Teorie velkého třesku

To, že seriál vypráví o chytrých lidech, mu nezaručí, že bude i on sám o sobě chytrý. Problém Velkého třesku spočívá hlavně v tom, že jeho struktura z něj vyčnívá na sto honů daleko. Stále ty stejné zápletky, stále ty stejné situace. Skoro by se dalo říci, že Teorie velkého třesku je až lehce zaměnitelný sitcom. Vtip navíc často přichází na úkor rozvíjení skutečných postav, a tak je většina hrdinů pouhými figurkami, ke kterým si jen těžko vybuduji nějaký ten vztah. Ale i přesto mě tahle neřízená střela vědy a výzkumu baví, což je hlavně zásluhou Raje. I přes všechny výtky jsem s vyloženou radostí zhlédl obě řady seriálu, což taky o něčem svědčí. PS: A třetí série udělala ze svých postav definitivně lidi, a tak to má být. (22.05.2009)

Staying in is the new going out. Jsou tu slabé epizody? Jsou. Je to až příliš vykonstruované? A jak! Jsou tu trapné vtipy? Vyloženě trapné ani ne, spíše jen hluchá místa, kde to ne tak docela funguje. A víte co? Je to stejnak úplně jedno, když se i u těch "slabých" epizod třikrát až čtyřikrát smíchy rozbrečím. A co teprve u těch opravdu zdařilých! Nemluvě o tom, že všechny ty postavy miluji (ale Sheldon samozřejmě vede; především od sedmé epizody, kdy z něj udělají ukázkovou svini). Není to lacině mravokárné (zdravím How I Met Your Mother) a už vůbec se nezmiňuji o tom, že se v těch urputných disputacích o hovně (bohužel?) plně poznávám. A jistě nejsem sám, že? Navíc jsem se smíchy probrečel nejen úvodními sezónami, ale i těmi aktuálními považovanými spíše za slabší. Nesporně to již není to ono, ale spíše než ztrátu humoru, to prošlo transformací do čistě vztahově sitcomových vod "à la Přátelé". A tím, jak obsazení postupně bobtnalo, tak má nyní každý v každé epizodě těch svých pět minut slávy, ale mnohdy je to kvůli tomu odnikud nikam; jakkoli zábavně odnikud nikam. Závěrečné řady již nesporně běží čistě na volnoběh, ale stále se najdou zdařilé epizody, to zase ne že ne. A nutno uznat, že ony i ty nepodařené si drží celkem solidní standard kvality. (01.07.2009)

Geekové s extra vysokým IQ a anomálním chováním jsou ideálním objektem pro sitcomovou zkratku i nadsázku a Teorie velkého třesku to jen potvrzuje. Po hodně dlouhé době opět skutečně hodně vtipný nový sitcom... Ta hyperbola v jednání a charakteru postav je skutečně originální (Sheldon - autistické rysy, Wolowitz - dokonalý prototyp elitářského slizáka z mamahotelu, Rajesh - v přítomnosti opačného pohlaví ukázkový nekňuba, Leonard - esence sympatického geeka vs. Penny - ,,blondýna"...). To prostě musí fungovat... :-D Asi nejvtipnější seriál, který jsem měl možnost vidět. Bazinga! ,,No, abych parafrázoval Shakespeara: Je lepší milovat a ztratit, než každou noc zůstávat doma a stahovat stále nestydatější pornografii." Série 1: 100%, série 2: 100%, série 3: 90%, série 4: 100%, série 5: 100%, série 6: 100%, série 7: 90%, série 8: 90%, série 9: 90% (23.01.2009)

(Viděno kompletních 12 sérií) „Leonarde, přátelé jsou jako toaletní papír. Vždy je dobré mít pod umyvadlem nějaké navíc.“ Po skončení Přátel jsem nevěřil, že by mě ještě nějaký sitcom dokázal tak pobavit. Ale zázraky se dějí. TBBT se pro mě stal návykovou drogou, kterou jsem si byl schopen dávkovat prakticky neustále (a také se po jejím aplikování dostavily požadované účinky), a ve výsledku mi přišel ještě vtipnější než výše zmíněná parta (i přes občasné „skřípání“ neznám seriál, který by u mě dokázal po tak dlouho dobu vyvolávat smích). Z postav mám nejraději Sheldona, ale i k ostatním jsem si postupně vytvořil silný vztah. A líbilo se mi, jak šli tvůrci s dobou a krom odkazů na Star Trek či Star Wars (!) upozorňovali i na jiné fenomény (až budoucí projekce ukážou, jestli se kvůli tomu na seriálu nepodepíše zub času). Závěr už byl hodně sentimentální a dojemný, ale upřímně, fanoušek, který si s postavami prošel všechny série, to snad ani nemůže tvůrcům zazlívat. Smutek po skončení byl pak stejný jako u Přátel…i to o TBBT něco vypovídá. (18.08.2009)

Milí tvůrci TBBT, předem tohoto dopisu bych Vám rád složil poklonu. Povedlo se Vám povětsinou myslící lidi s relativně dobrým vkusem přesvědčit, že je tenhle seriál originální, převratný, a dokonce inteligentní! Já mám ale poměrně nakoukáno, a tak vím, že není vůbec originální, ani špetku převratný, ba dokonce ani inteligentní. Je ale velice chytrý ve svém konceptu. Umíte v tom chodit, umíte dát lidem to, co chtějí. A pravdou je, že oni většinou nechtějí inteligentní humor, chtějí humor, co v nich vyvolá pocit, že jsou inteligentní oni. A Vy to moc dobře víte. Vidíte, jaký úspěch mají u diváků skutečně inteligentní seriály jako 30 Rock či Arrested Development. A Vy nechcete dopadnout stejně, skončit pro malou sledovanost. Dokázali jste hloupé grimasy a jednoduché, neoriginální, opakující se a předvídatelné pointy zahalit hávem hlášek o vědě, komiksech, vesmíru a dalších věcech, které musejí nepochybně značit inteligenci. Humorně o inteligentech cestou, které rozumíme... "To přece musí znamenat, že jsme taky inteligenti! Jsme bílé vrány a tenhle seriál je takových nádherných, inteligentních, bílých vran plný, konečně něco originálního a převratného!" pokyvuje hlavou nenáročný, avšak svéhlavý divák. Co je opravdu působivé, dokázali jste beze zbytku vykrást Frasiera, který na stejném principu fungoval už před dvaceti lety, kdy to ještě docela originální bylo, a neukradli jste jenom onen princip, ale i všechno ostatní. Jemně neurotického roztomilého génia Nilese jste obrali o smysl a pochopení pro vztahy, a zůstal Sheldon. Nabručeného průměrného otce Martina jste odbarvili, omladili, a nechali ho podstoupit změnu pohlaví, a zrodila se sexbomba Penny, která je stejně jako Martin katalyzátorem konfrontace mezi světem inteligentů a průměrných lidí. Z nikdy neviděné Maris, Nilesovy kostnaté a zábavně protivné manželky, jste udělali nikdy neviděnou a vždycky protivnou Howardovu matku. Nejpůsobivější je ale fakt, že si nic z toho drtivá většina diváků neuvědomuje. A ti, co ano? Těm to obvykle nevadí. Taky jsem býval jedním z nich, a Velký třesk byl pro mě příjemnou oddychovkou. Časy se ale mění, a z fanouškovské základny seriálu se stala obluda s milionem hlav, která dokáže svými nesmyslnými argumenty z těch ostatních vyždímat veškerou radost ze sledování, a nekonečně a dokonale je znechutit. To přesně se stalo mně, a upřímně doufám, že nejsem sám. Přesto musím zdůraznit, není to Vaše vina, odvedli jste vynikající práci. Opili jste stamiliony lidí jedním rohlíkem. Bravo. (30.04.2008)