Teorie velkého třesku

Další z produkce amerických seriálů, které se na nás sypou neuvěřitelnou rychlostí a i přesto si dokáží udržet sledovanost. Ovšem BBT je trochu jiné i když zápletkou připomíná Friends a humorem britský sitcom IT Crowd. Hlavní myšlenkou u BBT je jednoznačná odlišnost hlavních postav od běžných lidí, a proč vlastně ? Leonard a Sheldon jsou fyzici a nebylo by na tom nic zvláštního , až do doby kdy se do protějšího bytu nastěhuje, krásná blondýnka Penny, která se začne líbit Leonardovi a nejen jemu. Leonard a Sheldon ještě spolu se svými dvoumi kamarády Rajem(Ind - který není schopen mluvit při přítomnosti dívek) a Howardem(Žid - který žije se svou matkou a myslí si že je neodolatelný), žijí ve svém imaginármín světě. I přes neuvěřitelné hlášky a intelektuální rozhovory se jedná opět o nabalavocí seriál, při kterém se hlavní hrdinové i přes svou neschopnost snaží zaujmou dívky a komplikuje to jejich neschopnosti a záliby, při kterých se dostanou do mnoha situací, které by se ani tomu největšímu loserovi nestaly. Díky dobrému hereckému obsazení, množství absurdních vtipů a Kaley Cuoco se BBT u mě řadí na první příčky ze seriálů americké produkce. "Gravitace, ty bezcitná děvko." 90% (12.02.2009)

No co si budem povídat, první série je prostě absolutně kulervoucí řežba, sice mi chvilku trvalo než sem si zvyk na postavy, což trvalo tak 4 díly, ale pak sem se řezal smíchy u každýho dílu a Sheldona si prostě nejde neoblíbit, stejně jako prasáka Howieho a Leonard s Rajem a Penny je skvěle doplňujou, po první sérii fakt nebylo co řešit a já začal hledat 6* v hodnocení, ale po 4 hodinách sem to vzdal, ale ono to nakonec až takovej problém nebyl, protože druhá série přináší trošku vystřízlivění, snaha o co nejvíc hlášek a vtipů tu je stále, ale tak nějak se už opakujou a nevyvolávaj takovou zábavnost, jako tomu bylo předtim a hlavně mi přišlo, že ta snaha o hlášky je trošku křečovitá a předvídatelná, takže vlastně člověk ví co postava řekne, ještě než to řekne a ztrácí se moment překvapení, ale i tak nemůžu říct, že bych se u druhý série nebavil, jen neni rozhodně tak dobrá jako ta první (27.02.2009)

Bývalo to super, ale v současnu pokračuju ve sledování spíše ze setrvačnosti a nárazově ("jé, ona už skončila další série? to abych si ji tedy stáhnul"). Opakuje to pořád dokola stejnou šablonu, stejné vtipy, někdy více, někdy méně funkčně. Se znalostí více (a lepších) komediálních seriálů se mé přesvědčení, že TBBT je sitcomová špička, zcela vytratilo. Povrchní mainstreamová zábavička. (21.01.2009)

Teorie velkého třesku přivádí své diváky do společnosti mladých vědců, kterým příroda nadělila velké IQ, což je opravňuje k získávání vědeckých titulů a účasti na vzrušujících vědeckých objevech, bohužel je ale zároveň připravila o ledascos jiného včetně sociální inteligence a schopnosti adaptace na okolní svět, v neposlední řadě pak i o schopnost zaujmout a udržet si přízeň opačného pohlaví. Dobře vybrané a především zábavné lidské charaktery, skvělý situační humor a co zejména, nepřekonatelná postava Sheldona, stejně geniálního jako austistického a ujetého, který díky svým nekonečným eskapádám rozesmává publikum nejen v USA, ale i v desítkách dalších zemí. Pro mě ze žánru amerického sitcomu momentálně nej-záležitost. Nám, prostým průměrným jedincům, seriál přináší zadostiučení, že to ti geekové taky nemají jednoduché a v lecčems jim dokážeme dát na frak. No a pro ty vyvolené přináší možnost zasmát se sám sobě a zlidštit se v očích ostatních. Celkový dojem: 90 %. (09.01.2013)

Geniální? Kdeže. Takhle jsem si jako seriálový nevzdělanec představoval kvalitní žánrový standard, prostě dobře zvládnutý oddych, který bez ustání dere jednu a tu samou šablonu. V porovnání s pravými skvosty žánru je totiž každá epizoda - od té prvé nahoru - až bolestně předvídatelná, takže si v ní můžete sami bez ustání doplňovat hlášky. Mnohem častěji než u Přátel nebo How I Met Your Mother. Palec přesto jistě zvednutý nahoru. (12.09.2008)