Battle Royale

Vyvražďovačka, ve které si užijete spoustu krve a možná i se skrytým poselstvím. Můžete to brát jako pořádný úlet, který nemá žádný smysl. Anebo to můžete považovat za zamyšlení nad příčinami násilí, nad tím, jak v mezní situaci i z největších přátel se můžou stát nepřátelé na život a na smrt. Sám osobně bych se přikláněl k té první možnosti. Za vidění to ale rozhodně stojí a originalita se cení. (01.07.2003)

Těžko říct, jestli je námět tak neskutečně originální, spíš se ho dlouho nikdo nedvážil ( nemohl ) zfilmovat :). Expozice je rychlá, hlavní část filmu je věnována boji o přežití. Chování studentů na začátku řežby není úplně uvěřitelné ( rozhodně bych si nevyskakoval na učitele Kitana ). Uvítal bych větší prostor pro vztahy postav a jejich uvažování nad situací, ale na to vzhledem k jejich počtu není dostatečný prostor, hodně "masa" musí proto jít brzy na porážku. Myšlenkově to není nic nového pod Sluncem, ale to mi vůbec nevadí. Nádherným kontrapunktickým způsobem je využita hudba ( u mě vede Bachovo "Air" ). Japonský holky občas k nakousnutí. Batle Royale předchází vynikajicí pověst a tak jsem vypíchl spíše zápory. Ale v zásadě jsem spokojen. (03.03.2006)

Můžete tomuto filmu vyčítat leccos, ale jedno mu upřít nelze - je alespoň originální a jeden na své vlastní vlně. Battle Royale je skvělý film, od kterého jsem nic nečekal. A o to víc mě překvapil. Zpočátku mě dostala ta tísnivá atmosféra - vše se vysvětluje prakticky "za běhu", a stejně jako studenti, tak i divák je do toho vržen po hlavě. Není čas se rozkoukat a už zde jsou první mrtví, rýsují se první problémisté, oběti… Přiznám se, jsem zvyklý na ledacos, ale i mě tenhle film šokoval. A herečku, která ztvárnila Mitsuko, si musíte zamilovat i přesto, co v tomto filmu dělá… Chápu kontroverzi, chápu lidi, kteří tento film nemají rádi, chápu i zaryté fanoušky. Protože už i já se mezi fanoušky tohoto filmu počítám. Rozhodně jsem jej neviděl naposled… 100 %. (07.04.2012)

Japonská vyvražďovačka, jejíž násilnický podtón je cítit v průběhu celého filmu, už od zlověstných úvodních titulků, a to jak z hudby, tak i z chladné práce z kamerou. Přesto si však myslím, že je příběh až příliš laciný, psychologie postav je jen slabě načrtnuta, což zrovna je zrovna v tomto příběhu jen ke škodě. Stejně tak i změna jednotlivých studentů ve vraždící maniaky myslící jen na své přežití působí poněkud nedotaženě a rychle, což ze samotných hrdinů tvoří nevěrohodné postavičky, kterými si režisér pohrává jako s figurkami na šachovnici, ovšem není nikdy schopen diváka nijak ohrozit šachem, natož mu dát mat nebo vyvinout nějakou silnou taktiku, kterou by hru oživil a ukázal, že umí překvapit, což by filmu přidalo na zajímavosti. Vlastně pokud se na film podívám z celkového hlediska, musím konstatovat, že se jedná jen o nevydařenou - a ještě k tomu nelogickou - frašku, které chybí k úspěchu mnoho, ale na druhou stranu ji nelze odsuzovat za nezábavnost, neboť některé situace jsou zajímavé a vyvolají alespoň malý úšklebek na tváři diváka. Zároveň mu nelze upřít originalitu, což je věc, která jakoby se z dnešní kinematografie pomalu, ale jistě vytrácela. Pokud bych měl zhodnotit herecké výkony, tak celkově jsou velice nevýrazné, studenti se nezdají ani trochu vyděšení, jen se tváří poněkud křečovitě, což má být nejspíše nějaký náznak strachu - tedy pokud jsem dobře pochopil -, ale zase samozřejmě najdeme i výraznější představitele. Dle očekávání je to především Takeshi Kitano, který sice nepředvádí nijak excelentní herecký výkon, ale na druhou stranu pro roli, kterou hraje to bohatě stačí, z řad studentů mimo pár jiných zaujme Chiaki Kuriyama, kterou jsme mohli již vidět ve filmu Kill Bill Quentina Tarantina. Nejsilnější stránkou filmu tak zůstává kamera, díky které jsme občas svědy pěkných manoramatických záběrů a hudební doprovod, který skvěle navozuje atmosféru a navíc se mu daří rozproudit krev v žilách. Nakonec musím i přes mnohé nedostatky dát tři hvězdičky, protože dokážu ocenit originalitu a přece jen se filmu podařilo na dvě hodiny mě zabavit. Každopádně se však nejedná o snímek, který bych nějak více doporučoval, přesto však mohu napsat - a to opravdu s klidem v duši - že se jedná o zajímavou podívanou, ke které skvěle pasuje to slavné slovo kontroverzní, protože přesně to tento film je. (22.02.2006)

Pokud si správně uvědomuji (což zdaleka nezaručuju), tak je Battle Royale teprve druhým asijským filmem, který se ode mne dočkal pětihvězdí (tím prvním je korejské melodrama A Moment to Remember). Prvních asi patnáct minut jsem se nevěřícně koukal na obrazovku, co se to tam jako děje. Takhle šokovanej jsem filmem nebyl ani nepamatuju. Bizarnost, totální šílenost (vysvětlování pravidel!), nekompromisnost, absolutní nekorektnost.... opravdu jsem skoro nevěřil, co to Japonci vytvořili. Po čtvrthodině jsem si zvyknul a zbytkem snímku jsem se už nechal bavit. A ono to kolikrát fakt že až sklouzne k nezávazné ryze béčkověkomediální podívané. Rozhodně si nenalhávám, že je ten film dokonalej - to určitě není - na hodně místech to drhne v logice i v provedení, ale já s ním jsem navýsost spokojen. (04.07.2009)