Pan Smith přichází

Film, o kterém se velmi těžko píše, protože je tak krásný, že se to slovy nedá vyjádřit. Za naivní jej může označit pouze cynik, za nepravdivý ten, kdo už přestal věřit v dobro. Frank Capra moc dobře věděl, co jeho diváci chtějí - cítit se lépe ve společnosti hrdiny, který by byl stejně obyčejný jako oni. Zní to prostě, ale pravdou je, že dnes už se takovéto filmy (bohužel) netočí. A zřejmě ještě nějakou dobu nebudou, pokud vůbec. Nemluvě o tom, že naše politická scéna by nějakého toho Jimmyho Stewarta potřebovala jako sůl. (23.12.2013)

Staré, ale pořád velmi přesné zpodobnění špinavé politiky a drtivé síly médií. Nečekal jsem to, ale ten film dokáže zaujmout. Začátek se rozjíždí trochu pomaleji a je lehce zmatený (kdo je kdo, kdo s kým kuje co za pikle), ale v průběhu to nabírá na rychlosti, vtipu a zajímavosti. (02.10.2018)

Někdy naivita ve filmu není na škodu. Tady jí je už opravdu přes míru a druhou polovinu filmu jsem se děsně nudil. (26.12.2012)

Ťažko hodnotiť takýto úmyselne naivný film. Treba to asi poňať ako rozprávku. Ja osobne som mal veľké problémy prekusnúť hlavne prehnaný záver filmu, ale o tom vlastne sú Caprove filmy - a tak som sa rozhodol pridať hviezdičku za optimizmus na filmovom plátne, ktorý je dnes už celkom vzácny. (27.05.2015)

Politika je příliš vážná věc. Proto by se o ní měli natáčet jen dobré dramata nebo dobré komedie. Sci-fi ani komiks jí nesluší. A také ne propaganda a ideologie. Nevím si představit, že by naše filmy typu "Anna proletářka" měli nad 80 procent. A přitom jde o zcela stejný postup a záměr. Holt, dvojí vidění. Víme dobře, oč ve filmu jde, pochopí to i ten poslední prosťáček. Takové filmy by se natáčet neměli, protože dané myšlence víc škodí, než pomáhají. A samozřejmě, takové filmy by neměli natáčet snílci, jako je Frank Capra. Film nabízí falešné představy o životě jako o pohádce. Doslova se divákům podbízí. Snímek je, samozřejmě, dokonalý po technické, režisérské a herecké stránce. Kdyby šlo o taškařici typu: On jí miluje, ona jeho, ale osud jim nepřeje (což je parketa Franka Capri), bylo by to i za 5. Ale tohle nebaštím. Děkuji, narkózu nepotřebuji. Jen za Stewarta a Arthurovou za 3. (13.07.2018)

Sociálně politická satira prosazující demokracii a svobodu jednotlivce v lehce politicko-údernějším stylu, v čele s prvotřídním výkonem Jamese Stewarta v roli poctivého senátora. Capra sází na víru v slušnost obyčejného člověka, jenž v obklopení zákeřné, malicherné a mocenské skupiny svádí souboj mezi dobrem a zlem, přičemž se mu velmi cíleně daří obohatit konverzace hlavních aktérů patřičným intelektuálním a jemným humorem. (14.08.2021)

Zajímavé především nakouknutím do amerického Senátu a skvělou Jean Arthur. Samozřejmě mi trošku překážel patriotismus, ale vše ostatní to přebilo. (02.05.2007)

Spočiatku to vyzeralo ako pekný predvojnový propagandistický film...ale ku koncu to tak veru nevyzeralo :) (21.08.2009)

Krásne rozvíjajúci sa príbeh... Idealistický chlap(ec) je menovaný skorumpovanou skupinou ovládajúcou najvyšší zákonodarný orgán v Spojených štátoch senátorom a omylom odhalí pozemkové podvody práve tej skupiny, ktorá ho do jeho pozície dostala. Nakoniec sa z tohto naivného chlapíka vyvinie bojovník so systémom, ktorý vďaka roku vzniku filmu skoncuje s chobotnicou naozaj veľmi ľahkým spôsobom. Film sa začína ostrým vhodom do sveta politickej korupcie a postupne nám odkrýva celý klientelizmom prehnitý zastupiteľský systém. Vďaka tomu je aj tento film neobyčajne zaujímavý a nadchne každého, kto sa aspoň trochu zaujíma o politiku. Zo všetkých politických filmov, tento je podľa môjho názoru najbližšie k pravde, pokiaľ sa hovorí o zákonodarnej moci. Napriek tomu, že je natočený sentimentálnym a idelalistickým štýlom a miestami preplnený filmovými klišé, kvôli roku výrobu sa mu to dá odpustiť, no hlavne vďaka komediálnemu nádychu rozprávania a rýchlemu tempu sa tieto nedostatky skvele vyrovnávajú. Šok, ideály, realistickosť, vtip a aktuálne posolstvo, to sú hlavné prednosti tejto už klasickej Caprovej snímky, ktorú treba rozhodne vidieť. (31.10.2011)

Na prvý pohľad je to jednoduchý príbeh o prostáčikovi, ktorý sa náhodou stal senátorom a potom narazil na tvrdú politickú realitu. Avšak tento pán Smith zámerne nemá charizmu a jeho príbeh nie je žiadna veľká dráma. Takže na druhý pohľad ide skôr o oboznámenie diváka s fungovaním senátu USA a s tým, ako si v ňom udržiava vplyv oligarcha. A tento zámer sa tvorcom podaril omnoho lepšie.↵  Praktiky oligarchu, ktoré žiaľ vôbec nezastarali, sú tu ukázané v plnej nahote, vrátane mediálnej masáže, manipulácie senátorov, diskreditácie nepohodlných osôb či fyzického zastrašovania protivníkov. Toto skvele namazané súkolie drví poctivého idealistu, ktorý sa chabo bráni len s pomocou rokovacieho poriadku senátu. Cieľom je zrejme upozorniť občanov, že neradno nechávať politikov a médiá bez dozoru, práve naopak, treba sa osobne angažovať, aby politici a novinári konali v prospech verejnosti a aby si moc (politickú ani mediálnu) neuzurpovali oligarchovia. (25.01.2017)

Vynikajúci film, ktorý je aktuálny aj po vyše 80 rokoch, fantastický výkon Jamesa Stewarta. (21.04.2021)

Námět filmu mi trochu připomíná jiný známý film od Franka Capry Život je krásný. Prostý, upřímný člověk, kterého se pokoušejí rozdrtit všemocné ekonomické a politické elity. Taková je prostě Amerika, země, která má do svých základů vložené velkolepé mravní ideály, ale ve svém životě je uskutečňuje jenom málokdo. A vyžaduje někdy opravdu nadlidské úsilí se těmto ekonomickým a politickým elitám postavit. Nejemotivnějším momentem pro mě byly ty (podplacené!) koše s dopisy lidí z domovského státu senátora Smitha, které žádají jeho okamžité odstoupení. Až budu zase někoho slyšet říkat, že něco jako OpenCard, Pandury nebo Buštěhrad by se v Americe stát nemohlo a že by viníci byli okamžitě potrestáni, tak si o tom budu myslet svoje :) (11.05.2016)