Krotitelé duchů II

nostalgické 3* Ze vzpomínek zkusím sepsat komentáře k této kultovní komedii a jeho pokračování. Velký podíl na mém hodnocení je fakt, že jsem ho viděl ještě někdy kolem revoluce v letním bijáku, kde to byla ta správná podívaná. Je to originální komedie a trošku parodie, kde ke komerčnímu úspěchu pomohli známí herci, na tu dobru dobré efekty i známá písnička. Dvojka nebyla špatná, ale původní kouzlo nového už v ní chybí. Přesto i ta je zábavná a stojí za to, narozdíl od mnohých pokračování, které jen parazitují na slávě jedničky. Nevím jak bych soudil v dnešní době, tak zůstane jen u nostalgických známek a třeba někdy upravím po repríze. Feministický remake z loňského roku mě vůbec neláká. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (13.02.2017)

V mém životě figuruje několik filmů, u kterých jsem přesvědčen, že měly zásadní vliv na můj vkus a patří jim tak speciální pozornost. Krom Vetřelců, u kterých jsem byl přítomen v prenatálním věku, Věci, od které mapuju bílé vlasy v mé bujné kštici, Studny z edice 30 případu majora Zemana (kterou jsem viděl s babičkou, když mi bylo tak 6 let a dodnes tu hrůzu mám před očima :D), to jsou to zaručeně Krotitelé duchů, u kterých jsem si uvědomil mou fatální náklonnost ke strachu, hrůze, mrtvolám a dalších bubákům. Tehdy si to pouštěl strejček ještě na stanici ORF v němčině a já ho přemluvil, abych se taky mohl dívat (no víc jak 8 mi tehdy asi nebylo). Prdel mi cvakala až do rána, ale od té doby jsem vyrážel pravidelně sledovat horory právě sem, protože doma jsem měl oficální zákaz (většinu filmů jsem tak musel sledovat vestoje zpoza rohu na tajnačku a jaké bylo mé utrpení, když si ti to táta v půlce přepnul na nějakej eroťák :D :D :D. I když jsou Krotitelé spíše komedií a dnes samozřejmě chápu atmosféru i sdělení filmu, tehdá jsem byl opravdu velice v píči a úžival si strach v úplně jiných rozměrech, v jakých se mi to už asi nikdy nepovede. Krotitelé jsou specifický a kultovní film, který vyváženým způsobem kombinuje komedii a strašitelnou atmosféru s parádním hereckým obsazením, především životní role Billa Murraye a standardně neodolatelné Sigourney. Pro mě tedy vyjímečná záležitost, na kterou budu už navždy koukat ve zcela specifických měřítkách :). (05.04.2014)

Ne, tohle už prostě není ono. Není to tak parádně svižné, nemá to tak skvělý náboj, něco se zde dokonce opakuje a je strašně moc vidět, jak se snažili, ale ono to nešlo. Není to povedené a skoro bych řekl, že je to až moc rychle spíchnuté. Je to škoda, protože tahle čtveřice by si rozhodně něco lepšího zasloužila. No, bohužel už na to nedojde. Určitě ne v tomhle složení. (26.12.2015)

O pokračování Krotitelů duchů se dá napsat v podstatě totéž, co o jedničce. Stejný režisér, producent i herecký tým. Velmi podobný děj a totožné publikum. Stejně jako jednička měla dvojka velmi slušný komerční ohlas, je to profesionálně udělený studiový film, kterému se dá vytknout snad jen to, že mu schází originalita prvního dílu. Celkový dojem: 70 %. (12.01.2008)

Důstojné pokračování jendičky. Završení mojí nejoblíbenější dualogie:) s jendou z nejvychytanějších průvodních poppísní všech dob. Chodící Statue of Liberty, hromada slizu, to jsou zážitky. Bohužel tan příběh trochu klasicky dvojkově ztrácí. Jenže dávka napětí a legrace je stále na vysoké úrovni. Samozřejmě, jednička byla lepší, ale bavil jsem se též královsky (pokaždé). Zaujal mě démonický výkon Petera MacNicola, kterého se při každé projekci lehce bojím (což pomalu s léty uvadá:) ) a hlavní záporák je strašidelný až hamba! Ten jeho pohled z obrazu... Jako malý hoch jsem oba díly Krotitelů hltal každým coulem. Zbožňuju dobré sci-fi komedie a k tomu i Billa Murrayho, takže to je pro mě smrtelná kombinace. 90% (11.08.2007)