Paha maa
Režie:
Aku LouhimiesKamera:
Rauno RonkainenHrají:
Jasper Pääkkönen, Mikko Leppilampi, Pamela Tola, Petteri Summanen, Matleena Kuusniemi, Sulevi Peltola, Mikko Kouki, Pertti Sveholm, Samuli Edelmann (více)Obsahy(1)
Nejdiskutovanější severský film tohoto roku odvážně popisuje moderní život a lidskou zranitelnost v současném Finsku. Silná témata, jako odvaha a nalézání těžké cesty k odpuštění, hrají ústřední roli ve vzájemně se prolínajících epizodách o nezaměstnanosti, alkoholismu, depresi a drogové závislosti. Podobně jako v krátké povídce Lva Tolstého Faux billet, která inspirovala klasický film Roberta Bressona LALRGENT (1983), film Paha maa sleduje cestu, na jejímž počátku je nespravedlnost. Ačkoliv je na počátku řetězce událostí padělaná bankovka, důležitější propojení mezi postavami a okolnostmi pramení z jejich práce (či z jejího nedostatku) a ze stresových situací, které v práci zažívají. Podobně jako jeho krajan Aki Kaurismäki zkoumá režisér Aku Louhimies lidský rozměr práce v mnoha jejích podobách. Kombinací psychologické jasnosti s citlivým pohledem na sociální problémy Paha maa v mnoha ohledech odkazuje na film Ulricha Seidla PSÍ DNY. (MFF Karlovy Vary) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (86)
Tento film si u mě během první poloviny koledoval o vypnutí, možná jsem nebyla v tom správném rozpoložení a nebo jsem prostě jen takovýchto různých spletenců a propletenců osudů viděla poslední dobou až moc, stále se mi například vybavovalo polské ZERO. Vydržela jsem ale až do konce, neboť jsem trochu doufala, že po té náloži mizérie, depresí, alkoholových a drogových závislostí a postupném množení mrtvol, se dočkám alespoň úsvitu jakési naděje. Seveřani mají ovšem trochu jiný pohled na svět než my tady dole a zřejmě jsou všichni ovládáni trudnomyslností, zvláště v zimě, když slunce zrovna moc nevychází nad obzor. Celkově lepší průměr a méně nápadité než jiné filmy podobného ražení, musím ale uznat trochu s odstupem, že celková bezvýchodná atmosféra na mě přece jen zapůsobila a zanechala trochu skličující pocit, takže večer si pustím asi něco od Kaurismäkiho. ()
Po shlédnutí Paha maa by se mohlo zdát, že Finsko je pěkně zkurvená země. Jde totiž o naprosto nařízenou střelu, která vám přivodí depresi, tak rychle, že se nestihnete ani bránit. Během stopáže lehce přes dvě hodinky je nám naservírováno několik vzájemně na sebe navazujících a zároveň také prolínajících nešťastných příběhů, až se nestačíte divit, co všechno se může během takovéto chvíle lidem stát. Opravdu se nestane za celou dobu jediná pozitivní událost. Strašně nepříjemně se na to kouká. Děj je takový rozvláklý, sledujeme až příliš mnoho postav a tahle dějová nekonzistentnost zabraňuje k těsnějšímu vztahu k postavám. Typický severský depresivní film. ()
Dobre napsany scenar. Cela rada zajimavych postav, jejichz osudy se vzajemne vice ci mene propletaji. Vdecny namet, ktery vyborne funguje i ve finskem podani. Za me dobry film! ()
Režisér opět rozšířil řadu finských filmů, které systematicky poukazují na tiživé fragmenty současného Finska, zatahující obyvatele do depresetvorných sociálních situací. Z tohoto hlediska je film až moc šmrnclý Kaurismakim (což nesnižuje věrohodnost a pochopení pro vnitropolitickou soc. situaci Finska, které v nedávné historii nemělo smysluplnou sociální reformu). Tvoří tím jakýsi orginální filmový model sociálního dramatu, který je pro kinematografii tohoto severského národa typický.Teno výlet do černých zákoutích kapitalismu však využívá ohraný chronologicky proházený systém děje a až možná přehnaně masturbuje nad pravdivostí tzv. tojjedinosti (stále se opakující schéma příčiny - události -účinku). Sám divák vlastně tu jeho "drsnost" úplně nezbaští (vidí tam spíše starou známou, hard-citovou severskou zhovadilost), ale s mrazem v těle pozoruje jednotlivé verbální a neverbální emoce herců, které působí přirozeně geniálně a které vyplývají právě z této "drsnosti". Vlastně ho utvrdí v tom, že film má svojí nadprůměrnou kvalitu a jedinečnou tvář. To mu pak i odpustí, byť pravdivé, ale "filmáčově" fádní finální moudro... ()
Naprosto bezútěšný severský film, plný nezodpovědných až šílených hrdinů, zimy a beznaděje. Postavy jsou vzájemně propojeny jak je u těchto filmů zvykem(u nás Knoflíkáři, v Mexiku Amores peros). Nedobré si to pouštět, máte-li deprese, bude to ještě horší. Obávám se, že tento kousek není šumítko, ač hledal-li by v něm někdo scénáristické chyby, jsou tam. ()
Velmi nepříjemný a studený film. Velmi nepříjemní lidé, kteří si v mých očích žádný soucit ani pochopení nezaslouží. Film, po jehož zhlédnutí necítím nic. Jedna hvězda navíc za epizodu s policistkou, za jediný moment, který se dotkl mých citů. Viděno v rámci Challenge tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. ()
Osudové propletence Crash, Babel, Magnolia patří mezi americké uhlazené vánočky. Obdobné finské drama Paha maa je takovým tvrdým suchým chlebem. Už jen ty názvy kapitol "Chlast", "Sekera" nebo "Poslední chyba". Louhimies jde až na samé sociální dno, vyhazov z práce, dluhy, drogy, deprese, alkoholismus, antidepresiva, vražda, sebevražda, sex s děvkou, přítelkyní přítele, gay sex pro pár babek. Silnej odvar a mrazivě drsnej biják. ()
80% ... Chladná fínska depresia. ()
I přesto jak je tenhle snímek dlouhý, tak dokáže zaujmout natolik zdrcujícím způsobem, že by jeden věřil v naprostou realitu a ne na natočený film. Aku Louhimies bravurně podal drsnou situaci, ve které se nachází skupinka lidi a kolem nich se točí celý tenhle příběh. Jak málo chybí ke štěstí, aby se vám posral život natolik, že si musíte strčit pistoli do pusy a .......fakt mě to docela dostalo, takže v tomhle hodnocení nebudu muset dlouho přemýšlet. ()
Hodně dojebávající a depresivní film, kor když jsme jej sledovali s kolegou po x - denním alko tahu ;-) Hutné, severské, výborné... ()
Shodou okolností jsem dnes dostala taky 500 ojro, tak teď budu čekat, co se mi stane, bojim bojim. Hodně zajímavý filmek, který si po právu zaslouží plnou palbu, jen mi stopáž přišla moc přemrštěná hoďka a půl by úplně stačila, ale závěr byl opravdu dotažený skvěle. ()
Já prostě severské filmy miluji... Paha Maa je další skvělý Fisnký film... děj má spád a zavání teorií chaosu (zde to nezpůsobí malý motýl, ale ,,malá,, falešná bankovka) tolik lidí se v jednom filmu dostane z vrcholu na dno tolik lidí zbytečně zemře, atd.. prostě takovéto filmy mám rád a když k tomu přidáte severskou náladu filmu tak máte jasných 5z5 hvězd! ()
Řetězová reakce nechronologických událostí, započatá jedním vikingským hajzlíkem. Bravo! Tolik nečekaných scén a dílo, které vyžaduje alespoň 3x shlédnout, abyste si vše dali do kontextu. Takové filmy miluji! Louhimies patří mezi krále finské režie! 👑😘 ()
Vetsi depku jsem snad jeste nevidel. Tady happy end rozhodne necekejte. Brilantni socialni drama, Finove se s tim fakt neserou. ()
Finskej film? Ale tak proč ne... V době koronáče nevycházely nový filmy, takže sem byl rád, za každej podobnej s vysokým hodnocením. Je fakt, že tohle sem viděl cca před 2 měsíci, ale nějak sem si na to vzpomněl, což je důkazem toho, že to ve mně něco zanechalo. Je to drsnejch pár příběhů o lidech, se kterejma se život zrovna 2x nemaže...Nic veselýho a po skončení z toho můžeš mít i krapet depku. Takže s Finskou kinematografií na chvilku končím :o)) ()
Aku Louhimies sa týmto filmom u mňa stáva fínskym Inarritu.Formálne dobre zvládnuté, rovnako ako po stránke technickej či emociálnej....Po troche zamyslení zistíme, že film(náš svet) je mrazivý ako práve krajina pôvodu tohto príbehu. ()
Strašne depresívny kolotoč udalostí, ktorý musí snáď v každom nalomiť istoty o ktorých si myslíme, že sú samozrejmé a určitým spôsobom aj dôveru k sebe samému._____Paha maa – Frozen land má v kontexte filmu presah aj za hranice Fínska. ()
Těžko se mi tahle záležitost hodnotí... Je to působivé, je to depresivní, velmi ponuré... Ale přeci jen bych měl asi výtku... ..k některým jednotlivým rolím a jejich přesvědčivosti.. Celkově se ale jedná o velmi zdařilé drama, které bych doporučil komukoliv, kdo má tento druh filmu rád.. Podobnost se známějšími americkými filmy ´´Crash´´ a ´´Babel´´ je tu jasná. Možná je ale tento snímek trochu více civilní. Těžko říct jestli za to může prostředí... ()
Tento příběh nic nového nepřináší, chvílemi je až emočně vyděračský a přehnaně negativní a depresivní. Ale působivý chvílemi byl, spíš až od druhé půlky. Člověk si uvědomí, jak rád žije ten svůj normální spokojený život. ()
Spíš než mozaikové to bylo takové "štafetové", přesně, jak říká na začátku ten učitel... ()