Ženatý se závazky

"Ale, to jsi musel přijít domů?" Jednou v noci po letošním finále Stanley Cupu jsem při přepínání kanálů narazil na sitcom, který jsem do oné chvíle znal akorát podle názvu. Tehdy jsem měl čest shlédnout epizodu s číslem 245, konkrétně "Reqieum za přítele". Oproti původním očekáváním mě celkem bavila, a jakmile jsem viděl v letním programu Nova Cinema další českou reprízu této proslulé komedie, neváhal jsem a pustil jsem se na dlouhotrvající tůru (poslední 262.díl byl vysílán koncem listopadu) s rodinkou Bundových a jejich sousedy a známými. Už od počátku mě chytl typický humor tohoto seriálu založený na slovních přestřelkách a narážkách na manželské soužití. Chytl mě proto, jelikož byl černý jak noční obloha a parodoval tak různé americké kýčovité idylky. Na americké poměry je tato dávka sarkasmu až nevídaná. V tomto směru nejvíce exceloval hrdina mistrovského zápasu středoškolské fotbalové ligy 1966 Al Bunda, který tehdy zaznamenal čtyři touchdowny v jednom zápase a pak si vzal Peggy a stal se z něj nejhorší prodavač bot na světě. Další postavy sice nejsou špatné, ale za hlavním hrdinou zaostávají o třídu. Jak to ovšem ve světě seriálu chodí, postupem času přichází úpadek kvality. Zde to bylo přibližně v půlce - od 7.série (s příchodem Sedmy, ach, jak mě iritoval) je to bohužel za čtyři až tři a půl. Je to i kvůli tomu, že ony narážky na Marcyino poprsí, Kellyinu promiskuitu nebo Budovu oblíbenost u holek po neustálém opakování už moc nerozechvějí bránici. I ta nadsázka nefungovala jako dříve. Přesto tento seriál má v sobě slušnou porci zábavy a rozhodně dokáže zabavit, jen bych doporučoval stejně jako uživatel monolog dát si při sledování nějakou přestávku. A na co nesmím zapomenout, je pochvala pro český dabing, který slaví další úspěch, i když v případě Ženatého s odřenýma ušima. Proč? Docela mě iritoval doslovný překlad dialogů nebo nevelký počet herců, co se na dabingu podíleli. Co se právě herců týče, jejich volba byla správná a s jiným dabingem bych si to představil nedokázal. Konečné hodnocení - čtyři hvězdy - jednu jsem dal dolů za onen kvalitativní pokles, přesto si s odřenýma ušima zasloužil místo v topce. *** Doplněk (21.4.2009): Podíval jsem se i na originál. Ten je taktéž úžasný a s výjimkou Ala je samozřejmě lepší než hlasově skvělý dabing. Oblíbený díl: 6x12 - Takhle se cítil Sinatra. "- Ale, proč ty mi nikdy nepošleš nějakou růži?" - "Nesnáším tě, Peggy." (03.12.2008)

Existence podobného sitcomu nám aspoň upřesní, že nedostižný Americký sen (Plný dům, Krok za krokem) se nerovná vždy drsné realitě skutečnosti. A právě na tom stavěli tvůrci Ženatých se závazky poměrně úspěšně řadu let než jim došli nápady, což si však nebyli ochotni připustit. To je taky důvod, proč i přes vysoký kredit začátku nelze dát víc. (23.07.2007)

Škádlení rezignovaného prodavače bot, bývalé školní hvězdy v pokládání šišatého míče, se Zrzavou příšerou (Peggy: „Ale, jak to, že mě nikdy nevezmeš na pláž?” Al: „A na co? Stejně by ses vrátila...”) s brilantně deduktivní dcerou Kelly (Kelly: „Pane Rhoadesi, chci se zeptat na něco ze zoo. Když jste jel tím vláčkem kolem medvědího výběhu, byli tam živí plyšoví medvídci, jak říká Bud, nebo žijou někde jinde, podle mýho?”) i nadrženým synkem Budem (Bud: „Tati, možná bych se měl dát do armády. Prej ženský berou na mužský v uniformě.” Al: „To není tou uniformou, synku. To je tím, že vědí, že posloucháš rozkazy a jíš blafy.”). Kromě toho má Al rád své povolání (Al: „Dneska byl krám narvanej ženskejma. Teda byly jenom dvě, ale ode zdi ke zdi.”) a i když časem šla úroveň výrazně dolů, tak za premiérové noční čekání na jednotlivé díly nemohu z hodnocení slevit. (23.12.2008)

Je to děsivě dobrej seriál, teda pro mě uřčitě... Al Bunda mi tady tak trochu přijde jako prototyp na línýho Američana, kterej prodává boty, má doma hloupou puťku, která touží po kvalitnějších postelových zážitcích a k tomu dvě "povedené" děti. Frajírka Budyho a naivní, ale krásnou, Kelly. Je to prostě film, kterej musí chytnout velkou spoutu lidí. Pobaví muže, kteří se vžijou do role Ala a ženy pochopí Peggy, která marně touží po plnění manželských povinností. Tenhle seriál jsem miloval už jako dítě a možná díky němu i tak trochu dospěl... Prostě, už ve svých čtyřech pěti letech jsem začal chápat, když chlap dá přednost pivu před dotěrnou manželkou. Pro mě prostě klasika, která neumírá a je živoucí legendou. Stejně tak jako Al Bunda... (16.02.2008)

Tenhle seroš a pratáta pozdějších sitcomů jako Step by step atd... mně nikdy dříve moc nebavil. Bunda se v něm většinou všelijak afektovaně pitvořil a Zedníčkovo hekání mi také nepřišlo jako zrovna dabingový zázrak. No a ten pouštený smích! Brrr ! Jenže přešla léta, člověk už je mezitím také tak nějak ženatý a navíc se závazky a když se podívám na ty řady bombiček pod oprýskanou a očouzenou kabinou, tak už je to pěkná řádka misí a let v chomoutu... :-). Občas teď porůznu natrefím na nějaký ten díl a vážně nevím. Buď mi přestalo vadit Zedníčkovo hekání, či Bundovo všelijaké pitvoření a nebo jsem narazil na ty první kvalitní řady... Každopádně se pokaždé bavím a je jedno, zda chudák Bunda řeší cosi se svým dospívajícím potomstvem, nebo svojí milovanou ženou :-). Je fajn, že hrdina zůstal při tom všem chlapem a vůdcem smečky. Jak v dnešním dílu řekl důrazně svým dětem (manželka byla v koupelně).: ,,Téhle rodině vládne (obezřetně se rozhlížejíc kamsi vzhůru do patra jejich domu a pomalu šeptajíce) - muž!'' :-). * * * (19.05.2017)