Hunger Games

Hunger Games aneb dystopie pro teenagery využívá mnohokrát v literatuře i ve filmu použitého konceptu vybíjené v aréně. Nějaké hlubší psychologie nebo přesvědčivého zobrazení společnosti se pochopitelně nedočkáte, ale kdo by to od hollywoodské produkce tohoto typu taky čekal. Rozsah násilí je uzpůsobený cílovému publiku, takže kdo si představuje nekopromisní drsnou akci, zákonitě musí být zklamán. Právě s ohledem na cílový segment divácké obce ale snímek funguje obstojně po emocionální stránce, zdařile pracuje se sentimentem a relativně nosná je rovina vztahového trojúhelníku mezi dospívajícími hrdiny. Filmu hodně pomáhá obsazení, mladé hvězdičky v čele s charismatickou Jennifer odvádí svou práci spolehlivě. Kýčovitě naopak působí vyobrazení společenské smetánky z Kapitolu, které vypadá spíš jako nechtěná parodie amerického televizního šoubyznysu křížená s drogovým tripem filmového kostyméra. I když mám k cílovce hodně daleko, vzhledem k Jennifer bych se patrně přiklonil ke 3. hvězdičce, nebýt šíleného střihu, který film potápí především v akčnějších scénách. Celkový dojem: 45 %. (31.01.2022)

// Ne, tohle fakt není další Stmívání, 2/3 toho filmu jsou parádní, rozklepaná kamera mě baví, atmosféra hustá, herci ve vedlejších rolích taktéž, ale co jsem nemohl vystát byly pasáže od prvního polibků a dál. Snad bude druhý díl chytlavější, obejde se bez otravných klišé a dějově trochu přitlačí na pilu. Chtělo by to. (20.04.2013)

Nečekal jsem moc a dostal velmi sympatický únik od reality!! Tu a tam jsem byl na vážkách, ale když to vezmu čistě pocitově, tak jsem se prakticky vůbec nenudil. Čerstvý popkulturní fenomén vtáhne od první minuty do totalitní společnosti budoucnosti, kterou zpustošila válka, a Spojené státy jsou rozdělené do sociálně rozdílných sektorů. I z toho posledního, dvanáctého, musí být vysláni dva zástupci, kteří se při oněch Hrách poperou o holý život. Lidé se (když nejde o jejich potomky nebo známé) baví, alespoň někde to tak má vypadat. Ostatně celé to společenské uspořádání je dosti nepřesvědčivé, stejně jako celá reality-show (až po čtyřiaosmdesáti ročnících her někdo oklamal systém – viz závěr), vize jsou matné, velké myšlenky jakbysmet. Vše je rozehrané tak nějak na půl plynu a mnohdy i bez jasného vyznění (třeba finguje dvojice z dvanáctého kraje svou zamilovanost jen pouze pro kamery?). Je navíc jasné, že by taková hra se zvláštními pravidly, do kterých zasahují dle libosti operátoři u počítačů (podle čeho jednotlivým hráčům nadržují?), v podání dětí nefungovala. Ač to tak možná nevypadá, jsou to ale spíš takové popichovačné poznámky. Protože přímočarý děj (i když délkou přepálený) o zcela herecky suverénní Jennifer Lawrence, která se obětuje pro svou sestru, mě prostě bavil. Syrový audiovizuál podporuje slušná hudba, režisér Gary Ross jednou nabídne slušnou a nápaditou akční scénu, pak dost rutinní nepřehlednou akci. Jako vypravěč ale obstál. Stejně jako herci ve vedlejších rolích. Krotké a opatrné Hladové hry pro náctileté – ale s přivřením oka potěšily i ty o dost starší!! (10.04.2012)

Netrefím šípem z luku nosorožce ani na vzdálenost úhlopříčky monitoru, každá větev stromu pode mnou spolehlivě praskne, každou čtvrthodinku se můj žaludek hlásí o potravu a masakrování bližního svého nepatří mezi mé záliby. S touto výbavou bych byl bezpochyby první obětí hladových her, ale to neznamená, že jsem si neužil trochu neoriginální brutality, při které jsem však zlehka spílal střihači za malou aktivitu jeho nůžek. (30.10.2012)

Hunger Games rozhodně nechce působit jako podřadné béčko, či lacinná jednohubka, nejspíš proto akčnímu "běsnění" předchází celá hodina vykreslování zákonitostí kastovní společnosti. Bohužel film absolutně selhává v pokusech o celistvost, či komplexnost. Předkládané střípky musíte usilovně "číst jako knihu", tzn. doplňovat scenáristické mezery a přešlapy vlastní představivostí. Teprve pak se vám před očima odhalí poměrně zajímavý futuristický svět. S příchodem do arény a tedy s příslibem pořádné akce se dočkáte ještě většího zklamání. Pokud dříve existovala v pravidlech filmu jistá benevolence, pak aréna je naprostý chaos, kde si filmaři v zájmu puberťácké efektivnosti dělají, co chtěji. Funkčnost environmentální kontroly hravě pokoří i méně ambiciózní Chata v horách, neustálé prostřihy na kontrolory hry vytrhávají z atmosféry o přežití (srovnání s Battle Royale = nebe a dudy). Není v tom humor, ani emoce (pokud nepočítáme ty po Twilightovsku umělé). Vše je nechutně korektní, hrdinka nemusí činit žádná těžká rozhodnutí (např. morální dilema typu zabít, či ušetřit... vlastně nemusí zabít téměř nikoho) a celkově postavy jsou šíleně dementní... Koneckonců i druhý díl je důkazem toho, že to jde udělat o dost líp. 4/10 (11.12.2013)