či vícestranně) výhodné, existenčně zajišťující, nikdy si nebudeme moci být jisti, nakolik jsme ve veškerém našem jednání a rozhodování vedeni vypočítavostí a nakolik lidskostí - nelze od sebe nakonec nijak s jistotou oddělit, co konáme z lásky, soucitu, porozumění či touhy pomáhat a rozvíjet, a co je naše - ať už úspěšná či neúspěšná - strategie přežití na úkor někoho jiného. (Museli bychom nejprve nastolit úplně jiné, nesoutěžní a pro všechny existenčně bezpečné prostředí skutečně společného společenského zřízení.) ***** A aby toto bylo jasně zviditelněné, volí režisér v druhé sérii určitý odstup od postav a podtrhuje v jejich jednání modelovost, nedovolí nám se do nich a jejich "lidských" slabostí tolik jedinečně vžít jako v první sérii, abychom onen všudypřítomný osobní prospěch a vzájemné nevyloučitelné zneužívání nemohli přehlédnout. Tomu napomáhá i jiná práce se střihem, jistá vyprávěcí zkratovitost, schematičnost apod. To ovšem není nedostatek, ale další přednost tohoto nekompromisního dechberoucího počinu. *~ () (méně) (více)