Teorie velkého třesku

Nejdřív velký třesk, pak dinosauři, pak dlouho nic, pak Přátelé, pak zase dlouho nic a nyní druhý Velký třesk. Nejde o výsledek jakéhosi pekelného urychlovače jaderných částic, nýbrž dvojice plodných sitcomových autorů (pod většinu epizod jsou podepsáni Bill Prady a Chuck Lorre). Pokud bych se někdy odvážil jen naznačit, že mám rád fyziku, pak jedině v podobě, v jaké ji prezentuje tahle čtveřice nerdů, jež jsou chytří stejně jako jsou bezradní tváří tvář opačnému pohlaví (a teď nemíním nutně přímo „pohlaví“). Jenom zlomek vtipů rotuje okolo teorií, jejichž neznalost vás staví do pozice Penny. Navíc máte stejně jako Penny možnost neznámý pojem vygooglit, pozřít něco vědění a pro příště učinit blbcem někoho jiného. Jestli The Big Bang Theory považuji po první sérii za druhý nejlepší americký hraný komediální seriál (což není až tak moc kritérií, jak bych se mohlo jevit), hlavně zásluhou smrtící koncentrace vtipů a - narozdíl od IT Crowd - věrohodné sociální impotence Leonarda, Sheldona, Rajeshe a Howarda. Nerad si to přiznávám, ale ten škodolibý smích občas patřil osobě před obrazovkou. Apendix: Moci si do další série vybrat mezi menším množstvím vtipů s propracovanějším vývojem charakterů a jejich vztahů a větším množstvím vtipů se stejně zakrnělou "progresivní" složkou, beru variantu 10. Zrovna u tohoto seriálu se chci hlavně bavit. Apendix 2: Zjišťuji, že mou nejoblíbenější postavou je Koothrappali. Nic moc neříká, ale když už něco řekne, většinou jde o nejtrefnější hlášku epizody. Apendix 3: Po páté sérii si od TBBT zřejmě na chvíli odpočinu. Vtipy se příliš často stáčejí k různým tělesným potěchám a "drbací" dívčí rovina, třebaže z marketingového hlediska pochopitelná, mi do seriálu od nerdů pro nerdy vůbec nesedí. Hlášek pro nejzasvěcenější ubylo a ze Sheldonova chování už tvůrci také nedokážou vytěžit situace vtipné bez toho, aby museli zacházet do extrému. Stále více z toho zkrátka čpí neškodný mainstream, byť nadále platí, že není vtipnějšího seriálu, který by vám toho ozřejmil tolik ze života geeků. 90% Zajímavé komentáře: Rex Mundi, Eddard, M.a.t.t., Milwa (30.01.2009)

Bývalo to super, ale v současnu pokračuju ve sledování spíše ze setrvačnosti a nárazově ("jé, ona už skončila další série? to abych si ji tedy stáhnul"). Opakuje to pořád dokola stejnou šablonu, stejné vtipy, někdy více, někdy méně funkčně. Se znalostí více (a lepších) komediálních seriálů se mé přesvědčení, že TBBT je sitcomová špička, zcela vytratilo. Povrchní mainstreamová zábavička. (21.01.2009)

Kouzlo TBBT fungovalo přibližně do čtvrté série, časem však přešlo do dějového zmaru, kde všichni přešlapují na místě. Stokrát viděné situace a neustále opakované repliky se zákonitě musí přejíst i největšímu fanouškovi. Ani závěrečná série nevrátila kdysi zábavným postavám důstojnost. 1. - 4. série: 70%, 5. - 12. série: 50%. (20.05.2011)

Já uznávám, že je to občas skutečně třeskutě vtipné, ale postavy jsou mi tak strašně nesympatické, že k tomu zároveň mám dost silný odpor. Tohle že jsou nějací přátelé? Mám štěstí, že mí dva přátelé matematici se zdejšímu osazenstvu ani vzdáleně nepodobají. A to přitom taky máme rádi sci-fi a fantasy, "dračáka" a tak dále, jen komiksům moc nedáme. (07.09.2023)

Všichni bychom chtěli být empatičtí jako Sheldon, urostlí jako Leonard, pobíhat po světě se sexappealem Wolowitze a rétorickou obratností toho indického šmudly. Och, a kdyby osud nadělil, a jeden by si našel i svou překrásnou Amy... Jenže život je kurva a s některými se nemazlí. Nezbývá tedy, než čučet na naše vzory alespoň v televizi, rýpat se nehtem ve zvukovodu a zahořkle závidět. Nerds růls, djůd! (17.09.2013)