Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky

Zatímco opus magnum Oldřicha Lipského ("Limonádový Joe") slavil už tři roky úspěchy doma i v zahraničí, druhý český klasik žánru parodie "úpadkových západních filmů" Václav Vorlíček se ke svému životnímu dílu s názvem "Pane vy jste vdova" teprve zvolna nadechoval. Podobně jako jeho předchozí film "Kdo chce zabít Jessii" je i "Konec agenta W4C" filmem velmi nevyrovnaným. Problém je v obou případech zjevně především v tom, že režisér teprve hledal ten správný herecký odstín. Tam, kde šlo o prosté napodobení v zásadě jasně definovaných rolí (Jan Kačer, Jan Libíček či Květa Fialová) to tolik nevadí, problém nastává v případě "agenta 13B", tedy postavy primárně určené k vytváření onoho zábavného a komického. To je ovšem zcela proti logice a řádu dobře fungující parodie, neboť v ní samozřejmě nemá naivní účetní co pohledávat. Možná šlo o jistou pojistku pro případ, že by parodie sama o sobě nefungovala tak jak má. Vznikl tak žel ukázkový kočkopes, což je veliká škoda. Jan Kačer hrál svého chladného a mlčenlivého profesionála, který je vždy ve střehu a vždy nad věcí opravdu dobře. Veliké škoda, že si podobných rolí nemohl v socialistickém Československu střihnout víc... Celkový dojem: 70% (22.11.2008)

No, co si budeme povídat, nejlepší na tom celém byla ta píseň (kterou původně znám jen přepracovanou od Support Lesbiens). Ono udělat mezinárodní špionážní film v českých podmínkách chtělo odvahu a Jiří Sovák, teda pan Foustka, kterej ke všemu přijde jak slepej k houslím, byl do role jak ušitej. Ale jinak na to, že to měla být parodie, to bylo málo vtipné. Děj je prostě taková blbost, že. Vymyslet to asi moc práce nedalo. Že to bylo černobílé, vůbec nevadilo, protože samotný agent W4C ve slunečních brýlích byl takhle fakt stylovej... akorát Fialová byla furt černobílá. (29.05.2021)

Velice důmyslná parodie na Bondovky a podobné špionážní filmy. Ale něco tomu chybí. Ptáte se co? Miloš Macourek! Oldřich Daněk si sice se scénářem pohrál, ovšem, narozdíl od ostatních crazy parodií Václava Vorlíčka, film postrádá více absurdity, nadsázky a černého humoru. Jinak skvělá komedie s perfektním hereckým obsazením a znamenitou scénou v bazénu. 75%. (06.09.2009)

Geniální a nadčasová parodie na špionážní filmy, která stejně jako "Happy end" Oldřicha Lipského předběhla dobu a ani po mnoha letech neztrácí nic ze své působivosti a humorného nadhledu. Není nad rady z příručky "Agentem snadno a rychle" a záplava humorných i absurdních situací může začít. Nevím sice jestli by současní sportovní komisaři schválili Poustkovi jeho "vysoce aerodynamické" plavky, ale plaveckou scénu (a nejenom tu) jsem si i po letech patřičně užil. Je jen veliká škoda, že většina zúčastněných aktérů už není mezi námi, ale toho na co se vzpomíná se slzou v oku i s "poprskanou TV obrazovkou" tu zanechali požehnaně. A vzhledem k tomu, že to u nás v poslední době moc velká sranda není (a pokud ano, tak dost často spíše trapná), možná že se PAN režisér raději přemístil za "Parťákama" , kde si to naladěni na podobnou notu určitě užijí daleko lépe a s úsměvem. (08.02.2019)

Neviděl jsem žádnou klasickou Bondovku (ostatně, z pohledu dobového kontextu: kolik našich diváků tenkrát v roce 1967 ano, že jo?), nepatří mezi mé vyhledávané filmy – Agent W4C coby československá obdoba mne už dlouho velice zajímal a fascinoval, jak byl za hranicemi úspěšný. Nemusím moc ani Jana Kačera – i když je to hlavně tím, v jakých pro mě nezajímavých intelektuálních filmech Schorma, Bočana a spol. tenkrát hrával – zde mne naopak velice bavilo sledovat jeho počínání v roli západního (francouzského) agenta zapojeného do mezinárodní špionáže napříč socialistickým Československem. Kačer to skutečně zvládl s gracií, ani Květa Fialová nepostrádala svým typickým šarmem, Jiřímu Sovákovi v době svého vrcholu velice sedla postava typického "malého českého" úředníčka v roli amatérského špiona. Snímek na mne od počátku dýchal neskutečnou propracovaností scén skrze kameru, nasmínání scény (třeba v nočních ulicích), hudbu (přidávám se k těm, který zde chválí úžasnou titulní písničku v podání nedoceněné Judity Čeřovské). Ten snímek chvílemi dost vypadá, jakoby šlo o velice vážné (kontra)špionážní drama na pozadí období studené války, o to více coby lahůdky zapůsobí pravidelně se objevující, někdy až minimalistické gagy, různé drobné vtípky i pořádně rozjeté groteskní a přímo parodické scény. Měl jsem pocit, že většina tvorby Václava Vorlíčka, ať už komedie, pohádky klasické i moderní, sci-fi,..., je neustálým omíláním v TV hodně profláklá a nemůže už přinést nic nového, a ejhle! Navíc obrovským překvapením je značný podíl scenáristy Oldřicha Daňka, zaměřeného více na různé historické a komorní hříčky, který si tímto počinem doslova zaexperimentoval, a to znamenitě! Občas film sice přejde do stěží uvěřitelných momentů (Sovákova plavba po záměně plavců pomocí posunu elektrického drátu už byla trochu na hraně), ale jako celek určitě velká spokojenost. (75%) (Československá filmová výzva) (21.05.2019)