Drive

Nicolasovi Windingu Refnovi jsou očividně žánrové mantinely až příliš těsné a zrazují ho od výraznějšího přesahu. Ve výsledku, tak Drive působí spíše jako odtažitá instalace násilí, kdy se jen pasivně posunujeme po ose explicitní krutosti. Pokud uhrančivá atmosféra zmaru velkoměsta, tak Taxikář, a pokud fatalistický kruh násilí, tak Coeni. Refn by měl zůstat v Evropě. (18.09.2011)

Velmi zajímavý film. Není to teda taková pecka, jakou jsem před projekcí čekal, ale zklamán rozhodně nejsem, spíše naopak. Hned na začátku diváka zaujme vypiplaná scéna útěku, hypnotická hudba spolu s výbornou kamerou a střihem, která vytváří velmi zvláštní, chtělo by se říct skoro magickou atmosféru. Ta však není stála, sem tam ji divák pocítí, pak zase zmizí. Když pominu konec prvního útěku (kde jako skončili ti 2 zloději?), možná největší problémem filmu je romantická linka. Hezounek totiž asi nikdy předtím nepotkal na ulici ženskou, že ho zničehonic uhrane nepříliš atraktivní sousedka ještě k tomu se synkem. Kdyby se vypomohlo scénaristickou berličkou, že hlavní hrdina třeba ztratil svoji ženu/přítelkyni klidně i s dítětem a teď je osamělý, zničený a tahle žena mu ten předchozí vztah/rodinu připomíná, dalo by jeho zájmu o ni docela v klidu věřit. Takhle velmi těžko. Jinak zajímavé je střídání tempa. Vcelku pomalé ubíhání (včetně někdy až překvapivě dlouhých záběrů beze slov) je střídáno hodně napínavými a vypjatými scénami, což překvapivě funguje. Nevadilo mi ani to stupňující se násilí (někdy až překvapivě kruté) a proměna hlavního hrdiny na ultra tvrdého chlapíka. Naštvala mě ale scéna s posledním záporákem, který se střetne s Řidičem úplně sám bez ochranky a náš tvrďák samozřejmě...no, nebýt tohohle zmršeného a klišovitého závěru, možná bych trochu přemýšlel i o slabších 5*, ale ty takhle rozhodně dát nemůžu. Jo a písničku A Real Hero asi jen tak nedostanu z hlavy (při neodfláknutém konci by to mohla být více než skvělá tečka). (05.02.2012)

Scénář: Hossein Amini .. Film pro řidiče. Když jsem se z projekce vracel nočním Brnem, se žvýkačkou v koutku, pod kapotou s bublajícím jedenapůllitrovým benzínem a z rádia se linuly utahané fláky, ani při 170 za městem to nebylo ono jako ty fascinující pasáže v Drive. _____ Už jen soundtrack je na plnou palbu. Jak elektronicky tepající pasáže (Cliff Martinez) tak příběh podtrhující písničkový výběr. Hlavní postava je sympatická, tajemná, komplikovaně (gay?) motivovaná a výraz, jaký ji dává Ryan Gosling to jen celé znásobuje. K tomu pevná a svérázná režie, kterou graduje přefiltrovaná kamera, zvuky a střih (občas perfektní hra s divákovým očekáváním). Stylově perfektní s intenzivně hustou atmosférou, zkrátka až benzínově omamný zážitek. (13.09.2011)

Tretie zhliadnutie v kine mi definitívne potvrdilo, že rozhodovanie medzi štyrmi a piatimi hviezdičkami je tu nezmyselné. Drive je pre filmového fajnšmekra výzvou. K debate, skúmaniu záber po zábere, vetu po vete. Nejde ho zaradiť do kvalitatívnej kategórie, nejde ho neobdivovať. Je to opus hypnoticky kľudný a pomalý, a súčasne vrejúci emóciami a napätím. Pracuje s viacerými žánrami, no nedá sa jednoznačne zaradiť do žiadneho z nich. Od hlavnej postavy si drží najväčší odstup, nenechá nás ju pochopiť a precítiť jej vzťah k holke, kvôli ktorej ochrane sa uchýli k extrémnemu, grafickému násiliu. Toto násilie sa tak stáva šokujúco samoúčelným, ale v kontraste s okolitou romantickou poetikou neodolateľne katarzným. Skrz extravagantnú kameru a hudbu film skrýva dôležitosť dialógov, ktoré sú pilierom jeho príbehu. Servíruje ich poskromne, takmer útržkovite, ale postavy nimi perfektne definuje hneď prvou, druhou hláškou. Herci sú vybraní originálne, nečakane, a z ich statusu zašlých hviezd či večných vedlajšákov robí režisér tarantinovským umom stelesniteľov postáv, ktoré sa vám navždy vryjú do pamäti. Nicolas Winding Refn má na to, byť novým Tarantinom. Ale Drive ešte nie je jeho Pulp Fiction. Naň bude potrebovať viacej figúrok na šachovnici a zauzlenejší príbeh. (23.11.2011)

Drive mi ve své komornosti připomínal film Collateral. Svým příběhem je totiž neuvěřitelně nenápadný, ale celých 100 minut jsem se zatajeným dechem sledoval a pomalu se ani nehnul, aby mi z pokoje nevyprchala neuvěřitelně tíživá a minimalistická atmosféra. Za to každopádně nemohl jenom příběh, ale ve své podstatě naprosto perfektně natočený film, který nemá chybu jak v atmosféře, vizuální stránce, tak především hudbě, která s filmem dělá neuvěřitelné kousky. Například úvodní titulky se mi s hudbou líbili tak, jak hodně dlouho žádné. Celé to ale mělo spád a Ryan Gosling mi dokonce naplno předvedl, kdo skutečně je a jak dobrý herec se v něm skrývá. Díky tomuto filmu na něj totiž nikdy nezapomenu a budu se těšit na každý jeho další příspěvek do světa kinematografie. (07.05.2012)