Všichni dobří rodáci

V podstatě vrcholové filmové dílo V. Jasného. Precizní a dlouhé přípravy splnily svůj účel a režisér zde zanechal naprosto dokonalé vypovídající dílo o atmosféře poválečného období v ČSR. Role psané na tělo každému herci, jsou jasně znát, ovšem morální a lidská spravedlnost v postavě Františka, je vrcholem celého filmu, což byl také režisérův záměr. (05.02.2013)

Klenot československé kinematografie! Jasného mozaika rozmanitých charakterů jedné moravské vísky lze lehce přenést na národní úroveň a nastavuje nám tak ono pomyslné zrcadlo… A navždy bude také působit jako varování před dobou, která se doufám už nikdy nevrátí! Skvělé herecké výkony všech zúčastněných jen umocňují nezapomenutelný zážitek z tohoto snímku! Hrozně moc děkuji za digitální vyčištění a znovuuvedení tohoto českého filmového pokladu do kin, vidět českou hereckou elitu na velkém plátně bylo opravdu nezapomenutelné. „Zlá bylina nevyhnije. Lepší odcházijou, enom my potvory ostáváme.“ (10.08.2013)

Bezkonkurenčně nejlepší film Vojtěcha Jasného a patrně i nejlepší snímek věnovaný tématu združstevňování české vesnice. Jasný ho natočil po řadě let, kdy scénář nemohl z pochopitelných důvodů projít dobovou cenzurou. Pomohlo až období reforem na konci 60. let a osobní zásah Dubčeka. Na filmu je patrná tvůrčí zpřízněnost Vojtěcha Jasného s jiným významným českým režisérem Karlem Kachyňou. Je to podobně poetické, se zaměřením na obrazovou složku, pečlivý výběr herců a jejich vedení. Je zajímavé, že i když film nejde ve svém zobrazení neutěšených poměrů 50. let až na dřeň, protože politická perzekuce a atmosféra ve společnosti byly ve skutečnosti horší, do dneška nevznikl ve svobodných tvůrčích poměrech film, který by Rodáky dokázal překonat nebo se jim aspoň přiblížil... Celkový dojem: 95 %. (21.07.2009)

Celá řada význačných českých intelektuálů se drahnou dobu snaží a snažila popsat a vytyčit typický český národní charakter, ve filmově populární rovině se to asi nejlépe podařilo režiséru Vojtěchu Jasnému. Všichni dobří rodáci se tváří jako kronika jednoho přátelství a jeho rozpadu na pozadí civilizačně těžkých let, kronika jedné moravské obce, kronika života na venkově - Vojtěch jasný ovšem nahlíží na líčenou ves spíše umělecky, jeho popis je lyrický a jeho film v intencích Nové vlny spíše Menzelovsky poetický. Ona snaha popsat to nejtragičtější období moderních českých dějin rastrem relativizujícího pábitelství a poetického přístupu k realitě oba autory spojuje, ale Jasného otisk má (alespoň pro mne) větší emoční účinek a dopad. Jestliže Menzel popisuje (zpoetizovanou) realitu nucených prací, Kachyňa (mrazivou) realitu politických procesů, pak Jasný uzavírá (chronologicky tomu bylo ale naopak) celou triádu (lyrizovaným) popisem kolektivizace. Filmové vyprávění členěné do kapitol v chronologické posloupnosti, uvozené osudovými místy, kde se ,,hýbou" dějiny dané obce (lom), povýšené do nadčasového obrazu symbolickými obrazy a scénami (asi nejsilnější je bílý kůň bez uzdy a sedla pobíhající krajinou), lyricko-epický rozměr filmu, jakoby Vančurovsky obrazný komentář vševědoucího vypravěče (tím se blíží vypravěči Markéty Lazarové), rytmizované střídání detailů a celků (celky krajiny jsou mnohdy vizuálně estetizovány a nesou v sobě lyrizaci filmového tvaru - vítr ženoucí sníh krajinou, východ slunce, lány zralého obilí vlnící se pod poryvy větru, rej masopustních masek...), originální práce s kompozicí záběrů - např. košatý strom vycentrovaný v celku záběru, i velmi originální odlišení filmové skutečnosti a metafyzických okamžiků (okamžiky smrti) - tím se Jasný blíží třeba k Jakubiskově Tisícročné včele či předjímá filmové projekty realizované až za desítky let... Co konstatovat závěrem? Všichni dobří rodáci jsou patrně nejzávažnějším československým filmem kondenzujícím v sobě esenci Nové vlny...a pro mě osobně nejlepší československý, potažmo český film všech dob... Podobné filmy: Skřivánci na niti, Ucho, Sestřičky, Žert, Tichá bolest (09.12.2008)

Film, který vypovídá o odpornostech, které u nás komunisti prováděli v 50. letech. Zestátňování majetků. Příběh se odehrává v Kelči, ale místní na to nechtěli vzpomínat. Takže si to Jasný natočil někde na Vysočině. Film byl pochopitelně trezorová záležitost, takže se na veřejnost dostal asi až po revoluci. Objevuje se tu spousta známých českých herců. Jako například Radek Brzobohatý nebo Vladimír Menšík. Ti lidi o všechno přišli. Soudruzi si všechno vzali do družstva. Vážně hnus! Menšík na konci umře po svém pokusu o zmrzačení, aby se vyhnul vězení. (31.01.2013)