The Nun's Night
Režie:
Karel KachyňaKamera:
Josef IllíkHudba:
Jan NovákHrají:
Jana Brejchová, Mnislav Hofmann, Gustáv Valach, Josef Kemr, Josef Elsner, Čestmír Řanda st., Jaroslav Moučka, Josef Větrovec, Valerie Kaplanová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Podzim a zima 1950: Do Týnce se po sebevraždě statkáře Konvalinky vrací jeho dcera, bývalá jeptiška. Zjitřené náboženské cítění a odpor proti násilné kolektivizaci vedou k tragickým událostem, které vyvrcholí během štědrovečerní noci... Tato syrová balada je jedním z nejpůsobivějších filmů autorské dvojice Karla Kachyni a Jana Procházky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (104)
Typicky Kachyňa. Spousta retrospektiv hned na začátku, zmatené obrazy, rychlý střih. Vyprávění v tom zaniká a ztrácí logiku a bohužel i hloubku. Na konci ve tmě jsou jen šmouhy, takže není nic vidět. Tyto vady jsou bohužel takové, že ničí celkový dojem a na jejich základě musím jít s hodnocením níže. Což mne mrzí. Takže zbylo šedesát, a i z toho musím uloupit dvacet za ten konec. Mám pocit, že tomu chyběla pointa. ()
Nádherný obraz, mnohovrstevnatá malba tmou a chabým, skomírajícím plamenem svíček. Symboly, scény jako křížová cesta odnesou diváka až do půlnoční mše a ve studiem větru nechají samého v poli. ()
Závěr mi trochu uniká, ale tak to třeba má být - čtyry nebo pět? Sem úplně blbej, jezdim s koňma. ()
Noc nevěsty Karla Kachyni je neprávem málo uvaděný snímek a přesto se jedná a výborný film ono v te době se pustit do ideologisticko-náboženské téma byla odvaha ale Karel Kachňa byl režisér který se nikdy nebál ukázal svůj pohled na dané téma. ()
Kvalitní dílo pana Kachyni a Procházky parádně zahrané herci. Kachyňa to s herci uměl lépe než dnešní režiséři. Hodnocení: 75 % ()
Vynikající , syrově natočený film , musím dát 85 % a 5 hvězdiček .... . ()
takove RUDIMENTALNI... V amerike ROCK&ROLL cadilaky predvecer sexualni revoluce a v Komunistickem ceskoslovensku sa znarodnuji kraaavy temer bez odporu vesnicanu. Ty VOLE! Nektere filmy se daji videt jednou. Pouze... Slabsi Kachyna. ()
Patrně i díky letnímu kinu na LFŠ 2023 neuvěřitelně sugestivní zážitek, kdy sledujeme osudy obyvatel vesnice, ve které dojde na začátku k sebevraždě statkáře. Přijíždí jeho dcera, bývalá jeptiška, jejíž fanatický mysticismus uhrančuje místní obyvatele a je v dokonalém kontrastu k postavě Picina, který plně věří v kolektivizaci. Vše pak vyvrcholí Štědrým dnem, který je katarzí boje obou postav. Je zajímavé, že ani jedna z nich není sympatická a těch nesympatických nebo nepříjemných scén je tu plno. Od odvádění dobytka za doprovodu kapely, přes mlácení podomka, až po svéhlavost jeptišky na konci filmu. Vedle vynikající Jany Brejchové si cením i výkonu Mnislava Hofmanna, jehož ztvárnění Picina bylo dokonalé. ()
Lidská pýcha je největší zlo. ()
Vynikající film, který většina zde komentujících vnímala jinak než já. Problémem Slečny (výkon Jany Brejchové byl fantastický!) nebyl zde tak často zmiňovaný náboženský fanatismus, ale pýcha, povýšenost a neschopnost soucitu (a patrně také pokrytecví - viz. krajkové prádelko ukrývané pod ostentativně nošenými hrubými šaty). Ani Picin není žádný komunistický fanatik, a když vzpouzející se sedláky varuje, je v tom spíš zájem ochránit je, než vyhrožování či snaha o konflikt. I jejich posměšky a útoky příjmá s pokorou. Proto také z pomyslného souboje dvou hlavních postav vychází lépe Picin - zatímco Slečna kolem umírající bezcitně projde, on tiskne její mrtvé ruce, zařizuje pohřeb a nakonec (i proti svému přesvědčení) zapaluje u její hlavy svíčku (možná paralela k podobenství o Milosrdném Samaritánovi). Právě tak scéna, kdy bývalí sedláci vyhánějí z kostelních lavic staré lidi, aby si sami mohli sednout, dává tušit, že poměry v této vesnici před kolektivizací nebyly žádná idylka. Ani závěr mi nepřipadal nedotažený či useklý - i když chápu, že někteří diváci patrně očekávali, že film skončí nějakým masakrem v podání SNB nebo LM, aby měli jasně (a pohodlně) rozlišené dobro od zla, jak jsou zvyklí ze současných snímků pojednávájícím o tomto období. ()
Mnoho povyku pro nic. Zřejmě se jedná o velké umění, ale ničím mě tento film neoslovil... ()
Zatím jediný film Kachyni, který mě vůbec nebavil. Dokoukal jsem to, ale ani konec nic zajímavého nepřinesl a musím tedy jít proti místnímu proudu a dát nízké hodnocení. ()
Podobenství o kolektivizaci, potažmo celém bolševismu, prostřednictvím víry. Po shlédnutí snímku Ať žije republika, který je grandiózním bijákem, je sledování tohoto dramatu trochu nudné, rozhodně jde ale o velice odvážný zásek! Jana Brejchová hraje podobnou postavu jako o patnáct let později ve Svobodově Zániku samoty Berhof. Mnislav Hofmann má zajímavou mimiku a velmi se podobá Františku Štormovi(Master´s Hammer) v současnosti. Gustáv Valach dělá pitomce tak dokonale že mu to věříte, ten tam je přísný hajný Straka. Valerie Kaplanová je sice ještě bez vrásek a vidíme ji zde dokonce odhalenou, ale je vyžilá jako v poslední desetiletce svého (filmového) života a má dokonce i stejně skřípnutý hlas, moc rád bych ji slyšel hovořit jako mladou dívku... Zajímavý komentář: Adam Bernau ()
Film se zaobírá násilnou kolektivizací československého venkova 50. let 20. století, vztahy na vesnici na pozadí tohoto dění, odporem místních velkostatkářů proti novým pořádkům, silným pro dnešní českou společnost již dávno ztraceným náboženským a pověrečným cítěním. Jedná se o velmi reálný, syrový, dramatický a poučný dějinný výsek obrazů a vztahů na československé vesnici té doby. Mimořádné herecké výkony s celou plejádou zasloužilých umělců filmového obrazu, psychologické prokreslení jednotlivých postav a skvělá kamera ze snímku činí nejen velmi působivou, ale také zajímavou podívanou. Zamrzí určitě nedostatečně ucelený a trochu odfláknutý závěr filmu. ()
Jen ten kdo ldy byl v necem jako je cervena stodola to muze pochopit. Ja se ne a to nekoukal driv, protoze se cakla jak zase nekdo dostane vidlema pod zebra, ale ono to tak velkolepe opravdu bohuzel neni... ()
Film krásný i když ke konci poněkud zmatený. Nějak jsem nepochopil tu střelbu a už vůbec ne tu ze samopalu. Do toho se všichni modlí v kostele a jeptiška najednou omdlí, farář, který se jí ještě před chvílí bál, ji seřve jako koně. No nevím ale i tak za čtyři. PS Brejchová byla super volba, Janžurovou bych si zde nedokázal vůbec představit. ()
Film byl uveden ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1990/91. A byla doba zlá a ledová - 50. a 60. léta a je to tam všechno. Uzurpátorství moci, víra i fanatismus, obětování i nestálost a blbost lidská. Opět velká nádhera od této dvojice. ()
Uživatel Enšpígl dobře vystihuje film i mé cítění. Vlastně jsem si nikdy ani neuvědomil, jaké to asi bylo odevzdat své do JZD. Kachyňa výborně vystihl atmosféru té doby a přináší tak silný filmový zážitek. 80%, 26.9.2014. ()
Mrazivě sugestivní film o komunistickém i náboženském fanatismu. Příliš ponurá a šedivá atmosféra naprosto odlišného světa, než ve kterém nyní žijeme. Chvílemi jsem měl pocit, že se dívám na něco, co se odehrálo snad někdy před dvěma staletími a nikoli "jen" před 65 lety. ()
Ať už stál tenkrát Kachyňa na jakékoli straně barikády, já sledoval a prožíval tento snímek z té protikomančské. Takže jsem v tom viděl přepeknou čenichovku na solár kolektivizace. Strhující atmosféra a neuvěřitelné tempo nedají člověku spát. Snad jen ty sexualistické choutky místního blázna snímku trošku škodí. Jinak je ale radost pohledět. No a z mého pohledu se povedlo docela i pěkně vykreslit komanče, jen škoda, že se tenkrát lidi netrkli a nehnali je svinským krokem pryč. ()
Související novinky
Filmová ocenění benátského festivalu
Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)