Jiří Císler

Jiří Císler se narodil 4. února 1928 v Českých Budějovicích do smíšené rodiny hostinského – Choda a Ukrajinky. Už od dětství projevoval umělecké sklony. Absolvoval obchodní akademii a nejdříve začínal jako houslista v orchestru českobudějovického Jihočeského divadla (1947 – 1960), kde se i vyvinul až na zpěváka, herce a režiséra operety, opery a činohry.

Poté prošel pražským Divadlem na Fidlovačce (1961 – 1963), pardubickým Východočeským divadlem (1963 – 1964), Mladou Boleslaví (1964 – 1965), opět Pardubicemi (1965 – 1969), ústeckým Kladivadlem (1969 – 1971), pražskými scénami Semaforu (1971 – 1973), Ateliéru (1973 – 1978), Divadla ABC (1974) a Činoherního klubu (1978 – 1990).

Po roce 1989 založil jednu z prvních soukromých divadelních scén Hravé divadlo (1990 – 1991), které musel ze zdravotních důvodů zrušit, zanechal herectví a odešel na odpočinek. Jiří Císler byl skvělým charakterním komikem používající neutuchající smysl pro nadsázku, sarkasmus a břitkou ironii. Své klaunství podtrhoval zejména svým neutuchajícím živým temperamentem, mimikou, charakteristickým skřípavým vysokým hlasem a celkovým projevem těla (titulní „Limonádový Joe").

Rád režíroval komická pásma, výstupy, programy, pořady, muzikály a operety (př. „Kytice", „Elektrická pumpa", „Kdyby tisíc klarinetů"). Kromě hereckých aktivit pilně hrál už od čtyř let na housle, psal různé povídky, balady, hry a muzikály („Tváření", „Brejle"), písňové texty a scénickou hudbu („Zítra touhle dobou" pro Večerní Brno). Jeho první ženou byla herečka Jana Kasanová (1940 – 2014), druhou absolventka brněnské konzervatoře Magdalena.

Filmová činnost Jiřího Císlera není obsáhlá, což je zaviněno častými mimopražskými angažmá. Nejdříve byl filmaři přizván ke spolupráci jako závodník Stach v Ondráčkově POSLEDNÍ ETAPĚ (1962) a o osm let později tajný Standa v Kachyňově trezorovém dramatu UCHO (1970). Po úložce knížete E. Allaty (TAJEMSTVÍ VELIKÉHO VYPRAVĚČE) a dabingu (HOP – A JE TU LIDOOP a PANELSTORY ANEB JAK SE RODÍ SÍDLIŠTĚ) začal častěji filmovat až od začátku 80. let.

Na stříbrném plátně přetvořil pana řezníka a režiséra Čermáčka v Kleinově komedii JAK SVĚT PŘICHÁZÍ O BÁSNÍKY (1981), Arnošta v MALÉM VELKÉM HOKEJISTOVI (1982) Josefa Pinkavy, krále v pohádce ZA HUMNY JE DRAK (1982) Radima Cvrčka, přítele a docenta patologie Oskara ve Fukově SAMOROSTU (1983), Čekana v Matějkově komedii ANDĚL S ĎÁBLEM V TĚLE (1983) a naposledy Tichotu v dramatu HAUŘI (1987), které režíroval Július Matula.

Výrazně se uvedl také v rozhlase („Učeň kouzelníka Čáryfuka", „Sešlost", „Sherlock Holmes...", „My se vlka nebojíme", „Pantagruel" či „O princezně solimánské"), zábavných televizních pořadech (s Luďkem Nekudou uváděl pořad SEŠLOST aj.), filmech (ZLATÍ ÚHOŘI, VÝHRA ADMIRÁLA KOTRBY, POVÍDKA MALOSTRANSKÁ, JAK SE PEČE ŠTĚSTÍ, HLAVNÍ VÝHRA, DOKTORSKÁ POHÁDKA, PRKÝNKOVÉ ŽELVY, PERNÍKOVÝ DĚDEK, VELKÁ SÁZKA O MALÉ PIVO, INZERÁT, JESTLI JEDNOU ODEJDU, CO TAKHLE SVATBA, PRINCI?, HONZA A TAJEMNÁ HASTROŠKA, ÚTĚK ZE SERIÁLU, POFOUKEJ MI JAHODY) a seriálech (např. DYNASTIE NOVÁKŮ, NÁVŠTĚVNÍCI, BAMBINOT, ALŽBETIN DVOR, MOTEL ANATHEMA).

V seriálové tvorbě si největší popularity vydobyl jako podlézavý intrikán inženýr Voženílek v Sokolovského seriálu INŽENÝRSKÁ ODYSEA (1979), zakomplexovaný Belányi v TISÍCROČNÉ VČELE (1983) Juraje Jakubiska a konfident Rudolf Mrva ve Filipově ZLÉ KRVI (1986) podle románů Vladimíra Neffa.

Jeho hlas se výrazně uplatnil také v dabingu, ať už to bylo u českých animovaných děl (O KUBOVI A STAZINĚ a JAK ŠEVCI ZVEDLI VOJNU PRO ČERVENOU SUKNI) nebo u zahraničních (POSLEDNÍ JEDNOROŽEC). Svým dabingem připravoval dětem skvělé zážitky jako čaroděj Gargamel v americkém kresleném seriálu ŠMOULOVÉ (1981) a pro dospělé interpretoval po Františku Filipovském slavného francouzského komika Louise de Funèse v komedii JO (1971).

Získal Cenu redakce Strážce míru pro nejsympatičtějšího dospělého herce (1983) na XV. Přehlídce filmů pro děti v Ostrově nad Ohří za výkon v pohádce ZA HUMNY JE DRAK (1982) a Cenu Senior Prix (1998) od Herecké asociace. V posledních letech života trpěl těžkou chorobou a už nevystupoval na veřejnosti. Jiří Císler zemřel v zapomenutí 17. dubna 2004 v Praze ve věku vysokých šestasedmdesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour