Režie:
Peter WeirScénář:
Tom SchulmanKamera:
John SealeHudba:
Maurice JarreHrají:
Robin Williams, Robert Sean Leonard, Ethan Hawke, Josh Charles, Gale Hansen, Dylan Kussman, Allelon Ruggiero, James Waterston, Norman Lloyd, Kurtwood Smith (více)Obsahy(1)
Není snadné vystoupit z davu a slyšet křičet svůj vlastní hlas! Začíná další školní rok a na chlapeckou akademii ve Vermontu přichází nový učitel John Keating (Robin Williams), aby zdejší studenty učil anglické literatuře. John praktikuje velmi nezvyklý způsob výuky, čímž si své studenty nejen získá, ale hlavně je naučí mnohem více, než by se mohli dočíst v knihách. Stane se jejich vzorem a oni se rozhodnou, že budou pokračovat v tradici Společnosti mrtvých básníků, které byl John dříve také členem. Nemají však tušení, jaké následky to může mít… Další z nenápadných filmových klenotů režiséra Petera Weira získal Oscara za scénář a obdržel další tři nominace za film, režii a nejlepší herecký výkon pro Robina Williamse. Kromě něj můžeme v dojemném příběhu o svobodě ducha a nepodrobení vidět také začínající hvězdy Ethana Hawkea a Laru Flynn Boyleovou. (Česká televize)
(více)Recenze (809)
Neskutočne krásny film. Vstupná brána do Holywoodu pre R.S. Leonarda a Ethana Hawkea. Vždy úžasný Robin Williams to nemohol zahrať lepšie. Takýchto učiteľov treba na naše školy. Mr. John Keating: "Carpe, Carpe Diem, seize the day boys, make your lives extraordinary." ()
„Jen ve svých snech můžeš svobodu mít. Takhle to je a takhle to musí být.“ Tenhle film mě opravdu zasáhl. Především pravděpodobně díky spektru úžasně napsaných i zahraných postav, díky prozíravým filozofickým myšlenkám a díky krásné poezii. Celý příběh působí velmi realisticky a přitom magicky. Už dlouho jsem nebyl tak vtažený a mám pocit, jako bych vše prožil společně s básníky. Říkejte si, co chcete, ale kdyby více lidí našlo vášeň pro poezii, na světě by bylo lépe. Ó kapitáne! Můj kapitáne! ()
Jasných 5*. Skostnatelý vzdelávací systém a nároky amerických rodičov (ktorí by najradšej nalinkovali deťom život do poslednej minúty) verzus snaha o nájdenie samého seba a vymanenie sa spod kontroly. Do elitnej strednej školy plnej zatrpknutých starých suchárov v učiteľskom zbore zrazu príde nový pedagóg a životy miestnych študentov sa začnú meniť. Skostnatelý systém ho síce donúti odísť; dojem, ktorý zanechal, však zostáva. Všetko zahraté majstrovsky, pútavo, citlivo a pritom bez prehnaných emócií. Vždy, keď niekde vidím Robina, skladám klobúk pred jeho talentom a súčasne mi je smutno, že už nie je medzi živými. P.S.: Po tomto filme mám chuť prečítať si Walden. P.P.S.: Starý Perry je pre mňa osobne jedna z najodpornejších filmových postáv vôbec. ()
Mě už u Petera nepřekvapí nic. Leda... ()
Velmi pěkný filmek na odpolední posezení s přítelkyní. Je vidět, že režisér není žádný amatér, herci umí a hudba sedí. Scénář je propracovaný, ovšem na můj vkus trochu moc odhadnutelný. Ale stejně si neodpustím malý spoilerovitý výkřik do tmy: "Proč mu to ten kluk kua neřek?! Proč to aspoň nezkusil?" ()
Film je velmi chytlavý, má špičkový děj a originální námět. Závěr byl tak strhující, že mi vyhrkli slzy. Přesvědčivé herecké výkony všech herců, a bylo cítit správné napětí a z děje se dostává ta správná atmosféra až do vás. ()
Jo jestli chcete vědět co je to moderní, nestárnoucí, smysluplná výchova a nenudit se, pusťte si tenhle skvělej biják. Tenhle film bych si někdy rád pustil se svými dětmi. Je totiž o čem mluvit. Otevírá otázky, které člověk v životě řeší a klišé, které se v životě často stávájí a opakují. Ne vždy se ale zachováme tak, jak bychom si z duše přáli. Někteří z nás tu sílu mají, nebo ji hledají. A o tom ten film je. ()
Trhejte růže, dokud kvetou ()
klišovitá moralistická srajda, kde vždy víte, co bude následovat, absolutně nesympatičtí hrdinové (Ethan Hawke je na vraždu skoro všude), takže je vám vlastně jedno, co se s nimi stane. Typičtí snobové z bohatých rodin na snobské škole objevují, že život nemusí být tak prudérně svázaný, ale že za hranicemi školy existuje dokonce i poezie! Ach jo, alespoň já bych se s nimi nechtěl kamarádit. ()
Odešel jsem do lesů. Chci, aby můj život smysl měl. Žít naplno a vysát život až na samou dřeň. Souhlasím. A zničit vše, co živé není. Až budu umírat, nechci poznat, že jsem nežil. Henry David Thoreau Jedinečná pravda která v tomto filmu zazněla a těch pravd tam bylo spousty! Robin Williams ve své životní roli a spousty krásných veršů to se nedá vyprávět to musíte vidět a hlavně slyšet!!! ()
Toto je přesně film, kvůli kterému bych šel demonstrovat za zavedení "dvojrozměrného" hodnocení na CSFD: 1. Obsah 2. Forma. Fil je totiž doře natočený a hlavně je plný vynikajících hereckých výkonů, ale i když obsah staví na velmi zajímavém tématu, zdá se místy být prázdný a trochu naivní, takže bohužel namísto hodnocení 3 za obsah a 5 za formu, musím dát celkově 3, protože čtyřhvězdičkový film pro mne vypadá jinak :( ()
Tento film jsem objevila náhodou, právě díky zdejším TOP 200 a jsem tomu moc ráda. Robin Williams ve své obvyklejší komediální poloze není můj šálek čaje, nicméně zde mě svým výkonem uchvátil. Děj je zpočátku nevýrazný, gradovat začne až v poslední třetině, na konci už i nějaká ta slza ukápla. ()
Rozhodně zajímavý film, s inspirující a podmětnou myšlenkou. Ale na pět hvezdiček by mě musel chytit o trošku více, i když kdo ví, třeba až ho uvidím znovu... ()
Vystupování, nápady a myšlenky má stejné, jako náš učitel literatury na vejšce (původem z Alabamy) ()
O Captain, my captain! Carpe Diem.....víc slov k tomuto filmu není potřeba.....Pro mě jasně nejlepší film a pro mě vždy bude i nejoblíbenější.... ()
Ač mě téma poezie moc neoslovuje, ač děj filmu v prvním poločase plyne až moc pomalým tempem, přesto se nakonec postupem času ke čtyřem hvězdičkám mé hodnocení dopracovalo. Ikdyž to bylo jen tak tak. Proč? Protože film přece jenom nějaké hlubší poselství má. A film, který poskytne možnost smysluplně se zamyslet u mě má plusové body. ()
Same basnicky, zase basnicky, k tomu totalne nesympaticki herci a neskutocne nudny film s trapnym koncom. Naozaj netusim, ako moze mat tento film take hodnotenie. Nuda, nuda, NUDA. ()
Skvěle zahrané drama s poutavým scénářem a úžasným hereckým obsazením. ()
Chvílemi jsem se smála, chvílemi jsem se nudila, chvílemi jsem byla smutná. Robin Williams je skvělý herec, ale věřila jsem mu to míň, než Kevinu Klinovi v Klubu vyvolených. Nicméně pěkný filmový zážitek. ()
Peter Weir je zajímavý režisér, který si u všeho, co jsem měl možnost vidět dokáže dobře vyhodnotit takřka ideální balanc mezi takovou hlubší velikostí a patosem.. I když jsem od něj viděl jen novější Truman Show, která je co do obsahu vydatnější a často mám potřebu se k ní v nějaké podobě vracet.. Robin Williams byl vždycky brán jako komik a i když už párkrát někoho napadlo namixovat jeho osobitý projev do něčeho vážnějšího, viz třeba o dva roky dříve Barry Levinson a jeho Dobré ráno, Vietname, tak je to až Peter Weir, kterému můžeme všichni vděčit za to, že poslal Williamse daleko jiným směrem. A kam ho teda nasměroval? Od téhle doby Robin Williams najel na éru postav, jejichž údělem je boj proti konvencím, s nimiž navíc dost často volí poněkud neotřelí způsob taktiky.. Takhle já vnímám jeho největší ztvárněné postavy, zejména pak jeho doktory Malcolma Sawyera a Seana Maguirea, oba jsou to psychiatři ze dvou devadesátkových snímků, které jasně svítí z jeho herecké kariéry.. A přesně takým typem postavy je i zdejší John Keating... V místě, kde slovo konzervatismus a disciplína má stejnou důležitost jako třeba láska, v internátní chlapecké škole, v jejíchž učitelský řadách nám není představen jediný mladý energický pedagog. Do takové školy posílají rodiče v děti, aby od nich měli doma pokoj a proto, že na univerzitě, kdy umístění dítěte na podobnou instituci je pro rodinu cíl a prestiž, které jsou ochotní podřídit všechno. Ve filmu není jediná kladná rodičovská postava, jen řady těch, kteří jsou pyšní na donucení, které se podařilo svým potomkům nastolit, aby z nich vyrostli budoucí prestižní členové společnosti.. Na každém předmětu mají takový studenti pokaždé stejně zapáleného postaršího učitele, který nejspíše selhal v výzkumné činnosti svého oboru, a tak byl donucen dát se na pedagogickou dráhu. Učitelé jsou to podobní, tedy přísní a své studenty zahlcující řadou náročných úkolů.. Když tak na další takovou hodinu, jejíž náplní má být studování národních spisovatelů a důkladné nastudování, co kdo napsal, přijde nový vyučující Robin Williams jako John Keating představující třeba názor, že "neexistuje univerzální názor jak rozumět poezii" je okamžitě jasné, že jeho hodiny budou daleko zajímavější než cokoli dalšího.. Postava Johna Keating je energická a nutí žáky k vlastním projevům, což je takřka přesný opak, co razí ostatní pedagogové na škole.. A platí, že pokud vyučující ukáže žákovy jakýsi projev rebelie a vzepření se konvencím, tak žák za ním půjde.. Takřka každá vyučovací hodina s učitelem Keating, která ve filmu proběhne je skvělá, oplývá ohromnou energií a nutí diváka k zamyšlení.. V tomhle ohledu mi přijde tenhle snímek opravdu jako něco víc. Ovšem Společnost mrtvých básníků nejde jen tímhle směrem, nýbrž představuje i tradiční strasti dospívaní jakými jsou třeba vztahové osudy. I proto se v dá film vnímat jako příklad coming of age žánru, který sice daleko lépe dokresluje vrstevnatost filmu, ale současně mám dojem, že ho pro mě v jistých ohledech bohužel zlehčuje.. Současně je jasně vidět na struktuře, jak snímek začíná od takových nesmělých vod, které diváka lehce vysadí z koncentrace, ovšem postupně graduje a přidává ve všem co si ve svojí rozumné stopáži rozehrává.. Až na závěr exploduje jednou z nejpamátnějších scén vůbec, což má zase dopad zanechat diváka s co nejlepším dojmem a vytvořit i takovou iluzi o jakou pecku jde. Není to tvůrcům výtka, ale současně to neznamená, že sladká tečka utváří celý chod.. Je docela neuctivé štítkovat příběh jedním ústředním tématem, které by nakonec vyznělo asi až moc abstraktně. Všechny dětské postavy, které jsou nám představeny mají až překvapivě odlišitelné problémy a vlastnosti, na nichž pak roste jejich minipříběh. A i když řadu z nich ztvárňují budoucí herecké hvězdy, ani jeden pro mě nevyčnívá nad zbytkem.. Je to zážitek, jaký mě sice rovnoměrně nebavil pořád, ale stojí za to.. P.S. Taky jsem básník. 75% () (méně) (více)