Lovci zločinců

Fascinující, kolik je tu kategorických hodnocení, založených jen na pilotu... ale lidi jsou holt různí. Zpočátku jsem měl sám trochu pochybnosti, ale nakonec jsem dal celou sezonu, hlavně díky opravdu funkční chemii mezi postavami - ač nikdo z těch herců sám o sobě show táhnout nemůže, přesto to takhle dohromady prostě nějak funguje. Dokonce i na vyšeptaného neherce Javiezela jsem si časem zvyknul. Jednotlivé případy vyhozených čísel jsou dostatečně pestré, a postupné odhalování minulosti jednotlivých charakterů je dávkováno právě tak akorát, aby mě ty s případem nesouvisející flashbacky neštvaly. A konec opravdu navnadil na další sezonu, doufám, že bude. (28.07.2012)

V tomto seriálu je odkaz na knihu Falešní bohové. Dá se říci, že Petronella Vivar (postava z této knihy), je Root (z tohoto seriálu). Následuje citace ze seriálu: Finch: „Řekněte, kdybyste něco potřebovala.“; Root: „Jen knihu z vozíku. Vrchní polička, třetí zprava.“; Finch: „Falešní bohové, pseudoepigraf v dnešní době? Lehké čtení, slečno Grovesová?“; Následuje úryvek z knihy Falešní bohové: Byla vysoká, a přitom půvabná. Seděla za psacím stolem z javorového dřeva, který se v její rodině dědil z generace na generaci, a o němž její otec hrdě prohlašoval, že jej sám Císař daroval jeho prababičce po nástupní ceremonii na Uralu. Pozlaceným mnemoperem, jehož reaktivní hrot vycítil její vzrušení a nedočkavě sebou škubal, poklepala na datatablet. Organické krystaly pera zachytily myšlenky z čelních laloků jejího mozku, a na slabě zařícím displeji tabletu se objevovala náhodná slova. Křížové tažení... Hrdina... Zachránce... Ničitel. Usmála se, a smazala ta slova letmým pohybem dokonale pěstěného nehtu s okrajem vyleštěným až na fraktální úroveň, pak se pero rozlétlo po displeji. Mé srdce plesá radostí, a hruď se mi dme ctí, že jsem to právě já, Petronella Vivar, palatina majoria domu Carpinus, kdo zapisuje tato slova. Po mnoha dlouhých letech jsem putovala z Terry, a zažila jsem přitom četné těžkosti a strázně... Petronella se zamračila, a rychle vymazala slova, která napsala; rozzlobená sama na sebe, že bezděčně napodobila přesně tu nepřirozenou afektovanost, jež ji tak dráždila v dílech kronikářů, zasílaných z přední linie Velkého křížového tažení. _ _ _ Zajímavostí je, že herečka Amy Acker (hrající Root), se narodila 5.12, což je téměř stejný den, jako narození mého spolu-studenta Valentise ze střední. (: Vysoce kvalitní scéna ze seriálu (se zednářskou podlahou!): https://www.youtube.com/watch?v=18RYreNOIKk ✔ (20.01.2014)

Dal jsem si tři úvodní epizody a jediným pozitivem na tomto seriálu jsou efektní prostřihy zachycené všudypřítomnými bezpečnostními kamerami. Flashback sem, flashback tam, takže jedinou motivací pro sledování seriálu je opět skládání puzzle. James Caviezel je starý dědek bez špetky charismatu a Michael Emerson hraje zase toho svého Bena ze Ztracených, tentokrát s brejličkama. Dějová náplň veškerá žádná, respektive nudná, nezajímavá. Holt, není všechno zlato, co má na sobě třpytící se nálepku J. J. Abrams. Dále nesleduji, nehodnotím. (14.10.2011)

Pomalý začiatok, ale od polovice prvej série veľmi kvalitná záležitosť. Inteligentné zápletky, dôkladne spracované postavy, výborné obsadenie, originálne naratívne postupy, napätie, emócie a ešte aj prekvapivo príjemný humor. Vždy, keď Michael Emerson na začiatku rozpráva o tom, ako nás the machine sleduje na každom kroku, dostanem taký mierny záchvat paranoje :-) Ešte aj koniec seriálu bol klasa. (23.01.2013)

Mohl to být chytrý mix Minority Report a Nepřítele státu, ale nakonec je to jen průměrná epizodní kriminálka. Náznaky o propojení dílů naprosto minimální, stejně jako flashbacky hlavních postav (které nikdy nejdou do hloubky a daly by se nahradit kratším rozhovorem). Naštěstí je tu dostatek nenáročné akce, která se ale začíná s přibývajícími epizodami opakovat... V druhé polovině série nastává mírné zlepšení. Případy jsou zajímavější a hlavně ke konci série se konečně trochu řeší i hlavní příběh. 65% 2. série: Mnohem častější narušení konceptu jednoho případu na epizodu, nové a vracející se vedlejší postavy, větší propojenost a odlehčenost. Pořád je to sice v základu stejná oddechovka, ale zábavněji podaná. 70% (23.12.2011)