Člověk bez osudu

Je mi líto, ale tentokrát nesdílím názor většiny. Literární předlohu tohoto filmu neznám. Film rozhodně nebyl špatný, přesto mě však neokouzlil. Čekal jsem od něho, možná pod vlivem ostatních hodnocení, mnohem víc. Nevím, jestli se mi podaří několika větami vyjádřit, co mi na filmu připadalo jako nedokonalé. Při jeho sledování jsem se nemohl zbavit dojmu, že to celé je tak nějak jako za málo peněz hodně muziky. Nejvíce mi to tak připadalo při záběrech z koncentračních táborů. Povětšinou byly hrůzy tábora doprovázeny deštivým a jinak ponurým a nevlídným počasím. Asi to tvůrce vyšlo levněji než záběry na něco jiného. (15.09.2009)

Holocaust patří bezpochyby mezi nejzrůdnější činy lidstva. Je to záležitost o níž svědkové nechtějí mluvit a pokud mluví, tak se slzami v očích. Přeživší Židé byli tímto obdobím poznamenáni do konce života. Dle mého názoru by měl každý snímek zaměřující se na historii co nejvíce přiblížit skutečnosti. A to právě tento film neudělal. Pobyt hlavního hrdiny v koncentračním táboře jaksi odlehčil a celkové vyznění takto zaměřeného filmu se ani v nejmenším nepodobá skutečným událostem. Emoce na nule a dialogy spíše úsměvné. Samotní aktéři silně nevěrohodní. Nikterak nezazlívám režisérovi, že si tuto tématiku pojal dle sebe, nicméně onu depresi, syrovost a emoční vypjatost, která k této oblasti bohužel patří, zachovat měl. Takhle nám stvořil jen suchý, nijak nepůsobící výplach, jehož účel nebyl ani v nejmenším naplněn. 1* za Morriconeho. (20.07.2014)

Za iných okolností by to bolo vyššie hodnotenie, no tematika holokaustu je myslím si natoľko vyčerpaná, že prakticky niet čo objavovať. A zobraziť akúkoľvek tragédiu po x-tý raz a navyše vo veľmi vlažnom tempe je počin, ktorý automaticky núti k porovnaniu. A tu zoči-voči skvostom typu Schindler list veľa šancí nemá.. (10.04.2010)

U filmů s podobnou tématikou mám většinou problém, protože mi příjde že jich autoři často prvoplánově využívají a tlačí strašně moc na pilu v touze šokovat - prolítostnit diváka. U maďarského Člověka bez osudu jsem ten pocit vyjímečně neměl. Nejspíše to dělá ono evropské pojetí, které stříhá trochu jinak a narušuje tak vyprávění. Výsledek pak je o něco méně příběhový, ale za to více atmosférický. Když k tomu navíc přidám vizuálně skvěle natočené záběry a Morriconeho, dostávám krásné čtyři hvězdy. Však já se ještě budu jednou procházet po peštských ulicích. (28.01.2012)

Tak jsem si dal po delší době zas jeden fantasy film. Jak jinak mám tu přikrášlenou pohádku nazvat? Nesympatický hlavní hrdina sice záhy shodil své příšerné kudrnaté háro, ale to byl skoro poslední pozitivní okamžik příběhu. Ten se sice snaží nastínit krutou bezútěšnost osudů maďarských nositelů řádu zlaté hvězdy, avšak, zatímco po stránce technické je film povedený (zvláště barevný filtr v některých scénách působil úchvatně), po příběhové stránce dost silně selhává. Kdyby se židi v koncentrácích měli tak, jako v tomhle díle, mohli by si skoro pískat. Jídla tolik, že ortodoxní si mohou vybírat, zraněného namísto masového hrobu čeká ošetření doktorem, vězni si popíjí v lágru kafe (nejlépe při cigaretce), cestu do koncentráku mají zdarma, ve sprše místo plynu voda a rozmařilého esesáka střílejícího vězně z dlouhé chvíle aby jeden hledal na Googlu. Ještě před koncem, když protimluvný hlavní hrdina klepe na dveře, jsem doufal v nějakou tu drsnotu, ale v zápětí se vyrojila parta starých vyžraných židovských kámošů (které překvapivě nezplynovali jako první) a bylo. Udělaný je to dobře, což má největší podíl na těch třech hvězdičkách, ale jinak je to pohádka a komu to přišlo silný, tak neviděl klip Veselý bagr hrne šťastné mrtvoly do jámy (nebo jiné příhody). (05.09.2015)