Nepřítel před branami

Nepřítele před branami považuji za jeden z nejlepších válečných filmů, jaké jsem měla možnost zhlédnout. Skvělé herecké obsazení (zcela vévodí chladnokrevný Ed Harris se svou kamennou tváří), excelentní a mrazivé scény (oběšený chlapec), prvotřídní scénář a příjemná dávka romantiky (nezapomenutelná scéna, v níž Rachel Weisz přijde navštívit Juda Law a prožijí spolu vášnivé okamžiky, zatímco ostatní spí:) Téměř mistrovské dílo. (28.08.2011)

Skvělý film, nejvíce se mi pod kůži vryl německý důstojník Eda Harrise - podle mě vůbec nejlépe zahraná postava, i když špatní nejsou ani ostatní herci (Jude Law, Rachel Weisz, Bob Hoskins). Některé scény jsou nezapomenutelné (například na začátku při přistání ruské lodi, předtím řádně zmasakrované německým bombardováním, kdy nějaký poručík vysvětluje počet zbraní a jejich dělbu: "Na dva chlapi je jen jedna puška, kdo ji má, de vpředu a ten druhý má náboje a když je ten chlap vpředu zastřelen, ten druhej si bere pušku a střílí."). TO HOUDINI : Saša umí německy, protože ho to naučila Taňa, která němčinu studovala na univerzitě v Moskvě. (08.06.2005)

„Keď na teba pozerá Stalin, pozerá na teba celá ruská zem.“ Hoci ma fascinuje povolanie snajpera (8 hodín bez pohnutia ležať a potom všetko vyriešiť potiahnutím kohútika), toto nebola moja šálka kávy. Po technickej stránke tomu niet čo vytknúť. Strih je prehľadný, apokalyptická výprava pôsobivá, hudba Jamesa Hornera plní svoj účel, kostýmy kvalitné, akčné scény dokážu vtiahnuť a sú správne krvavé. V skutočnosti to vraj bolo o dosť inak (napr. sa vedú spory o to, či postava Eda Harrisa vôbec existovala, takisto stvárnenie Judea Lawa sa vraj brutálne líši od reálneho Zajceva), ale to mi je jedno. Čo mi jedno nie je, to je scenár viac sa nesústrediaci na osobný súboj odstreľovačov. Tento motív je skôr vedľajší, relatívne okrajový. Poteší malá rola pre môjho miláčika Rona Perlmana a absurdný Bob Hoskins ako Chruščov. Nebavilo ma sterilné duo Joseph Fiennes/Rachel Weisz. (28.05.2011)

Rok 2001 byl rokem válečných filmů z druhé světové s milostnými trojúhelníky (TMAVOMODRÝ SVĚT, PEARL HARBOR, NEPŘÍTEL PŘED BRANAMI) a paradoxně u mě nejvíc zabodoval ten, na který jsem se těšil nejmíň a sice NEPŘÍTEL. Hned úvodní čtvrthodinka s příjezdem do Stalingradu, ve které jsme spolu s hrdinou hozeni do stalingradského mlýnku na maso, je - podobně jako u ZACHRAŇTE VOJÍNA RYANA nebo NÁVRATU DO COLD MOUNTAIN - naprosto šílená a dá vám okamžitě pocítit tu hrůzu z absolutního válečného zmaru. Následuje špičková odstřelovačská scénka v kašně, kterou odstartuje souboj sovětského a německého snipera, o kterém vypráví zbytek filmu, komplikovaný funkčním milostným trojúhelníkem mezi hrdinou, jeho holkou a kámošem, který nevyhnutelně postaví kamarády proti sobě. Jednotlivým střetům nechybí napětí, zvraty a odstřelovačské vychytávky a jsou prokládány působivými emotivními scénami jako Kulikovovo vyprávění o tom, jak přišel o zuby, vyprávění Táni o smrti jejích rodičů nebo milování Vasilije a Táni v kolektivní "ubikaci" aj., které dobře prodávají herci i parádní Hornerova hudba. Moc se mi líbila postava schopného mladého politruka (Fiennes) a celá jeho propagandistická linie. Suma sumárum, můj nejoblíbenější válečný film. (04.06.2005)

Hra na schovávanou kočky s myší. Ruský mladík z Uralu jako hrdina ruské Rudé armády proti německému válečnému hrdinovi ostříleného mnoha boji. Skvělá režie s úžasnou výpravou, která ve správných okamžicích umí přitlačit na pilu a předvést velké věci.Co se týče věrohodnosti, o něčem by se dalo zapochybovat, ale jako celek a hlavně v jednání lidí pod tlakem jde o věrohodný film. Některé scény se rozhodně musí stát pro každého diváka nezapomenutelnými jako např. příchod budoucího hrdiny Rudé armády do válkou postiženého Stalingradu a přímo do první linie, kde jeden dostane zbraň a druhý náboje.. Ruská povaha se vším všudy a když se někdo zkusí vrátit? Do kulometu se náboje vždycky najdou... Dobrou zábavu. (11.07.2004)