Režie:
Karel SmyczekKamera:
Jan MalířHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Jiří Strach, Pavel Zedníček, Barbora Seidlová, Arnošt Goldflam, Marián Labuda st., Jiří Lábus, Miroslav Táborský, Jaroslav Sypal, Ladislav Gerendáš (více)Obsahy(1)
Laskavá pohádka s písničkami pro celou rodinu. Za lesy hlubokými a kopci oblými se rozkládá půvabná česká kotlina. Kromě obyvatel počestných a pracovitých tu ale bydlí také loupežníci. Nejhorší z nich, starý raubíř Lotrando (J. Pecha), si pro samé obírání pocestných málem ani nevšiml, že mu z jeho syna vyrostl pěkný, ale nevzdělaný mladík. Pošle proto mladého Lotranda (J. Strach) do kláštera, aby se mu dostalo řádného vychování. Z chlapce, který dosud rostl jako dříví v lese, se mezi mnichy stane jemný mladý muž. Jako poslušný syn svému umírajícímu otci slíbí, že řádně převezme jeho řemeslo. Když se duše starého arcilotra konečně odebere do pekla, nastanou mladému Lotrandovi těžké chvíle. Jako slušně vychovaný člověk není schopen obrat ani toho nejobyčejnějšího kupčíka. Ještě, že potká drvoštěpa Drnce (P. Zedníček), který se s ním rozdělí o kus chleba s tvarohem. S fortelným dřevorubcem se Lotrando dostane také do daleké Solimánie. Tam už dlouhou dobu shánějí pravého studovaného doktora. Člověka, který má před svým jménem lékařskou slabiku "Dr.". Jedině takový muž by - alespoň podle světaznalého cesťáka pana Lustiga (A. Goldflam) - mohl vyléčit stonavou princeznu Zubejdu (B. Seidlová), nad níž se sultánovi Solimánovi (M. Labuda) bolestně svírá jeho široké otcovské srdce. Jenže drvoštěp Drnec, přestože má u jména hned dvě slabiky "dr.", o opravdické medicíně nic neví a nad hlavami vážených hostů z Čech se začnou stahovat černé mraky. Princezna však projeví nečekaný zájem jak o pěkného drvoštěpova pomocníka, tak i o přitažlivý zvyk, podle něhož si zamilovaný muž bere za manželku pouze jednu ženu. V sultánově paláci je naštěstí také krajanka La Mad (L. Krbová), která dobře ví, co vlastně Zubejdě schází: slunce, vzduch a... samozřejmě láska mladého Lotranda. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (508)
Krásná moderní autorská pohádka coby volná adaptace Čapkových pohádek Loupežnické a Doktorské z pera Zdeňka Svěráka - a tím je nejspíš řečeno vše... Sice možná až zbytečně moc akcentovaný vlastenecký rys (česká chůva na sultánově dvoře, Evropa redukovaná pouze na českou kotlinu atd.), ale jinak milé a v tom nejlepším slova smyslu didaktické - nechápu, jak to Zdeněk Svěrák dělá, že dokáže do svých scénářů dostat ty nejzprofanovanější věci a ony pak ve výsledném vyznění nepůsobí tendenčně a trapně... Velká záhada...:-) ,,Nám se stalo něco překrásného..." ()
Zpomalený příběh s kostrbatým vyprávěním bez rytmu. Neherectví hlavní mužské postavy a nedbalé figurkaření zbytku obsazení je žalostným základem národního pokladu - české pohádky - v polistopadové podobě. Toporně zpracované snaživé dialogy, gagy bez pointování, ♫ hudba na výjimky nedosahující kvalit textů, široká skla kamery."Jenom písek, pane Lustigu." Vše naštěstí vyvažuje řada drobných scénáristických a textařských nápadů podle mého gusta s několika hřejivě civilními hereckými výkony. Ve srovnání s 25 lety před i po je to ovšem jedna z nejlepších pohádek. ()
Hlavně, chlapče, nepracuj! Výborně natočená pohádka s perfektním klasicky svěrákovsko-uhlířovským scénářem, která se rozhodně řadí mezi nejlepší pohádky nejen poslední doby. Autorům se výborně a nenásilně povedlo spojit dvě kratší pohádky do kompaktního filmu. No, snad se zase brzy něco takového povede. ()
S odstupem času i přes původní averzi k celkovému konceptu je Lotrando a Zubejda (i díky hudbě a písničkám) příjemnou pohádkou. Je tu cítit, jak české filmové řemeslo odchází od tradicí, ale občas se dokáže přemoct a zase okusit tu oddechovou pohodu bez žádných vynucených gest nebo nepřirozeností. Lotrando a Zubejda tak funguje jako jedna z mála dobrých pohádek z posledních let a v porovnání s novými, jako je Z pekla štěstí a další podobné, je ta kvalita ještě výraznější. ()
Jestli nemusím jiné kultury, jako jsou ty jihoasijské, tak tahle kombinace mi přišla dokonalá. Pohádka snad na motivy třech předloh se panu Smyczkovi vyvedla a nejvíce film rozzářila dvojice s úžasnou Barborou Seidlovou a roztomilým Jiřím Strachem. Je to takové odlehčení od klasiky, trochu komediálně laděno. Ale raději komentář ukončím, píšu totiž jako Dr. Ak. ()
Galerie (22)
Zajímavosti (22)
- Zubejda je skutečné blízkovýchodní dívčí jméno (v turečtině Zübeyde, v arabštině Zubaida, Zoubaïda, Zoubeida). (Facillitant)
- Ve scéně procházky po tržišti je na plátně zobrazena postava malíře Henriho Rousseaua z jeho vlastního autoportrétu z roku 1890, který je k vidění v Národní galerii v Praze. Místo malířské palety však drží v ruce meloun. (mcleod)
- V pohádce si zahrálo velké množství herců, kteří účinkovali v seriálu Bylo nás pět (od r. 1994), jenž také režíroval Karel Smyczek. Jmenovitě to byli herci Jiří Strach (Lotrando), Pavel Zedníček (Drnec), Ladislav Gerendáš (Bélí), Jiří Pecha (Lotrandův otec), Ljuba Krbová (Madla), Oldřich Navrátil (muezzin), Vladimír Javorský (páter Amadeus), Petr Brukner (přepadený kupec z Vizovic), Jan Hraběta (loupežník), Jan Bonaventura (loupežník), Bořivoj Penc (páter Dominik), Naďa Konvalinková (Drncova žena), Josef Kubíček (oloupený forman z Vimperka), Antonín Bubeník (páter Spiridion), Barbora Srncová (Drncova sestra Anna), Jakub Hladík (mnich), Petr Smyczek (mnich) a Jan Müller (loupežník). (Nick321)
Reklama