Vraždy podle Jidáše

Rutinní pásovka, která si může vesele hovět na poličkách videopůjčoven, jelikož do originality chybí tomuto filmečku docela hodně ve všech směrech. Hustý déšť s modrou oblohou v pozadí se ještě skousnout dá, ale nudná story, lacině opřená o náboženský fanatismus bez silnějšího dramatického oblouku, s ledabyle nahozenými charaktery (navíc s trapně vyrobeným flashbackem pro ten ústřední) a bez nulové aury tajemna kolem vraha, už přejít bez povšimnutí nejde. Nuda to není ani minutu (řemeslník je Mulcahy více než solidní), ale všechno už někde bylo… a v lepším. (07.01.2007)

Christophere Christophere, ještě štěstí, že i ty občas získáš roli v nějakým dobrým filmu, jinak bych ti už nikdy nevěřil a na žádnej novej film se nepodíval (jako to provozuju se Stevenem Seagalem a Dolphem Lundgrenem a J-C VanDammem). Má to sice trošku podobnou zápletku jako Sedm (fanatický náboženský cvok vraždí za cílem očištění lidstva a svého zvýraznění), ale jinak to moc podobný není. Je to taková lehčí černější zábavná detektivka. Ne tak náročný, jako Sedm, ale ani nijak blbý nebo šedý nebo nudný. Řekl bych, že kdyby tam přibylo trochu víc té temné atmosféry, tak by to byl zatraceně dobrej film. (12.02.2006)

Srovnávání s filmem Sedm se sotva někdo ubrání a podobný osud potkal stejný rok i Sběratele kostí. Otázkou tedy zůstává, zda by film uspěl, kdyby nikdy nevznikl Fincherův kult a tím okamžitě vyvstává další, zda by byl vůbec natočen. Nezbývá než se střízlivě oprostit od termínů: inspirován, vykradený nebo plagiát a hodnotit to, co zbylo. Domnívám se, že slušný, velice morbidní krimi-thriller, kde režisér vytěžil ze slabého scénáře řemeslné maximum a Christopher Lambert překročil svůj stín. (23.05.2008)

Ano, nedá se zapřít to, že se jedná o jakousi "kopii" Fincherovy Sedmičky, rozhodně se chci vyhnout porovnávání obou filmů (ikdyž se to nabízí - déšť, temné interiéry, jakási podobná dějová linie, brutální vraždy...). Vraždy podle Jidáše budu hodnotit samostatně: pro mě příjemné překvapení. Solidní thriller s dobrým Christopherem Lambertem (u mě navždy jako Rayden z Mortal Kombat), s parádní atmosférou, kamerou (+ krásné průlety kolem Lamberta, - zkřivené obrazové záběry) a nic pro slabší povahy. Jedny z nelepších momentů ve filmu byly výborná scéna v malířském ateliéru a následné pronásledování zamaskovaného vraha a závěr s miminem. Prostě u mě dobrý - poctivých 75%. (23.03.2007)

Tohle mě vždycky bavilo více, než Sedm, k němuž je to, ne zcela právem, přirovnáváno. Podobně šáhlí inteligentní psychouši si dokáží vydobýt jistou mez sympatií a v době vzniku filmu měli své žně. Tady je trochu škoda, že on sám o sobě není moc sympatický a odhadnete ho hned, jak se objeví na place. Lambert rozjíždí své klasické kouzlo - je skvělý, i když v podstatě nic nepředvádí. A při tomhle filmu mě napadlo, že by si manželky podobných hrdinů zasloužily nějakou svou studii (třeba až půjdu někdy v příštím století na vysokou), protože ač bokem, jsou výrazné a pro pozadí příběhu a hlavního hrdiny určující. Jen považte, tahle, manželka Posledního skauta nebo Travolty v Tváří tvář. Mají toho tolik společného a tolik každému tomu filmu dají, že ač před kamerou ne moc výrazně, nejsou nijak marginální. (30.06.2016)