Plivu na tvůj hrob

V roku 1978 prišiel Meir Zarchi s jedným z vôbec najkontroverznejších filmov vôbec, "I Spit on Your Grave," ktorý bol vo svojom čase zakázaný vo viacerých zemiach, kritici ho pochovali, široká verejnosť odsúdila a tento názor panuje prakticky doteraz. Hlavným dôvodom prečo je film tak zatracovaný je jeho extrémne grafické a brutálne znázornenie znásilnenia ženy. Pochopiteľne, že film nie je pre každého, pretože nejde o zábavný alebo oddychový film, ale ide o film, ktorý poskytuje zamyslenie a realistickú ukážku mučenia človeka druhým človekom s následnou pomstou. Nie je mi celkom jasné prečo je film tak odsudzovaný v porovnaní s debutom Cravena "Last House on the Left", ktorý je po všetkých stránkach horší. Nielenže pôsobí ešte lacnejšie a amatérskejšie, ale Cravenov film je vo svojej podstate ešte úchylnejší a viac manipuluje s ľuďmi, pričom príbeh je to skoro rovnaký. Dôležitým faktorom je, že hlavná hrdinka je inteligentná a pochopiteľne by mohla ísť na políciu, ale aký by to malo efekt, keď po pár rokoch by boli prepustení a mohli v tom pokračovať? Z toho dôvodu sa rozhodne vykonať pomstu sama. Ďalším dôležitým faktorom je to, že Meir Zarchi nevykreslil mužov čisto ako násilníkov, pochopiteľne sú to takí typický "vidiecky burani", ale napríklad ich vodca má ženu a deti, ktoré miluje. Ku kladnému hodnoteniu prispieva aj predstaviteľka Jennifer Camilla Keaton, ktorá síce nie je ani z ďaleka dobrá herečka, avšak jej slzy, krik a strašné zážitky sú veľmi presvedčivé a preto je v očiach diváka sympatická a človek jej jednoducho musí pri vykonávaní pomsty držať palce. Pre mňa je "I Spit on Your Grave" jedným z najlepších exploitation filmov, všetkých čias... (09.04.2007)

Díky tomuhle snímku konečně vím, co si mám představit pod pojmem shock-exploitation a bože stůj při mně, líbil se mi a ne málo. Zařídil jsem se podle Pomových instrukcí a zatímco ostatní šli spát, já se uvelebil u počítače a pustil si film, který předchází pověst těžkotonážní amatérské sračky, co z neznámých důvodů dosáhla kultovního statutu coby extrémně brutální a úchylný snímek. Přesto převážily mnou hluboko uvnitř naivně chované naděje, že snímek svému statutu dostojí a ačkoliv se prvních asi 20 minut do znásilnění hlavní hrdinky vůbec nic zajímavého nestalo, strávil jsem je napjatý jak šráky. Jestliže z první půlky filmu si navždy odnesu obrázek nahé ženy prodírající se lesem, z druhé to bude tatáž žena řítící se v motorovém člunu a rozmachující se přitom nad hlavou sekerou. To, co tu mnozí označují jako amatérismus (dlouhé záběry, pomalé tempo, absence hudby, charakterizace postav, hereckých výkonů aj.), je pro mě minimalismus s cílem dosáhnout co největší míry realističnosti, který film učinil tak podmanivě působivým, jakým alespoň pro mě byl. Ano, je otázka nakolik to Zarchi zamýšlel a co mu vyšlo jen náhodou, ale to je mi docela jedno. Až primitivně jednoduše napsaný a natočený, ale fascinující film. (03.02.2006)

Nuda, znechutenie a zdesenie. Tieto tri slová by v skratke charakterizovali resumé celého filmu. Nuda: Nízkorozpočtový film, pri ktorom sa šetrilo takmer na všetkom. Od až detinského poňatia kamery cez absenciu aspoň minimálneho hudobného podkreslenia až po ochotnícke výkony všetkých zúčastnených. Dobre, na Camille sa dalo aspoň pozrieť a svoj slabučký výkon dokázala vykompenzovať aspoň ženskými zbraňami. Scenár, ktorý sa snaží ako tak obohrať jednu silnú scénu nalepovaním ďalších aby sa snímok mohol pochváliť aspoň štandardnou dĺžkou. Znechutenie: Pochopiteľne scény znásilnení sú veľmi silné a nejeden krát som od obrazovky zhnusene samým sebou odvrátil zrak. Je to jediný silný moment filmu a pre ľudí, s bujnou fantáziou a čítajúci filmy aj medziriadkovo dôvod na zamyslenie. Zdesenie: Pri čo i len miernom zamyslení sa nad dejom padá celá koncepcia filmu. Nelogickosť konania postáv ktorá sa dá krájať a dialógy veľmi blízko improvizácie pochovajú aj tú poslednú šancu na lepší výsledok. Ešte raz. Film ktorý stojí na znásilňovaní a psychickom zrútení Camille Keaton, čiže ľudia, ktorí pozerajú filmy preklikávaním dosiahnu rovnaké filmové uspokojenie ako tí čo film vidia celý. (05.11.2011)

Tak dneska jsem se konečně podíval na tuhletu mezeru v mém dosavadním hororovém vzdělání a musim říct, že jsem opravdu rád, že už to mám za sebou. Scény znásilňování jsou odporné, tak nějak nechápu lidi, kterým se na něco takového (v tomto podání) líbí koukat, zbytek je pak jedna velká nuda. Každopádně zkušenost to byla zajímavá, ale že budu od jednoho z nejlegendárnějších exploitation filmů odcházet uspanější než šokovanější, to jsem opravdu nečekal. (27.09.2008)

Remake z roku 2010, rozhodně patří mezi mé nejoblíbenější Rape & Revenge Horory. A jelikož se dneska chystám na Zarchiho přímé pokračování (hodnocení a stopáž vypadají katastrofálně), tak jsem samozřejmě nemohl vynechat tenhle můj Hororový retro rest. No, za mě je remake lepší, ale beru ohled na stáří snímku. Hodně tu ale chyběla hudba, bylo to takové prázdné. Každopádně, hlavní herečka byla hezká, mělo to drsnou atmosféru, znásilňovací scény, jsou natočené celkem dobře, co se týče odplaty, tak nejlepší scéna byla asi ta ve vaně, zbytek byl co se týká brutality rozhodně podprůměr. Věřím ale, že v té době to dokázalo ohromit / šokovat / znechutit. (Full HD, Remastered) (02.06.2022)