Krotitelé duchů

Po hodně letech jsem si dal tenhle kousek znova. A není to žádná bomba, spíš jen taková příjemná komedie s prvky hororu (jako dítě jsem se u toho bál a myslím, že to obecně pro děti může být strašidelné). Zajímavé je, že to je místy pro děti docela přisprostlé - narážka na orální sex s duchem, sexy se svíjející Sigourney Weaver či dnes už kultovní hláška Billa Murrayho "This man has no dick". Kromě cool ústřední písničky je taky nemsrtelný ten super pocit, když se z doktůrků na okraji společnosti stávají úspěšní Krotitelé duchů a na konci jim dokonce před finální bitkou skanduje celé město. To mně vždycky zvedne náladu. (7/10) (04.03.2017)

Nerád tu kazím šokujúco vysoké hodnotenie tohto kultového opus magnum, ale pokým si dokážem spustiť internet, právo na komentovanie si vziať nedám, nech sa deje čo chce. Fanúšikov fenoménu Ghost Busters chápem (ja som tiež fanúšikom niečoho), menej už chápem, že tu bolo nájdené niečo, čo za fandenie stojí. Tim Burton angažoval Billa Murrayho do svojho Eda Wooda nepochybne preto, že Murray participoval na tejto klasike edwoodovských parametrov. Pokiaľ sú Krotitelia paródiou na duchárske filmy, mali byť náležite vtipné, keďže paródia bez vtipu nerovná sa paródia. Dva vydarenejšie vtípky (on: "Som Pán brány", ona: "Som Strážca brány" a ona: "V spálni k ničomu nedošlo", on: "...čo je škoda") veľa paródie nenarobia (...čo je škoda). Pokiaľ to však bolo zamýšľané ako rafinovaná reflexia monštróznych reklamných stratégií, tak sa to malo dôsledne rozvíjať od začiatku, nie na mieste, kde sa to práve hodí. Sigourney má síce od roku 1979 nezlyhávajúce magické fluidum, tu však nepredviedla bohviečo ...čo je škoda. Za samotnú hudbu hviezdičky nedávam (...čo je škoda), takže sa divím, prečo to rovno nestrčím do odpadu. Možno mi v tom bráni Strážca brány... (10.07.2005)

„Musím(e) už běžět, mám(e) schůzku s duchem“. Geniální Reitman(ův) resp. Aykroyd(ův) nápad, pojmout duchařské téma komediálně, následně mít čich na casting (v čele s rozeným komikem-minimalistou B. Murraym), říct jim: „hrajte to, chlapi, navážno“ a udělat z nich rockové resp. popové stars (počkejte si na závěrečné titulky). Když k tomu přidáte mistrně (napsané) a vypointované dialogy („Máte ňáké koníčky? Já sbírám plísně a houby“...Jak se má Elvis....?) a ústřední hudební motiv, který se vám (lehce) zažere pod kůži jak červotoč do čerstvého (smrkového) dřeva (mít v té době mobil, hádejte (jednou), co bych měl nastaveno jako vyzváněčku) výsledkem je zasloužený 80’s kult, z kterého ta léta (vzniku) „křičí“ na všechny strany a který sice (Superpero) stárne, né že ne, ale stárnout se dá (Oskare) i s „noblesou“. Silné (nikoliv nostalgické), stále resp. nově bavící, nikoliv „hrůzu“ (pohledem dětských očí) nahánějící, s patřičným (věkovým) odstupem resp.nadhledem 4*. P.S. a ano, JÁ jsem „Pán brány“. V případě S. Weaver, kdykoliv a kdekoliv aneb nepodceňovat sílu (červených) růží... 85% (12.03.2013)

Když se řekne americká komedie z 80. let, jeden z filmů, co si vybavím, jsou určitě Krotitelé duchů! Dokonalá pohádka o lovcích duchů, mezi kterými je pozoruhodný především můj oblíbenec Bill Murray, ale je zde i pár dalších skvělých komiků, Harold Ramis a Dan Aykroyd. A samozřejmě výborný Rick Moranis! Skvělý film, skvělá režie Ivana Reitmana, na svou dobu výborné efekty. Ty jsou sice v dnešní době spíše úsměvné, ale nad tím se dají přimhouřit oči. (20.11.2004)

Už som niekde spomínal, že ducháriny, upírske a im podobné filmy znášam iba vo forme komédií alebo paródií. Dalo by sa očakávať, že Ghostbusters budú pre mňa tým pravým orechovým. Vo svojej dobe zažili veľký úspech, ktorému však v súčasnosti už dosť dobre nerozumiem. Hitovka je notoricky známa, Sigourney je pôvabná, na niektorých vtipných nápadoch som sa aj pobavil, ale keďže mi chýbajú nejaké nostalgické spomienky na prvé premietanie, tak je výsledný dojem iba mierne nadpriemerný. (05.01.2012)