Hobit: Bitva pěti armád

Poprvé jsme si mysleli, že jde jen o drobné klopýtnutí, jen trochu pomalejší rozjezd. Podruhé už ale bylo jasné, že tahle trilogie je o třídu slabší než Pán Prstenů a to jak svou dramatičností a epičností, tak i režií. Trojka už je jenom rozumné zakončení, kde na první pohled sice všechno vypadá tak jak má, ale dotažené k dokonalosti není v podstatě nic. Za zmínku stojí snad jen vynikající proměna Thorina Pavézy a finální souboj na ledových krách. Zbytek je digitální bordel bez ladu a skladu, který se nedá srovnat svou dravostí a syrovostí se scénami např. v Morii ze Společenstva prstenu - což trestuhodně šokuje, bohužel v negativním slova smyslu. Charaktery a jejich motivy jsou načrtnuté tak akorát, aby se to líbilo a vizuál je patřičně načechraný, což se samozřejmě očekává jako standart. Pořád stejné výlety scénáristů do různých minipříběhů (děti ve městě atd.), pár mýtických postav se ukáže jenom tak aby řeč nestála a vše uzavírá nepřehledná, digitální, rádoby opulentní bitva. O deset let starší trilogie je po všech (!) stránkách lepší. 10 let rozdíl ve vizuálu jakoby vůbec nebyl - neuvěřitelné. (14.12.2014)

Jak to vyjádřit. Kouzlo Pána Prstenů, kvůli kterýmu se na Hobita hrne kritika, je nepřekonatelný. I u mě je LOTR trilogie srdcovka, ke který se - narozdíl od Hobita - budu vracet mnohem častěji. V LOTRovi všichni čučeli na ty epický bitvy, na dechberoucí hudbu, triky, trochu těch komickejch scének a strhující a perfektně zachycenou mytologii. A protože ohromnej úspěch LOTRa potvrdil, že na tohle budeme slyšet, Hobit od všeho servíruje ještě víc a tak nějak se očekává, že zase budeme všichni padat na kolena. Jenže to kouzlo něčeho novýho, co z LOTRa dělá legendu, je pryč. LOTR se točil z Jacksonova zápalu a nadšení pro látku, Hobit proto, aby se Středozemě vyždímala do posledního materiálu, když se ukázalo, jak to sype. A právě tenhle rozdíl dělá podle mě nejvíc. Ale i tak vřele díky za Hobita a je dobře, že točil Jackson, jen není na místě čekat, že budeme opět všichni paf jak malí jardi. Tu jednu hvězdu strhávám za naprosto PROSRANEJ potenciál draka. První díl vnadí, druhej díl vnadí a dá nám trochu ochutnat a ve třetím to po deseti minutách odpíská? A přitom právě Smague byla nejlepší postava i záporák celýho Hobita. Tohle mě teda nasral. Ta obr bitva byla sice parádní, ale radši bych čuměla na draka, co demoluje na co přijde. A pak ještě - proč udělali z Gandalfa takovýho senilního dědu, co stráví půl filmu v kleci? Kde je ten respekt, co z něj v LOTRovi šel? Ale vyzdvihuju Lee Pace, jehož Thranduil si sice mohl odpustit kecy o lásce, ale i tak je to suverénně největší machr filmu a jeho způsob sekání hlav parožím je mi velmi sympatický. Několik krásnejch scén - trpasličí formace a výskok elfí linie, fajfka, sympaťák Bard - výraznější než všichni trpaslíci - umoudření Thorina a jeho vstup do bitvy a i Azog je fajn. Ovšem 3D je strašně otravný a zcela a naprosto K HOVNU! Už se na to vyserte, sakra, a točte postaru! (10.01.2015)

Akorát jsem dočetl knižní předlohu a lze jen obdivovat, jak se scénáristům a režisérovi podařilo rozšířit (tak, aby to do děje přirozeně zapadlo), celý příběh o třeba jen naznačené věci v knize a zároveň přidat pár postav, které příběh obohatili tak, aby si i ten, kdo knihu nečetl a viděl třeba jen trilogii Pána prstenů, přišel plně na své. Všechny 3 díly mají u mě maximální hodnocení a jako knižní adaptace filmy řadím mezi absolutní špičku, kdy filmové zpracování překonává knižní předlohu. (23.07.2015)

Jako obvykle, hodnotím až poté, co je hype pryč. Pokud bych popisoval jako zážitek z třeba hudebního díla, nefunguje moc dynamický rozsah, tj. nemáme tu tiché pasáže, ale muzika do toho řeže celou dobu naplno. Ani zde si moc nevydechneme. Ke zbytku dojmů, je to pompézní, narozdíl od knihy velmi dospěle podané, dokonce i konflikt s Arcikamem. Dobré, chvalitebné... (13.03.2015)

No, název sedí. Neočekávaná cesta nabídla nostalgii a nosný dějový oblouk, Šmakova dračí poušť snaživé digibláznění bez hlavy a paty a v Bitvě pěti armád... se to řeže. Nečekejte plnokrevný třetí film. Spíš jde o druhou polovinu dvojky, která kašle na expozici a snaží se stát na Thorinově podivné cestě k šílenství (uf). Jackson se ale někde v půlce probere a začne sypat z rukávu to, co všichni chtějí vidět. Samotná bitva sice zásadně neoslní, protože se v ní řežou akorát digitální skřeti s digitálními elfy a trpaslíky. Asi 45 minut před koncem filmu se ale pár hrdinů vydá na osobnější misi a díky bohu z toho vypadne velmi nápadité a osudové finále, u kterého konečně přestanete nadávat na zelená pozadí a začnete Thorinovi, Legolasovi nebo Kilimu fandit jako o život. Jackson tak doslova za pět minut dvanáct sebere poslední režisérské síly. A vykřeše z tuhých soubojů a osobních momentů fajnovou rozlučku s jednou z nejoblíbenějších ság 21. století. Úplně zázračné zlepšení samozřejmě nečekejte a pořád platí, že se x věcí mělo provést úplně jinak. Závěrečný druhý dech (a všudypřítomný magor Alfrid!) ale za poslední návštěvu kina přeci jen stojí. (7/10) (11.12.2014)