Báječná léta pod psa

Oproti knize trochu nešťastně osekané a naopak přidané pasáže s předlohou příliš nekorespondují a působí jaksi nepatřičně, uměle. Kdybych nečetl knihu, možná bych jednu * přidal. (05.04.2011)

Knížka se mi líbila, ve filmovém zpracování mohlo být více mých oblíbených scén. Ale rozhodně film nenudí. A to carpe diem... (24.02.2012)

S Báječnými léty pod psa mám jeden problém. Obsahuje pár postav a scén, které mě ohromně baví (Vl. Dlouhého, L.Šafránkovou a její divácky vděčný monolog u stolu, zakončený "dobrou noc, every baby", jenž by z úst mnohé herečky vyzněl trapně; dále V. Javorského posedlého politickou viditelností a kteroukoliv scénu s V. Preissem coby permanentně sledovaným autorem zakopaného psa.) Ovšem zbytek filmu, především pak celá romance mezi mladým Vieweghem a Jaruškou, mě neskutečně irituje (samotná motivace k tvorbě vnoučete coby antidepresiva pro pološíleného otce přijde poněkud přitažená za vlasy asi jenom mně). Když už bych tedy měla volit filmového favorita se zkratkovitým a nadsázkou pojatým zobrazením života za socialismu, pak by to nad Báječnými lety vyhrála jeho ženská obdoba - Díky za každé nové ráno (i kvůli jakémusi obsahovému přesahu - všeobecný relativismus vykreslený ukrajinskými scénkami). (10.02.2013)

Ačkoliv film není až tak špatný, v mnohém se s knihou rozchází a příběh je dosti osekán. Kdybych nečetl knihu, nejspíš bych nevěděl co se mezi určitými scénami stalo, a tak bych se ve filmu ztrácel. Nicméně hláška „Vyhoď kvalt ty idiote“ mě velice pobavila. (24.03.2013)

Je dost možné, že můj pohled na film ovlivnil fakt, že jsem Báječná léta viděl celkem pozdě. Po všem jim podobných, ale chronologicky mladších filmech. Protože mě opravdu již nic nového nepřinesly. Každá informace nebo zápletka již byla stokrát řečena, sepsána nebo zfilmována. Pro mě velké zklamání. Filmařsky perfektně ztvárněno, ale bez invence nebo emocí. Šafránková hraje ten jediný výraz, který umí už od Popelky, jinde a jindy skvělý Vetchý zase přehrává, Kvído ve všech podobách zase hraje pseudointelektuála, Javorský rádoby strašáka a Dlouhý škoda mluvit. 5/10 s úcty k Vieweghovi a k lidem, kteří našli odvahu se tehdy postavit té příšeře. (27.12.2013)

Oproti Vieweghovej knihe to bol len taký slabý odvar, navyše charaktery, na ktoré som sa najviac tešila, neboli vôbec vykreslené, dosť odfláknuté. (26.10.2014)

Jeden z těch opravdu lepších českých filmů. Nejeden si může myslet, že to bude další z těch přeceňovaných kravin z povinné četby, tady je ale sympatický příběh. Navíc je to dílko velmi hezky ohudebněno. (21.03.2015)

Takový hořkosladký příběh, jeden se leckdy zasměje ale když si uvědomí, že takové absurdity byly v té době na denním pořádku, hlavně převlékači kabátů, jako byl Šperk, který se "konečně dočkal" demokratických voleb.jinak Vetchý byl perfektní, Šafránková mu velmi zdatně sekundovala a pak taky představitel uvědomělého dítka, Kvída a malé Jarušky, dobře napsané a odvážné role, parádně zpracovaný scénář.Kdykoliv to běží, rád se na to podívám. (18.01.2016)

Podíval jsem se film po mnoha letech (tenkrát v kině). A myslím, že moc neztratil na poutavosti. Tenkrát rozhodně za 5, dnes možná za 4, ale nevidím důvod měnit tehdejší výsledek. Ta doba byla nejen pravdivá, ale konkrétní situace daleko temnější. Zde podáno jako dobová komedie, s poetickým nadhledem, a to se podařilo. (16.01.2019)

Nikdy jsem moc nepochopil, proč byl/je tenhle film tak vyzdvihovaný a oblíbený. Podle mého je to dost šmíra, jediní, kteří mě zde přesvědčili o svém umu je Vladimír Javorský a Libuše Šafránková. Příběh o životě v socialismu tuctový jako tisíce jiných a lépe natočených, vtipy slabé, drama křečovité ... Navíc mě hlavní hrdina Quido celou dobu spíš iritoval, než bavil. Kvůli Javorskému si možná ještě někdy dám, ale bude to dost za dlouho ... (23.10.2021)

Komedie, která se humorně věnuje roku 1968, včetně tragického 21.8. a následnou normalizaci prostřednictvím jedné celkem obyčejné rodinky - manželů Aleše a Heleny, kterým se narodí geniální syn Kvido, který to však bude mít v životě jednodušší, než by se dalo čekat. Už odmalička se Kvido ukazuje jako génius, který má na všechno komplexní a promyšlenou odpověď. Aleš pracuje ve sklárně a za to, že dostane malou nevytápěnou terasu u prvorepublikové vily někde na Sázavě, tak se musí více politicky angažovat - ve fotbale a VUMLu. K tomu jej totiž nutí kovaný bolševik a ředitel skláren Šperk. Helena se zase musí starat o domácnost a ke všemu má ironické a sarkastické poznámky. Největší frajer byl dědeček Josef, který říkal věci jako "zasraní komunardi" nebo "zkurvený život". Naopak Alešův bratr Žvára je posera, který se angažuje jen pro to, aby si zajistil kariéru. Největší ránou je bezesporu invaze vojsk Varšavské smlouvy, která je zde dokumentárně zobrazena, včetně střelby. Jednoho dne v té nevytápěné terase Kvido těžce onemocní, a tak zatlačí Šperková na svého manžela, aby rodině poskytnul pořádný vytápěný dům. Kvido sedí na základce s Jaruškou a oba si ve volných chvílích ukazují své pohlavní orgány. Kvido chce být v dospělosti spisovatelem, a jak dospěje, tak píše třeba o tom, jak si ženské vybírají chlapy - procházejí se výběhem, kde jsou chlapi v klecích, a hodnotí je. To se Jarušce nelíbí, navíc ona si stejně nakonec vybere jeho. Vtipný bylo také sjíždění Sázavy na člunu, kterého se účastnil Aleš, Kvido a návštěvnice z Jugoslávie, která si sundala podprsenku a ukázala kozi, a Aleš z toho měl takovou radost, že člun převrátil. Jednoho dne navštíví Aleš na Sázavě jistého disidenta a za to je degradován na pozici vrátného, což jej totálně zlomí a začne si vyrábět svou vlastní rakev. Řešením jeho deprese by mohlo být vnouče, o které by se mohli postarat Kvido a Jaruška, kteří na to spolu vlítnou jednou na posedu, kde to nevyjde (předčasná ejakulace), a pak v posteli, kde začnou "plnit úkol". Co k tomuto filmu více dodat? Komické vyobrazení celkem tragické doby 60. 70. a 80. let, kde se vše podřizovalo straně a rusákům, a snaha se z toho všeho nezbláznit a aspoň si trochu vychutnat tato "Báječná léta pod psa". (26.10.2023)

Zpracování do jisté míry kultovní a podle mne nepříliš povedené Vieweghovy předlohy až příliš ujíždí zbytečnými záběrovými "výlety" do lůna fauny a flóry na plátně právě probíhajícího ročního období, které děj posunují do oblíbeného seriálového prodlužování. Šperkem je výtečný herecký výkon Vladimíra Javorského ve vděčné roli soudruha Šperka, který snímku přidává navíc další hodnotící hvězdu. (13.07.2003)

Viewegh ve své nejlepší formě v obyčejném příběhu obyčejné rodiny v neobyčejné době. Do filmových políček skvěle převedená kniha, která neprvoplánově - jakoby jen tak mimochodem - vypovídá o době a lidech více než kdejaký dokument. Je to vlastně veselé a přitom se chce u závěrečných titulků plakat. Vynikající herecké obsazení, které nezaskřípalo ani v jedné z postav. Opravdu povedený film. (23.12.2005)

Viewegha nemám rád, nemám rád filmy zpracované podle jeho knih (Román pro ženy sucks - jeho fans prominou) ..... ale tohle je světlá vyjímka, která mě baví od začátku do konce ..... (14.06.2006)

krásný, krásný, krásný!!!!! "Zastrč ten jazyk, otče, vypadáš jak idiot." U tohohle filmu se budu smát vždycky. (21.12.2006)

Díky Ondrovy Vetchému to má šťávu, alej inak je to celkem nudný film a do žánru komedií bych to nedal. Jo a Alice Bendová tam má opravdu povedenou roli. ;-) (17.11.2007)

Přelož to srabe, jdu spát. (24.07.2008)

Srovnani s pozdejsimi Pelisky je docela trefne... (08.06.2009)

Asi nejlepší film podle Viewegha. Jenomže já nesnáším Viewegha, takže pardon, tři. (30.09.2009)

Hezky udělaná adaptace knihy, která víceméně vyčnívá nad filmovým průměrem. A to hlavně díky silnému scénáři a pak hercům Vetchému a Šafránkové. Našel jsem zde pár humorných scén a pár dojemných. Toť vše. Nic více nic méně. (30.11.2009)