Teorie velkého třesku

Nesmělý, Otravný, Sebevědomý a Koktavý potkávají Nádhernou a začíná příjemný sitcom, kterému sudičky určily, aby se z něj postupem času stal až neuvěřitelný fenomén. Někdy šablonovitý a neoriginální, jindy upřímně vtipný, ale ve své podstatě dostatečně nenásilný na to, aby dokázal spoustu let adekvátně bavit. Dříve nebo později se ale každé téma vyčerpá a protože se tvůrci ke krokům, které by hlavní postavy posunuly o něco dál, odvažují jen jednou za několik sezón, tuhl mi u tohoto třesku úsměv už ve třetí sérii. Nečekanou záchranou jisté úrovně se tak pro celý seriál stal postupný příchod ženských vedlejších postav, nohy mu naopak čím dál víc podrážejí opakované vtipy (nesnesitelný running joke s Howardovou matkou) a rutina, se kterou jsou od určité doby sázeny Sheldonovy monology. Zkrátka a dobře si s touhle partou moc nevím rady. Díky zprvu fantastické (a posléze alespoň přiměřeně spolehlivé) Amy a tomu, jak dokáže Kaley Cuoco jako Penny stále všechny strčit se stoickým klidem do kapsy, se pořád občas pobavím. Na druhou stranu Leonard, Howard i Rajesh mi už pořádně dlouho přijdou jen jako figurky snaživě předříkávající očekávané repliky, nehledě na v pozdějších sezónách nepochopitelně protěžované kopyto Stuarta. Po šesti letech se čtvrtá hvězda, snad z nějaké nostalgie, ještě zuby nehty držela, od sedmé sezóny dál jde ale jen a pouze o mlácení prázdné slámy, takže dlouholetý soucit ztrácím, tím spíš, že desátý a jedenáctý rok jsou ospalostí až trapností vážně k uzoufání. U seriálu jsem ale zůstal až do samého konce. Přímá úměra průměrnosti a nevtipnosti s rekordy sledovanosti mě fascinovala tím víc, čím méně jsem ji chápal. (03.10.2008)

Americká situační komedie ze světa mladých fyziků. Geniální seriál. Leonard Hofstadter ( Johnny Galecki ) a Sheldon Cooper ( Jim Parsons ) jsou mladí a úspěšní teoretičtí fyzikové, kteří spolu žijí v jednom bytě. Zajímají se o kvantovou mechaniku, teorii superstrun, sci-fi a fantasy. Jejich život se skládá z výpočtů nových vlastností elementárních částic. Kamarádí s dalšími dvěma vědci, Howardem ( Simon Helberg) - (chlípným konstruktérem) a Rajeshem ( Kunal Nayyar ) (plachým Indem). Zkrátka inteligentní humor, který nepochopí každý ( myslím blondýnky ne). V prvním díle do jejich života vtrhne Penny ( Kaley Cuoco ), přitažlivá blondýnka, Leonarda zaujme především tím, že je žena a hned se do ní zamiluje. / Viděné epizody z 1-8 série *184.dílů / Aktuálně: chystám se na 9.sezónu ( Hodnocení: 9/10 ) (03.11.2009)

Ach jo, některé výroky mě baví i dodnes a asi kvůli nim nedám nižší hodnocení než průměrné tři hvězdičky, jestli to dává smysl, ale vnitřně se nemůžu smířit s tím, že ten seriál nemá žádnou kladnou hlavní postavu. Teoreticky by se to dalo snést v dobách, kdy to byl "jenom sitcom", ale s přesunem dějových linek do roviny rodinných vztahů a příběhu s ponaučením je to nesnesitelné. A věc, která mi přijde neodpustitelná, pokud bezmyšlenkovité seriály můžou mít neodpustitelné vlastnosti, a můžou, pokud se stanou tak velkým kulturním fenoménem, je scenáristický princip, kterým tvůrci ta ponaučení řeší. S výjimkou Sheldona, kterému jeho nevhodné chování všichni s gustem vyčítají, pokud se zrovna tvůrci rozhodnou pro konflikt v konkrétní epizodě (třeba vždycky když Leonard řekne, že to byla poslední kapka, a za deset minut se bezdůvodně uklidní), nebo nad ním rezignovaně mávnou rukou pro komediální hodnotu takové reakce (například asi milionkrát opakované "I can't even tell anymore" -that something is strange or off-) se provinění každé osoby řeší tak, že se ten, komu je řečeno, že se chová nevhodně, hrubě, sprostě, úchylácky, urazí, zavře se doma a přestane nosit kalhoty/chová se ublíženecky a ostatní emocionálně manipuluje tak dlouho, dokud se mu nedostane omluvy. Když má Howard pervezrácké kecy a Penny mu řekne, že má perverzácké kecy, tak epizoda končí tím, že se Penny omlouvá Howardovi za to, že na něj byla hrubá, místo aby si Howard uvědomil, že on by alespoň nemusel některé věci říkat nahlas. Když se Bernadette chová jako panovačná mrcha a Penny nebo Amy ji upozorní na to, že se chová jako panovačná mrcha, Bernadette začne brečet, že musí být panovačná, protože je malá a jinak ji nikdo nebude brát vážně, a epizoda končí jak jinak než tím, že se Amy nebo Penny nebo kdokoliv jiný omluví Bernadette, že na ni byli hrubí. A když to takhle jako mlýnek jede víc jak deset let jako jeden z nejsledovanějších seriálů, tak nad tím nejde mávnout rukou, že je to jenom komedie, ale člověk musí souhlasit se všemi těmi kritickými články, které BBT obvinují z toho, že je sexistická, misogynní, manipulativní, repetitivní a strašná. (03.06.2019)

Bývalo to super, ale v současnu pokračuju ve sledování spíše ze setrvačnosti a nárazově ("jé, ona už skončila další série? to abych si ji tedy stáhnul"). Opakuje to pořád dokola stejnou šablonu, stejné vtipy, někdy více, někdy méně funkčně. Se znalostí více (a lepších) komediálních seriálů se mé přesvědčení, že TBBT je sitcomová špička, zcela vytratilo. Povrchní mainstreamová zábavička. (21.01.2009)

Dlouho jsem čekal, až se na sitcomovém poli objeví něco, co mne dostane podobně jako Přátelé. Ti zůstali sice nedostižní, ale partička nadprůměrných fyziků se jim silně přibližuje, přestože koncept je trochu jiný. Pokud bych měl být kritický... nechci se nikoho dotknout, ale jak si tak vzpomínám na některé astrofyziky, které jsem potkával na koleji, tak ti neměli s Sheldonem nic společného. Kromě svého oboru se nevyznali v ničem, rozhodně ne v historii jako Dr. Cooper, stejně tak jako on nesdíleli jeho vášeň pro hygienu. Naopak, fyzika poznáte na dálku, i pokud máte naprosto průměrně vyvinutý čich. (17.04.2011)