Teorie velkého třesku

Chvilku jsem zvažoval tříhvězdné hodnocení, které by možná bylo vzhledem k slušné kvalitě několika prvních dílů spravedlivější, ale těch hrozivých devadesát procent, kterými se zde tenhle chabě průměrný americký sitcom honosí, mě docela vyděsilo. Sitcomy tohohle typu stojí z drtivé většiny na dvou pilířích - dobré práci scénáristů a z ní vyplývající kvalitní charakterizaci postav. No a abych to moc neprotahoval, dle mého skromného názoru jsou tyto pilíře v případě Big Bang Theory velice, velice chabé a vratké. Ze začátku docela slibná premisa o soužití dvou (resp. čtyř) mimoňů a jedné barbíny (rozumějte převelice pomalé a pěkné blondýny) je v tahu dřív než bys řekl IT Crowd. Na vině jsou sami postavy, které jsou buďto fatálně nudné sami o sobě (Leonard, Raj), přestřelené (Sheldon) nebo šablonovité a nekonzistentní (Penny, která začíná jako naivní buranka, která všechno vidí růžově , aby se už několik dílů dál cynicky ušklíbala a znechuceně zvedala obočí nad Sheldonovými úlety). Na zabíjení času to není nejhorší, ale doporučit nemůžu, to by mi dřív upadly prstíky... 50% Reviduju po nějakých dvou třech sezónách. Mé mladší já bylo přespříliš namlsané konkurencí a dopustilo se trochu nespravedlivého srovnávání s prvními dvěma sezónami HIMYMu a mému vkusu nesrovnatelně bližšími britskými kolegy (nejen IT Crowd), které jsem tehdy sledoval. Faktem je, že si Big Bang narozdíl od třeba právě toho HIMYMu stále drží sledovatelnou kvalitu a každý díl je zárukou slušné zábavy. Na tom, že v první desítce nejlepších seriálu nemá co dělat samozřejmě trvám. 70% (18.04.2008)

Nemastné neslané, od druhé řady i nevtipné. Rádoby génius Sheldon versus „awesome" Barney Stinson prohrává na celé čáře, což ostatně platí i o celém obsazení. Romantická linie mezi Leonardem a Penny patří tak akorát do venezuelských telenovel, povětšinou se vaří z vody a sami tvůrci ani nemají sebemenší představu o tom, z čeho si tak často v seriálu dělají legraci (kdo hrál kupříkladu World of Warcraft, tak pochopí). Umělý smích je zde na pěst, akorát ruší už tak chabou atmosféru. DaViD´82 musel před hodnocením téhle taškařice dostat pořádnou ránu do kokosu, jinak se to vysvětlit nedá. (06.05.2009)

Teorie velkého třesku přivádí své diváky do společnosti mladých vědců, kterým příroda nadělila velké IQ, což je opravňuje k získávání vědeckých titulů a účasti na vzrušujících vědeckých objevech, bohužel je ale zároveň připravila o ledascos jiného včetně sociální inteligence a schopnosti adaptace na okolní svět, v neposlední řadě pak i o schopnost zaujmout a udržet si přízeň opačného pohlaví. Dobře vybrané a především zábavné lidské charaktery, skvělý situační humor a co zejména, nepřekonatelná postava Sheldona, stejně geniálního jako austistického a ujetého, který díky svým nekonečným eskapádám rozesmává publikum nejen v USA, ale i v desítkách dalších zemí. Pro mě ze žánru amerického sitcomu momentálně nej-záležitost. Nám, prostým průměrným jedincům, seriál přináší zadostiučení, že to ti geekové taky nemají jednoduché a v lecčems jim dokážeme dát na frak. No a pro ty vyvolené přináší možnost zasmát se sám sobě a zlidštit se v očích ostatních. Celkový dojem: 90 %. (09.01.2013)

Nesmělý, Otravný, Sebevědomý a Koktavý potkávají Nádhernou a začíná příjemný sitcom, kterému sudičky určily, aby se z něj postupem času stal až neuvěřitelný fenomén. Někdy šablonovitý a neoriginální, jindy upřímně vtipný, ale ve své podstatě dostatečně nenásilný na to, aby dokázal spoustu let adekvátně bavit. Dříve nebo později se ale každé téma vyčerpá a protože se tvůrci ke krokům, které by hlavní postavy posunuly o něco dál, odvažují jen jednou za několik sezón, tuhl mi u tohoto třesku úsměv už ve třetí sérii. Nečekanou záchranou jisté úrovně se tak pro celý seriál stal postupný příchod ženských vedlejších postav, nohy mu naopak čím dál víc podrážejí opakované vtipy (nesnesitelný running joke s Howardovou matkou) a rutina, se kterou jsou od určité doby sázeny Sheldonovy monology. Zkrátka a dobře si s touhle partou moc nevím rady. Díky zprvu fantastické (a posléze alespoň přiměřeně spolehlivé) Amy a tomu, jak dokáže Kaley Cuoco jako Penny stále všechny strčit se stoickým klidem do kapsy, se pořád občas pobavím. Na druhou stranu Leonard, Howard i Rajesh mi už pořádně dlouho přijdou jen jako figurky snaživě předříkávající očekávané repliky, nehledě na v pozdějších sezónách nepochopitelně protěžované kopyto Stuarta. Po šesti letech se čtvrtá hvězda, snad z nějaké nostalgie, ještě zuby nehty držela, od sedmé sezóny dál jde ale jen a pouze o mlácení prázdné slámy, takže dlouholetý soucit ztrácím, tím spíš, že desátý a jedenáctý rok jsou ospalostí až trapností vážně k uzoufání. U seriálu jsem ale zůstal až do samého konce. Přímá úměra průměrnosti a nevtipnosti s rekordy sledovanosti mě fascinovala tím víc, čím méně jsem ji chápal. (03.10.2008)

No co si budem povídat, první série je prostě absolutně kulervoucí řežba, sice mi chvilku trvalo než sem si zvyk na postavy, což trvalo tak 4 díly, ale pak sem se řezal smíchy u každýho dílu a Sheldona si prostě nejde neoblíbit, stejně jako prasáka Howieho a Leonard s Rajem a Penny je skvěle doplňujou, po první sérii fakt nebylo co řešit a já začal hledat 6* v hodnocení, ale po 4 hodinách sem to vzdal, ale ono to nakonec až takovej problém nebyl, protože druhá série přináší trošku vystřízlivění, snaha o co nejvíc hlášek a vtipů tu je stále, ale tak nějak se už opakujou a nevyvolávaj takovou zábavnost, jako tomu bylo předtim a hlavně mi přišlo, že ta snaha o hlášky je trošku křečovitá a předvídatelná, takže vlastně člověk ví co postava řekne, ještě než to řekne a ztrácí se moment překvapení, ale i tak nemůžu říct, že bych se u druhý série nebavil, jen neni rozhodně tak dobrá jako ta první (27.02.2009)