Reklama

Reklama

Fotbalový tým pod vedením nového trenéra nic nemohlo zastavit... Bill Yoast je úspěšným trenérem amerického fotbalu v jižanském městečku Alexandrie. V roce 1971 chce místní tým středoškoláků pod jeho vedením vyhrát turnaj. Všechno se rázem změní v okamžiku, když na místo vrchního trenéra je jmenován mladší a nekompromisní Herman Boone. Yoastovi nezbývá, než se spokojit s místem pomocného trenéra. Pro většinu obyvatel města je Boone ale těžko přijatelný, je totiž černoch. Přitom právě Boon teď musí stmelit hráče různé barvy pleti a přivést tým k nejlepšímu výkonu a úspěšným zápasům bez porážky. Neskrývaný rasismus ohrozí už první soustředění mladých hráčů, protože předsudky jsou hluboce zakořeněny na obou stranách. Tvrdý a umíněný Boone přitom rozhodně nešetří nikoho, zajímá ho úspěch celého týmu...  Strhující, stejně jako provokativní příběh vznikl podle skutečné události. Jeho režisér Boaz Yakin staví na dobře napsaném scénáři (Gregory Allen Howard) a na vynikajícím výkonu Denzela Washingtona (Presumpce viny, Training Day, Muž v ohni) v úloze Hermana Boonea. (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (9)

  • Původní scénář byl plný vulgárních výrazů, ale Disney, ve snaze vytvořit dobrý rodinný film, požádalo producenta Jerryho Bruckheimera o odstranění všech nemravností ze scénáře. (freelex)
  • Film byl nominován na pět cen Image pro afroamerické herce. Denzel Washington zvítězil v kategorii nejlepší herec, snímek pak vyhrál v kategorii nejlepší film. (Terva)
  • Hayden Panettiere získala cenu Mladého umělce v kategorii nejlepší výkon mladé herečky v celovečerním filmu. (Terva)
  • Film získal cenu Political Film Society v kategorii lidská práva. (Terva)
  • Film je natočen podle skutečných událostí čerpaných ze života sportovců Gerryho Bertiera a Juliuse Campbella. (Terva)
  • Ústřední píseň k filmu "Titan Spirit" od Trevora Rabina se stala natolik populární, že byla použita v závěrečných titulcích několika sportovních klání, jako jsou například Olympijské hry v Salt Lake City v roce 2002, Aténách v roce 2004 nebo v Turínu roku 2006. Zazněla také po vítězném projevu Baracka Obamy v roce 2008. (Terva)

Reklama

Reklama