Krotitelé duchů

Ducha, žijícího v regálech newyorské knihovny, se nepříliš úspěšně pokusí kontaktovat trojice parapsychologů z místní univerzity. Když přijdou o finance ze školní kasy, rozhodnou se Peter, Raymond a Egon podnikat a otevřou si firmu zabývající se odchytem duchů. Klasická komedie nepostrádá řadu gagů a opírá se o nebývale kvalitní triky, ale dříve se mně líbila přece jenom víc. 80% (08.02.2009)

Ghost busters se s ničím nepářou, hned od počátku je jasné, že téma nasvědčující horroru, bude převráceno úplně naruby, až z toho vznikne osvěžující komedie. Ta je taktéž dost přímočará - ujetý Bill Murray, lítající zelená hlava, trošku nasranější Zuul a nakonec křížení proudů (což zde není gay!) u velkého "sněhuláka". Krotitelé duchů byli lákadlem pro každé dítě, není proto divu, že jen vyslovení názvu, či vzpomenutí na chytlavý ústřední song v mnoha z nás vyvolává příjemné pocity nostalgie. Jen je třeba připustit, že 80. léta prostě většinou neplodila příliš důmyslné filmy, a ani infantilní Ghost busters nejsou vyjímkou, avšak klišé v jejich podání jsou ještě celkem slušně stravitelná. 7/10 (22.08.2011)

Who you gonna call? Ghostbusters! Dnes již legendární komedie. Snímek, u kterého výsledné ohodnocení nijak nostalgie neovlivňuje. Jednoduše proto, že Krotitelé duchů jsou svým způsobem nadčasoví. Na svou dobu inovativní technická stránka, perfektní chemie mezi herci, spousta odkazů na (nejen) známé horrory a hlavně perfektní letní jízda, která se dá opakovat znovu a znovu a znovu... a znovu. (22.08.2007)

Při možnosti vidět "Krotitelé duchů" po více jak patnácti letech znovu, a navíc v kině (díky ArtFilmFestu 2012) člověka překvapí, že se jednalo o originální koncept podle původního scénáře. Z dnešního pohledu je to až nepředstavitelné, že byla doba, kdy high concept filmy nebyly jen jednou položkou v již dříve existující franšíze, ale dokonce samy franšízy zakládaly. Dnes se Hollywood původních scénářů a originálních konceptů k vysokorozpočtovým snímkům štítí. Není divu, že filmovému průmyslu dýchá na krk jeho videoherní konkurence. Jistě, i tam se o velký podíl tržeb dělí především schematické áčkové tituly, které navíc kopírují prvky a postupy filmů, ale současně se může prosadit i malé studio či dokonce jednotlivec s osobitou vizí. Tvůrci indie hitů jako "Super Meat Boy", "Limbo" či "Bastion" by mohli vyprávět. (20.06.2012)

Ulítávali jsme na tom všichni, někteří víc, jiní míň. Hravé, horkou jehlou šité a zřejmě stále lákavé i pro dnešního diváka. Solidní vizuální efekty a několik sympatických nápadů režiséra doplňuje dnes už kultovní hudba, skvělá atmosféra a herecké výkony chlapíků s laserovými děly, kteří poté, co newyorská Socha svobody opustila svůj podstavec, utnuli zničení světa sumerským bohem. Na druhou stranu si přiznejme, že je to krapet vlezlé a na sílu, mnohem více zábavy (tady přeci jenom asi víc úřadovala osvědčená firma ILM) navíc alespoň v mých očích představila o pět let mladší dvojka. (09.03.2012)