Mrtvý si přišel pro smrt
Skid
Režie:
Zbyněk BrynychKamera:
Jan KališHudba:
Jiří SternwaldHrají:
Jiří Vala, Jiřina Švorcová, Jiřina Jirásková, Valtr Taub, Ivo Palec, Josef Vinklář, Jarmila Kurandová, Libuše Matějová, Ota Sklenčka, Karel Pavlík (více)Obsahy(1)
Františka Krále postihla v emigraci vážná automobilová nehoda a musel se podrobit plastické operaci. S novou tváří a pod změněným jménem se vrací do Prahy jako nepřátelský agent. Setká se se svou rodinou a začíná pochybovat o smyslu své špionážní činnosti... Efektně realizovaný snímek kombinuje povrchní politickou agitaci s dobrodružnými motivy. Ve své době měl film úspěch a většina diváků ho byla schopna brát docela vážně. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (52)
Za prvé si myslím že je to fakt film divnej a multižánrovej navíc, za druhé maska Valy byla geniální daleko víc než o 20 let později např.maska Bláhy v Zemanovi..Za třetí myslím že Brnych nestál na straně levice a že si ve filmu dost dovolil... Ty dlouhé klaunské výstupy mají dle mého mínění upozornit na absurditu světa.. ()
Před pěti lety jsem tu napsal, že Brynych je prase. No nepřehnal jsem to. Když se spojí s komunistou Valou a Komunistou Kohoutem( Už je hodný, je starý nebo mrtvý) vznikne todleto. 1. věta: " Proč se živí češka na západě jako coura, proč se neživí poctivě, třeba špionáží?" 2. věta: Kurandová přemlouvá syna agenta imperialistů: "Přihlaš se" . To je matka? Moje máma by mě nikdy neřekla jdi na šibenici. Jenže ona byla chartistka a Kurandová jako vždy komunistka-možná už i u Barunky dělala agentku proti císaři Josífkovi. 3. věta: Estébák Moučka do telefonu: "Zatkněte tohodle a tamtoho a oného". Komunisti jsou mazaní, oni o všem ví. Jenže divák neví jak na to ten poďobanej Moučka přišel. Agent Bruncvík posere na misi co může. Furt mele německy, ale když se vožere, plynná čeština. Masér Moučka má oči všude, nemasíruje a sleduje. Komické je krycí jméno agenta Františka Krále. Franc König. To i toho blbýho Moučku napadlo, že když v r. 1948 jeden Král ubývá, v r. 1956 nám König přibývá a je to to von. Gesicht Negesicht. Myslím že tvůrci majora zemana, nevědouce kudy kam, si vzpomněli na toto veledrahé dílko, co zaplatili dělníci ve slévárnách. Bláha bude mít jinej kukuč. Trio Catini bude Haničinec agent. A už měli 2 díly. Do toho nějaká baba a je hotovo! ()
"Akce Bruncvík uzavřena..." Vypořádat se s hodnocením tohoto filmu o emigrantovi, který se coby tajný západní agent s plastikou obličeje vrací do své bývalé vlasti, aby škodil, konstatováním, že jde vlastně jen o jakousi propagandistickou agitku, bych považoval za příliš zkratkovitý závěr. Ano, zlý agent s plastikou (skvělý Jiří Vala), jakou by mu mohl závidět i takový agent Bláha ze seriálu o majoru Zemanovi, tu bezesporu je. Jsou tu i uvědomělí lidí (z agentovi rodiny), kteří neváhají dotyčnému udílet "knížecí rady", aby se šel udat. A nad těmi úvodními pasážemi filmu, které líčí zhýralost světa na západě, se člověk musí víc než pousmát. Ale jinak jsme svědky z filmařského hlediska velmi originálně zpracovaného psychologického dramatu. Kamera je někdy dosti avantgardně roztřesená, film má zejména díky skvělé hudbě padesátých let obstojnou atmosféru a korunu tomu za mě dávají neskutečně originální retrospektivy ze života dotyčné osoby, kdy se děj odehrává jen na středu plátna/obrazovky, zatímco kolem se točí jakýsi stroj času. Už jenom za tuhle originalitu nelze tento film zavrhnout. Výborné jsou i záběry z cirkusového varieté, které jako by chtěly neverbálně ukázat, v jak absurdní době (studené války mezi východem a západem) se ta špionážní zápletka odehrává. A bezpochyby výborná je i scéna s hymnou, která tu zlou postavu západního agenta najednou jakoby polidšťovala. Když tedy nakonec vezmu všechny ty klady a zápory filmu, vychází mi z toho velmi silné čtyři hvězdičky. ()
Pro někoho politická agitka a tím pádem film hodný jen opovržení, ale tak to já brát nedokážu. Na to mě až příliš zaujala psychologie hlavní postavy, kamera a atmosféra doby vůbec. Jeden z nejpozoruhodnějších filmů se špionážní tematikou co jsem viděl. Jediné, co film trochu kazí, je -POZOR- občasná němčina bez titulků. Ale třeba to jednou borci z titulky.com napraví. ()
Jen pár postřehů: 1. První film, ve kterém Ota Sklenčka nepřipomínal sulc. 2. Protože se to v české kinematografii vyskytuje několikrát (např. ještě v majoru Zemanovi), musí to být pravda, zase až tak by si režiséři vymýšlet nemohli: každý druhý západní agent prodělal plastickou operaci. 3. Jednalo se o velmi akční snímek, neustále totiž nutil diváka něco dělat. Třeba já jsem si pěkně procvičil palec na pravé ruce, protože chyběla určitá aviváž ve zvukové oblasti, hudba řvala, zato mluvené slovo mluvilo potichu, takže ovladač byl neustále v permanenci. Mnoho komentátorů si tu stěžuje, že dialogy v cizí řeči nebyly přeloženy. Já si v tomto ohledu stěžovat nemůžu, ta verze, co jsem zhlédl, titulky měla, a můžu místní postižené ujistit, že o nic nepřišli. 4. Ona ovladačová ekvilibristika popsaná v předcházejícím bodě mě bavila jen chvíli, protože film mě nijak zvlášť nezaujal... takže jsem mu vlastně nakonec vděčný, poskytl mi volnou hodinu a půl na přemýšlení o jiných, závažnějších věcech. Třeba nad věčnou záhadou, která způsobila mnohé bezesné noci miliónům kulturologů po celém světě, totiž jak si správně vyložit Františkův Nedvědův verš "je půlnoc, chce se mi spát, ale dřív musím na pumpě si kafe dát". U tohoto hlavolamu jsem ale dlouho nevydržel, protože jsem předem trochu diskvalifikován tím, že kafe nepiju, takže jsem přešel k záhadě další, z úplně jiného soudku: Byl Jan Cézar nejdřív mravně zvrhlý a pak se napravil, anebo se nejdřív choval vzorně a teprve pak se spustil? Zkrátka, co bylo dřív, písnička "Vizitka" anebo písnička "Holky bláznivý"? No, nebudu napínat, k ničemu určitému jsem nedošel, argumenty se dají nalézt pro obě verze. Holt je hodina a půl moc málo. Budu si muset někdy pustit Titanic. ()
Nemám chuť sledovať český film, ktorý je z polovice v nemeckom a anglickom znení, nech je príbeh akokoľvek lákavý. Bohužiaľ. ()
Vnitřně rozporný film. Děj je neskutečně naivní - špion z řad emigrantů vracející se do vlasti, která ho odvrhla a odvrhne zase - ale co tomu zachraňuje aspoň nějakou hvězdičku, to jsou některé skoro umělecké sekvence a do značné míry i kamera. Dá to práci tenhle film vydržet, ale právě z tohohle filmu se dá vytušit, proč v Kohoutově hře August August, august hrála augustku Jiřina Jirásková. Mimochodem: jediný film, ve kterém jsem viděl Jarmilu "Babičku" Kurandovou někoho zfackovat. ()
Jeden z prvních našich filmů se stereofonním zvukem. Při promítání v pražském kině Alfa ve scéně striptýzu v nočním baru se všichni diváci otočili dozadu hlediště, kdože se to tam tak nejapně pochechtává... ()
Brilantní filmařina ve službách zvrhlé ideologie. ()
Průměrný film, skvěle namaskovaný Jiří Vala, kterého by nikdo nepoznal, v roli agenta zahraniční rozvědky, která žádá zajištění mikrofilmů o našem leteckém průmyslu (myslím, že šlo o něco podobného). Téma to bylo velice zajímavé, možná s tou plastickou operací to bylo maličko přehnané, ale jedno je jisté, agenti Západu k nám na špionáž chodili a jsou dnes za to chváleni. Návrat do staré vlasti však přivádí Františka Krále ke své bývalé rodině, k manželce, bratrovi a nakonec i k vlastnímu synovi, který tátu nepoznal. A zde se objevuje motiv přehodnocení Králova pobytu na Západě a touhy napravit aspoň zčásti, třeba na synkovi, chybu, kterou František udělal... Film rozhodně k zamyšlení. ()
0% — Opět debilní Brynychova úchylka v sáhodlouhých dialozích v cizích jazycích (zde především němčina a trochu angličtina). Dokonce byl němčinou tak okouzlen, že většinově zněla i v době, kdy se děj přenesl do Prahy. Ono by to nevadilo, ať herci klidně mluví inuitštinou, když k tomu ovšem budou zobrazeny české titulky. Zde chyběly, což Brynych použil také ve filmu Transport z ráje, kde jsem to se skřípěním zubů ještě překousnul, ale tady, ač je tento film o rok starší, už nikoliv. Nechápu smysl českého filmu pro českého diváka, ve kterém se více jak dvě třetiny času mluví cizí řečí. „Díky“ tomu jsem toho z příběhu moc nepochytil, a pokud je film bez příběhu, tak je to prostě odpad. A to torzo, kterému jsem porozuměl, byla trapná ideologická agitka, které byly tenkrát v kurzu. ()
Československý psychologický film, v němž hlavní (dvoj)roli si zahrál k nepoznání zamaskovaný J. Vala. Tento emigrant a špion, muž otupělých citů a neměnných výrazů vrátivší se zpět do rodné Prahy páchá protistátní činnost, přičemž začíná pochybovat o své životní cestě a cílech, což se nejvíce projeví v dojemné scéně při poslechu státní hymny. J. Vala alias František Král/Franz König se před společností ukrývá v cirkuse a vystupuje jako klaun. Snímek je značně politicky zabarven, což dokazuje mimo jiné povýšené chování k emigrantovi ze strany jeho bývalé rodiny a vlastně celé společnosti, která s ním nechce mít nic společného. Záběry na jásajícího dělníka slévajícího ingot hovoří za vše. Vedle zachmuřeného J. Valy, jenž se podílel jako spoluautor na scénáři, můžeme shlédnout výraznou J. Jiráskovou v roli naivně zamilované milenky či nečekaně půvabnou J. Švorcovou jako nepřístupnou bývalou lásku hlavního hrdiny. Notnou část filmu vyplňuje německá konverzace, přestože komunikují české filmové postavy. Musím ironicky vyzdvihnut totální utajení státní policie, neboť v samotném závěru pronese komisař J. Moučka větu ´Akce uzavřena´ a vyjmenuje asi pět osob, jež mají být zatčeny, přestože v celém filmu předtím on ani žádný jiný policista vůbec nefiguruje a není ani náznak jakékoliv policejní činnosti. Právě kvůli tomuto až směšnému, avšak v té době nikoli netypickému ukončení dramatu jsem nucen volit nízké hodnocení. Jeden z řady politicky orientovaných a filmařsky nevýrazných filmů pana Brynycha. ()
Čert vem komunistickou agitku, jde tady o film, který je zpracován téměř imho dokonale. Souhlasím s komentářem odvolávajícím se na Lynchovu celovečerní prvotinu. Nejsem filmový odborník, abych uměl film vědecky rozebrat. Za mne minimálně čtyři. (Dokonce ani ta Švorcová mě nesrala.) ()
Umělecky laděný špionážní film je použit k nezřízené propagandě levitující zeměkoule letící vesmírem. Hlavní roli má zeměkoule na tisíc způsobů. Herci jsou zde pouze stafáž. Zednářská symbolika: 0:45 – točící se zeměkoule. Ona se opravdu točí!!! 10:07 – opět točící se zeměkoule!! A dokonce i písnička: „Koule kulatá“. 4:53 – hodiny 33; 37:44 – nápis Cirk WELT na kouli. 49:26 – symbolika jednoho oka; Děti si hrají na vesmír: „Vypouštíme Lajku a nevíme, co bude dělat v beztížnym stavu.“ 59:34 – hodiny opět za tři minuty jedenáct = 33. 1:01:20 – vesmír, rakety; 1:01:28 – kosmonaut (cosmo-NOT). Jirásková se po celou dobu výletu do „vesmíru“ směje. 1:06:43 – 6 zeměkoulí najednou. Cirkus „Zeměkoule“ přijel do Prahy! 1:11:13 – klaun předává dítěti maličkou zeměkouli. 1:11:53 – tanec se zeměkoulema. Vidíme dokonce 24 zeměkoulí najednou!!! To už je trochu moc, ne??? Ty vole, a vono za chvíli přijde ještě dalších deset zeměkoulí!!!!! Kdo nevěří, ať si to pustí! Se zeměkoulemi je neuctivě házeno o zem! 1:13:16 – pěkně nasvícená neónová zeměkoule. 1:13:32 – dvě zeměkoule na plakátech. 1:14:35 – zeměkoule s pentagramy. 1:25:00 – předávání zeměkoule. 1:26:53 – debilní tanec se zeměkoulema pokračuje. 1:29:32 – v bytě komediantových rodičů GLOBUS!!! Přesně uprostřed záběru! Celkem dobrý výslech. 1:30:45 – globus. Následuje píseň: „Svět je veliká a velmi hladká koule. Koule kulatá a proto nekončící“. 1:36:14 – kutulálející se zeměkoule. Text písně: Pavel Kohout – no vida. Hezká artistická vystoupení. My všichni jsme vynikající artisté! Udržet se na točící se, zrychlující, zpomalující v elipse letící průměrnou rychlostí 30 kilometrů za sekundu (!!!), naklánějící se kouli je výkon hodný těch nejlepších artistů! ()
Film ve své době oslnil formální stránkou, zvládnutou na světové úrovni. Vrcholný výkon tu podává Jiří Vala, ostatně všichni jsou dobří. Psychologické drama je bohužel utlačeno politickým záměrem, který dnes vyznívá zase jinak. Je škoda, že je k dispozici jen špatná kopie, vizuální kvality by náležitě vynikly až po remasterování. Kdysi bych hodnotil 5, s odstupem 4,5. Big Bear a Willy Kufalt to dobře rozebrali. (90%) ()
Míra mé trpělivosti i vůle pokračovat završena ve 38. minutě. Nechci protože nemůžu, ale platí i opačně. ()
Nevyrovnaný snímek - skvělá vizuální stránka se mísí s průměrným dějem, z herců mě zaujala snad jen paní Kurandová. Některé pasáže patří do nové vlny, jiné zase do škatulky "komunistický noir". Slušné, ale nevím, jestli dám někdy opáčko. Zajímavost - jedním z asistentů režiséra byl Ivan Passer. ()
V české kinematografii nebylo zrovna časté, že by si herci iniciovali vlastní trháky, leč Jiřímu Valovi se toto na vrcholu popularity poštěstilo a výsledek je cenným dokumentem rozporuplnosti kultury přelomu 50. a 60. let. Až překvapivě stereotypně didaktická (přece jen už Kohout za sebou měl silné psychodrama Taková láska) historka o emigrantovi, který se stal nepříliš úspěšným západním špionem, je dost odvážně avantgardně natočena a hodně efektní bylo i zařazení velké části příběhu do varietního prostředí (opravdový bývalý špion Valtr Taub opět nezklamal). Úvodní scény z dekadentní kapitalistické ciziny působí opravdu svěže a Sternwaldova jako vždy skvělá hudba v této části dokonce o pár let předznamenává bondovky. Pozoruhodný je taky Högerův lyrický komentář ve sprechgesang formě. Nicméně vyznění snímku je třeba oproti Občanu Brychovi jednoznačně propagandistické, což kazí celkový dojem z něj. ()
Na svou dobu jistě atraktivně a řemeslně dobře zfilmovaný námět, ovšem jeho slabinou je ideologicky značně schematické pojetí, které možná ve své době tolik nebilo do očí, spousta lidí ještě asi věřila ve světlé socialistické zítřky, ovšem ve zkoušce času neobstálo. .Pavel Kohout brzy vyrostl z dobové svazácké košile, Jiřina Švorcová a zřejmě i Jiří Vala naopak zůstali přesvědčenými komunisty až do konce., na což měl každý z nich koneckonců i právo. I tak ale Jiřina Švorcová přes své nesporné herecké kvality zde působí značně neživotně a spíš deklamuje fráze, než skutečně hraje. Přesvědčené komunisty paradoxně asi nejhůře ztvárňovali herci, kteří byli sami doopravdy přesvědčenými komunisty, což platí nejspíš i pro jakoukoliv jinou ideologii obecně až po dnešek. Není třeba se domnívat, že po sametovém převratu nepovstali noví svazáci, pouze barvy jejich košilí jsou jiné. Ve filmu je také přemíra německých dialogů, které jsou bez českých titulků značně divácky nekomfortní a obtěžující, i když jejich smysl se dá jakž takž vytušit. Ale možná to byla jen chyba CS filmu, z nějž jsem si snímek nahrál - nechce se mi věřit, že by to bez titulků běželo kdysi i v kinech. ()
Úvodní sekvence v baru neskutečně rozesmála. Tu by neuvěřil ani slině podnapilý divák. Pak to pokračuje rádoby písní, nato je to něco jako psychologická sonda… I přes některé herecké hvězdy je to stupidní film, který nestojí za podívání. Nemyslím tím bolšánskou propagandu, ale snímek jako takový. A to ani nepíši o spoustě retrospektiv. Ne tohle se opravdu nepovedlo. Dokoukáno jen silou vůle. ()