Čaroděj ze země Oz

Když uslyšíte o Čaroději ze země Oz, tak už uvidíte nejdříve přicházet pověst a až za několik hodin se dokulhá film. Ze všech směrů jsem o tomto snímku začal slýchávat, což pro mě byl jasný signál k tomu, abych tento kult uviděl i já. Musím se přiznat, že jsem byl většinu stopáže nadšený. Pokud se někdy rozhodnu vypustit své pulce do rybníku a obohatit tak lidstvo o dalšího mimořádného, úžasného, skvělého, krásného, inteligentního a vtipného člověka, tak to bude právě tento film, který vytvoří dítěti základy jeho myšlenkového systému. V této zdánlivě obyčejné pohádce je totiž téměř vše, co by mohlo být pro dítě takovou nutnou prerekvizitou pro vstup do úspěšného života. Tedy minimálně drtivou většinu stopáže to tam bylo. Neskutečně mě zklamal závěr, ve kterému byla partička přátel podvedena a obdařena bezcennými tretkami. Je klidně možné, že jsem nepochopil, co se básník pokoušel říct. Ano i toto se mi jednou až dvakrát za 10 let stává. Nicméně, přišlo mi to nesmírně laciné, povrchní a ubohé zakončení pohádky, která do té doby měla pořádnou hloubku. I přes tento omyl se ovšem jedná o skutečně mimořádnou pohádku, na které se absolutně nepodepsal pověstný zub času. Ani se mi nechce věřit roku vzniku filmu. Těžce nadčasové dílo, které je mnohými právem vynášeno do nebes. A v pozadí všeho nás doprovází jedna z nejnádhernějších písní. (25.03.2018)

Jestli mají být Američané na nějakou pohádku právem hrdi, byl by to nejspíš Čaroděj ze země Oz. Díky kolorované verzi bychom ani zdaleka neřekli, že byl film natočen v roce 1939. Moc se mi líbila Judy Garland, ale co mě nadchlo byly masky a výprava. K tomu nádherné písničky a taky masové scény, se kterými měl Flemming zkušenosti, vždyť ze stejného roku pochází Sever proti jihu. Neříkám, že by byla lepší než ty naše, ale takovouhle pohádku nemáme. (11.05.2009)

Shlédnutí Čaroděje jsem neustále odkládal, jelikož jsem si pod tím představoval něco jako filmy Tima Burtona, což opravdu není můj šálek kávy. Sice se ukázalo, že Burton z Čaroděje ze země Oz hodně čerpá (Mlaskaly převlekl do latexu a hle, máme Umpa Lumpy, jak zvrhlé), ale na rozdíl od jeho filmů je tahle nesmrtelná klasika přes svou přestřelenou vizualizaci snesitelná, a co víc - dokonce docela příjemná a zábavná. Vadil mi snad jedině nejpodivnější lev v dějinách kinematografie, na druhou stranu alespoň není glorifikován jako král zvířat a pán tvorstva, jak je ve 20. století zvykem, což je pro mne další plus tohoto filmu :). (20.11.2012)

Chytře zrežírovaná roztomilá pohádka se zřejmě nelíbila české distribuci, a tak ji opatřila tím nejpříšernějším možným dabingem. V roli Dorotky by snad byl lepší i šeplající Trávníček se záduchou. Za tuto pohanu ovšem původní film nemůže, může však za svúj nehorázně sentimentální konec. Škoda, celou dobu to byl skvělÿ film, ale čeho je moc, toho je příliš, i kdyby to bylo důležité sdělení, že všude dobře, doma nejlíp. (19.02.2020)

Hollywoodská technicolorová pohádka nezklame ani v novém století, přítomnost hned pěti režijních velikánů se zkrátka na celkové vizuální estetice a svěží výpravnosti zapřít nedá. Obraz vypadá opravdu krásně, byť na takhle ostré a křiklavé zabarvení nejsme moc zvyklí, titulní postavičky se vydařily herecky i charakterně (zbabělý lev je skvělý) a primitivní obsah podpořený do zblbnutí se opakující ústřední melodií plní svůj účel coby zprostředkovatel formálně kreativní výpravy a chytré situační komiky také na jedničku. A co se týče toho humoru, chvílemi je to pochopitelně dětinské, ale například závěr u čaroděje mě svými nadčasovými satirickými myšlenkami vyloženě srazil do kolen. 85% (09.12.2015)