Krvavý příliv

Když jsem v polovině 90. let viděl Krvavý příliv v kině,udělal na mě velmi slušný dojem a z něj vychází dnešní čtyři hvězdičky. Nejsem si ale jistý,jestli bych byl stejně spokojený při opětovném shlédnutí, koneckonců "ponorkových" filmů jsem od té doby viděl několik a v jejich konkurenci představuje tahle záležitost jen mírný nadprůměr. Hon na ponorku je, obávám se, lepší víc než jen rozdílem jedné třídy.Slušně natočený thriller se značně nepravděpodobnou zápletkou staví na hereckém umění D.Washingtona a zejména G. Hackmana.Celkový dojem 70%. (29.04.2007)

Tohel mohlo být velké téma, film měl všechny předpoklady, aby vyústil ve velké drama. Ale nedošlo k tomu. V tomhle vidím zásadní slabinu americké kinematografie - že se podbízí divákům, drží se zaběhaných schémat, která spolehlivě vydělávají peníze, ale bojí se jít do konfliktu. Shodou okolností jsem viděla nedávno Vzpoura na lodi Caine, který pojednával také o převzetí velení i když tam nebylo tak velké ohrožení. Zato byly důsledky dotaženy do konce. Téma ohrožení planety zpracoval jako komedii i Stanley Kubrick, který je v roce 1964 projevil jako velký vizionář. Tony Scott platí za velkého režiséra, ale zatím jsem od něj neviděla žádný film, který by mě dostal do kolen. (08.01.2019)

Príbeh slabší, no mal aj svoje svetlé stránky a trochu napätia by sa tu tiež našlo. Samozrejme, všetko vo filme závisí na jednom človeku s morálnymi zásadami, a k tomu ešte jedno pokazené rádio. Sranda je, že aj jeho protivník v názorovom dueli na vojenské právo (Gene Hackman) mal rovnako dobré morálne zásady. Takže tu vyslovene ide iba o to, kto je komu viac sympatickejší. A pochopiteľne, rádio sa opraví v poslednej sekunde, takže huráááá. Lepší priemer. 65/100 (11.08.2020)

Asi největší problém je, že je od začátku konfliktu jasné, jak jsou karty rozdané. Scott vlastně nedává šanci divákovi zapochybovat o tom, který z důstojníků má pravdu, což je škoda, protože předpokládaná nejistota měla být největší devízou filmu. Není to zrežírované špatně a pokud nepočítám poněkud úmornou první třetinu, bylo se pořád na co dívat, ale v konečném důsledku to nemělo ten správný efekt. 60% (14.08.2019)

Skvěle zahraná ponorková partie pod taktovkou Tonyho Scotta s dnes již legendárním Zimmerovým soundtrackem. Mlaďas Washington jako morální kormidlo se pere o velení s Hackmanovým starým psem. Motivy spravedlnosti a argumentace proti bezmyšlenkovitému plnění rozkazů a násilí jsou jednoduché, ale funkční. Atmosféra blížícího se nukleárního holocaustu téměř hmatatelná. Přesto jsou tu i lepší ponorkové thrillery. P.S: Vsadil bych že Tarantinova úlitba scénáři je jistě v konverzaci o Silver Surferovi. (20.05.2022)