Dark Blue World
Dark Blue World
Dark Blue World
Režie:
Jan SvěrákScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHrají:
Ondřej Vetchý, Kryštof Hádek, Tara Fitzgerald, Charles Dance, Oldřich Kaiser, David Novotný, Linda Rybová, Jaromír Dulava, Lukáš Kantor, Radim Fiala (více)Obsahy(1)
Jan Svěrák vás ve válečném dramatu připoutá do kabiny stíhačky a přistane po stominutovém vzrušujícím letu. Vzhůru do tmavomodrého nebe startovali z anglických polních letišť českoslovenští váleční piloti, kteří chtěli svým dílem přispět k porážce fašistického Německa. Válečná léta nebyla pouze časem vzdušných soubojů. Byla i dobou pro lásku a kamarádství. Drama vojáků, jejichž boj válkou neskončil. (Magic Box)
(více)Recenze (724)
Konečně jsem se odhodlal ke zhlédnutí tohoto známého českého snímku a jsem nadšen. Tmavomodrý svět je po všech stránkách vynikající. Můžeme začít chválením námětu a děje, hereckých výkonů, atmosféry, celkového zpracování, prostředí Anglie, ale také skvělé hudby, která dokáže i dojmout a zahrát na vlasteneckou strunu (např. V širém poli studánečka). Film působí dost přirozeně, autenticky, takže si myslím, že tak nějak podobně to opravdu mohlo tenkrát v Anglii s českými piloty vypadat. O tom, co se dělo po konci války u nás, nemá cenu pochybovat. S chvalozpěvy na Tmavomodrý svět bych mohl pokračovat i dále, ale bylo by to nošení dříví do lesa. 5* ()
Jan Svěrák natočil na české pomery mimoriadne náročný snímok, ktorého podstatnou súčasťou sú letecké bojové scény. Tie tvoria nie obyčajné pozadie, ale integrálnu súčasť inak skôr komornej milostnej drámy. Zo spolupráce otca a syna Svěrákových vzišlo opäť po všetkých stránkach noblesné filmové dielo, miešajúce inteligentný humor s tragickými dobovými udalosťami. Snímka je úprimnou poctou českým pilotom, tým padlým aj tým, ktorí prežili vojnové peklo a onedlho sa ocitli v pekle komunistických väzení či pracovných lágrov. Holt aspoň sa Češi dozvedeli, že bojovali na zlej strane - ako povedal Americký generál George S. Patton: Až doteraz sme bojovali na zlej strane. Miesto nacistov sme mali spoločne zničiť komunistický Sovietsky zväz. ()
Celkom ma to prekvapilo, ale mohlo to byť aj lepšie. Príbeh nebol úplne zlý, len škoda, že sa zatúlal v dome jednej Angličanky. Očakával som skôr nejaký akčnejší alebo zaujímavejší záver, toto mi prišlo také bez iskri. 70% - 3* ()
Tak jako se do sebe zakusovalo RAF s Luftwaffe, tak ve scénáři citím podobné se do sebe zakusování Jana a Zdeňka Svěrákových. Ač je film na solidní 4 hvězdičky, přesto je tam jakási nevyrovnanost. Cítím tam krásný příběh lásky a zrady (ať už hlavních hrdinů, tak i nevděčného národa) , ale také tam cítím nutkavou potřebu ukázek bojových scén, vybuchujících vlaků atd... Z těch válečných záběrů a scén je cíti omezený rozpočet na každém kroku. Ať jsou to různé verze Spitfirů na letišti či základna jak po vymření, kde z anglického personálu zahlédnete max.10 lidí. Film si vzal jako jednu z předloh knihy legendárního našeho stíhače Františka Fajtla - Sestřelen a Boje a návraty. Měl jsem tu čest se o filmu s panem generálem Fajtlem na návštěvě u něj doma bavit a vyjádřil částečné zklamání nad finální verzí filmu. Čekal, že to bude spíše film o jeho útěku po nouzovém přistání v okupované Franciii. Velmi hodnotím vsuvky z komunistického lágru. Když jsem šel z kina, řada lidí říkala, to jsem vůbec netušil... Už jen za tuto osvětu si duo Zdeněk a Jan zaslouží pochvalu. Takovýchto poct našim hrdinům, k nimž se národ zachoval naprosto hanebně a odporně je málo. Jen houšť! Koho tato problematika zajímá, doporučuji shlédnout film Nebeští jezdci, který je o naší osádce bombardéru Wellington. ()
80% - Pearl Harbor je proti tomuhle slabota... ()
Obrovské zklamání. Dalekosáhle špatný film s podobnou zápletkou jako u Pearl Harboru. Možná jsem čekal "jiný" film, nebo jsem už divácky zhýralý osel. ()
Dodnes nedoceněný Oldřich Kaiser. ()
OBSAHUJE SPOILERY Vierohodné spracovanie vojnovej doby očami skupiny letcov z Československa. Skláňam klobúk pred pánom režisérom a zároveň sa úprimne radujem, že pod týmto malým klenotom sa podpísala vlajka našich susedov. Ak by sa podobných (i keď koprodukčných filmov) točilo v Česku viac, pravdepodobne by som sa s prepáčením od radosti posral. __ Boj s nacistami na jednej strane, na strane druhej komunistická budúcnosť v šedých..ehm, červených farbách. Sám pre seba si musím položiť otázku - po všetkej tej obete, takáto zásluha?. Potvrdzuje to aj hláška nemeckého doktora (momentálne si nemôžem spomenúť na jej presné znenie, ale..) "Chápem, že tu držia mňa. Prehrali sme vojnu, musíme pykať. Ale prečo aj Vás, podplukovník Slama?" __ A teraz mi už nezostáva nič iné, než si len s miernou závisťou čupnúť do rohu, a čakať na deň, keď budem môcť byť hrdý na podobný snímok aj pod našou taktovkou. ()
Napoprvé lehké zklamání, napodruhé totéž, napotřetí nečekané překvapení.:-) ()
Určitě absolutní respekt Janu Svěrákovi za to, že stále točí filmy po staru, to znamená s klasickým českým kumštem. Natočit film o Češích v britském letectvu se dvěma letadly, je bezpochyby kumšt. K tomu Ondřeje Vetchého a máme tady kvalitní film, bohužel pro mne s né moc kvalitním scénářem. Za to hvězdičky dolů. Ovšem těžký osud některých letců, kteří se bohužel vrátili do Československa jako zrádci, protože za války utekli na špatnou stranu, jak se říká, je zde vylíčen opravdu silně. ()
Vzhledem k tomu, že ten film už znám v podstatě nazpaměť, tak mě teď při novém zhlédnutí po letech překvapivě už moc nebavil. A i když si (nejen) o těch dojemných scénách se psem můžeme myslet své (Svěrák se toho prostě nebojí, dát tam vědomě ty velké emoce), tak nelze popřít, že ten film má prostě srdce a vzniknul ze záslužných pohnutek, a už proto mi asi vždy přišlo tak nějak nemístné se v něm nějak přehnaně rejpat a ostentativně se vůči němu vymezovat. (Nejen) na české poměry je to velmi kvalitní filmařina, to obsazení tam mě maximálně baví, má to dokonalou kameru, a vzniklo to relativně za málo peněz, ve srovnání s podobnou hollywoodskou produkcí, takže je tady podle mě prostě spousta dobrých důvodů, proč si toho filmu považovat. ()
Ani bych nevěřil, že česká produkce je schopna vytvořit takový vizuální skvost jako je Tmavomodrý svět. Je to trochu taková Bitva o Británii na český způsob, ale já to prostě žeru. Válka se kloubí s romantikou a dramatem a to vše vychází na jedničku. Herecké výkony taky dobré. Nemůžu jinak než za 5. Ale ne jako ve škole:) Tam by to bylo za 1*! P.S. V celém filmu zní opravdu krásná hudba. Konečná Svítá v podání Waldy Matušky mám raději než originál. A Tmavomodrý svět? No to je klasika. Díky pane Voskovče, díky pane Werichu a velké díky pane Ježku! ()
Vůbec mě to neoslovilo. A v tomhle filmu bylo vše co nemám rád. Špatná režie, nehodící se herci, protivná hudba, špatné triky a mizerný scénář. ()
Scénář stvořil jeden z nejlepších scenáristů, které znám. Velmi dobrého herce Ondřeje Vetchého režíroval schopný režisér Jan Svěrák, na filmu se koprodukčně podílely evropské země. Tak proč to, ksakru, vypadá jako americký snímek? Někdo namočil dobře sající hadr, zřejmě froté osušku, ve vaně plné sladkobolného sentimentu a fláká nás s ním celý film po držce. Kvalitativně naprosto nesouměřitelné s Nebeskými jezdci. ()
Tenhle film jsem videla kdysi davno jako mala, ted po sedmi letech se na nej divam znovu a nachazim v nem mnohem vic jak predtim. Je to takovy cesky, osobnejsi Pearl Harbor. Nejakou tu sentimentalitu tu mame, letecke sceny opravdu stoji za to, akorat si to nehraje na zadny "blockbuster". Vsechny hrdinske ciny jsou prirozene, lidske. A Oldrich Kaiser vsem ukazal, ze umi hrat. A jak. ()
Opravdu velký projekt na české poměry, ale jako obhajoba našich letců v RAF, kde naši piloti ztrácejí jedno letadlo za druhým, je to bída. Na druhou stranu oproti americkým superhrdinům je to přeci jenom reálnější obraz. Vždyť dobře spadnout s letadlem je vlastně také umění. Tmavomodrý svět chtěl ještě trochu přisolit a opepřit. 4 hvězdičky dávám, protože mám slabost pro letecké filmy. ()
Na to se nedá nic napsat, jen lehce rekapitulovat emoce: během TS jsem uronil slzu, prožíval dojetí, napětí, adrenalin, přátelství, pohodu, legraci, touhu, zradu, ztrátu, užíval si slunečného dne i chladné Anglie, učil se anglicky a nesnášel Němce i Čechy. Dá se toho během dvou hodin zažít víc? ()
Ze Svěrákových filmů asi nejpředceňovanější a nejméně originální. Když si vzpoměnu na Obecnou školu, Tmavomodrý svět proti ní vypadá jako lepší červená knihovna. Jsem ráda, že někdo u nás natočil takový film, ale zase taková bomba to opravdu není. Američané umějí válečné filmy takového typu mnohem líp (válečné filmy z padesátých a šedesátých let). ()
Jan Sverák sa kedysi sťažoval, že štúdio Sony sa nepostaralo o distribúciu jeho filmu v Amerike tak, ako si predstavoval. Že vraj za to môže Pearl Harbour a jeho zlá povesť. Preto si myslel, že on svojim konkurenčným filmom za morom uspeje. Možno by uspel, ale podľa mňa sa jedná síce o menší, ale predsa len vykalkulovaný projekt, ako Bayov veľkofilm. Je to celé také naleštené, dialógy a dejové (vzťahové) zvraty sú klišé, čo sa asi aj dalo očakávať. Treba sa zmieriť s tým, že nie zo všetkého musia byť zahraniční distribútori hotoví, podobných talianskych, francúzskych, nemeckých alebo španielskych vojnových filmov museli už vidieť mnoho. Tmavomodrý svet je rovnako ako ony určený hlavne pre domáci trh. ()
Související novinky
Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady
Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)
Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků
Na prvního Anděla Páně vyrazilo do kin 188 138 diváků, takže Jiří Strach rozhodně nečekal, že jeho pokračování rychle zaútočí na milion. Právě tahle cifra ale padla v šestém týdnu promítání, čímž se… (více)
Krev a mlíko za tvrdou měnu
Už i Slováci (plus my, Briti, Rakušani a Maďaři a o spolupráci uvažovali ještě Němci, Turci a Italové) mohou říci, že mají vysokorozpočtový velkofilm a to ještě o spoustu milionů dražší (10 milionů… (více)
Janu Svěrákovi výhra Oscara za Kolju prakticky otevřela dveře do Hollywoodu, které ovšem prakticky nezvládl využít a dodnes například zpět jeden z nejznámějších českých režisérů lituje, že odmítl nabídku na režii Pravidel moštárny. Ve spolupráci s producentem Ericem Abrahamem si přesto Svěrák jeden svůj velkofilm natočil. Jeho Tmavomodrý svět sice v zahraničí mohl snadno zastínit Pearl Harbor Michaela Baye, který též mimo přítomnosti válečných pilotů sázel na milostný trojúhelník, přesto je Tmavomodrý svět dodnes jedním z největších porevolučních českých filmů, který mohl v roce 2001 fungovat jako důkaz, že jsou české ručičky schopné realizovat filmy světových kvalit. S odstupem času a menším vystřízlivěním je tak snadné si Tmavomodrého světa vážit ještě o poznání více. Dodnes jeden z podkladů pro označení Zdeňka Svěráka za jednoho z naších největších scenáristů zvládá fungovat jako pocta naším hrdinským pilotům, reflexe nad odporným zacházením s válečnými hrdiny i ukázku toho, jak pevné přátelské pouto může rozdělit jedna žena spojující dvě rozdílná mužská srdce. Jde o jasný příklad filmu, který by v hollywoodských podmínkách byl předurčen k tomu byl globálním megahitem, důkazem může být právě zmíněný tematicky podobný Pearl Harbor. Tmavomodrý svět ovšem není opepřen neotesanosti neodpojitelně spojenou s tvorbou Michaela Baye, ze Svěrákova přístupu. I přes globální vystrkující růžky je z Tmavomodrého světa pořád cítit především občanská úcta ke kořenům, jde přesně o tu kapitolu z historie, která je zmapovaná s ideálním odstupem i přímostí, výsledkem je po sledování jistě zasloužený obdiv skutečným hrdinům i tvůrcům, kteří jejich odkaz zvládli přetavit ve filmové zlato. Jde o tvorbu toho Jana Svěráka v jeho nejlepší formě, tedy v období, kdy ho po Koljovi neupouštěla touha po snaze o maximální možný perfekcionizmus, zároveň šlo po Koljovi o další ukázku poměrně šikovného kalkulu, který shazoval jen tehdy nejvyšší rozpočet v dějinách české kinematografie celkově vystaven na tehdejších 230 milionů korun. Výsledkem byl film téměř předurčen k finančnímu neúspěchu, zároveň ovšem film, na kterém byly výrazné náklady rozhodně vidět a i díky poutavé kameře Vladimíra Smutného i soundtracku Ondřeje Soukupa v jeho nejvyšší formě vznikl jednoduše ideální kříženec velkofilmového spektáklu i českého filmu s dostatečným přesahem. Samotný scénář možná nebyl revoluční, protože tu válečné filmy křížené s romantickým trojúhelníkem i filmy o traumatech z válek existovaly ještě před Tmavomodrým světem a Pearl Harborem, zavedený recept byl ovšem tehdy zpracován v perfektní formě. Pro Svěráka tehdy šlo o 5. celovečerní film a opět se vydal krapet jiným směrem, díky tomu mají i scény s nálety a leteckými pasážemi bravurní dynamiku a zvládají působit skutečně velkolepým dojmem. V přepočtu je možná vysoký korunový rozpočet pořád příliš nízký a výsledek tak velkolepostí nemusí automaticky strhávat tolik, minimalistické podání přesto zvládne působit strhujícím dojmem a naprosto prodat vážnost daných situací. S dnešním odstupem navíc Tmavomodrý svět má něco, co většina současných filmů, které se snaží nějak vypovídat o československé historii postrádají - ta ideální porce skutečně procítěných emocí, nádech autentičnosti i nějaké emocionálního dosahu. Tmavomodrý svět i díky tomu po letech vyniká, pochopitelně to jen dvakrát moc pozitivních informací nevypovídá o vývoji domácí kinematografie. Stačí pak jen doplnit působivé výkony Ondřeje Vetchého, Kryštofa Hádka, Oldřicha Kaisera, Davida Novotného nebo Charlese Dance, bravurní dobovou atmosféru, maximálně povedenou technickou stránku a strhnutí, že se pořád jedná o jeden z nejhodnotnějších lokálních filmů 21. století a v součtu dost možná jeden z nejpůsobivějších filmů, na kterém je podepsán alespoň jeden tvůrce s příjmením Svěrák. Tmavomodrý svět jde do velké míry v rámci síly tvůrčího tandemu vnímat jako konec jedné síle éry, do velké míry i jako labutí píseň, kdy mnohým bude Jan Svěrák v plné tvůrčí síle jako u Tmavomodrého světa ještě dlouho chybět. Na Tmavomodrý svět je díky tomu i po letech radost pohledět, především i proto, že tato pocta českým RAF pilotům dodnes dokáže chytnout u srdíčka a zaujmout tím, že i u nás mohlo něco takového vzniknout. Film, kterému nejen nechyběly ambice, ale zároveň je zvládl výrazně naplnit.... () (méně) (více)